Článek
Chystaný projekt společného tanku by se mohl omezit na partnerství při vývoji technologických řešení, prohlásil německý ministr obrany Boris Pistorius. Úplný konec projektu tak nepotvrdil, naznačil tím ale, že samotné tanky by si každý z partnerů mohl vyrábět po svém.
„Pokud jde o systém MGCS, otázkou je, zda skutečně chceme nadále trvat na společných platformách, nebo bychom se místo toho měli zaměřit na společný vývoj technologií,“ uvedl Pistorius před setkáním se svou francouzskou kolegyní Catherine Vautrinovou.
Oba ministři se snaží napravit vztahy svých zemí, které teprve před několika měsíci poškodil konec vývoje společného bojového letounu. Práce na systému FCAS se zadrhly kvůli požadavkům francouzské firmy Dassault Aviation, která chtěla mít hlavní slovo, a němečtí i španělští partneři měli být spíše jen dodavatelé.
Práce na tanku MGCS přitom provázejí podobně velké neshody. V projektu bylo původně všechno rozdělené půl na půl, jeho tahounem byl holding KNDS, v němž mají německá a francouzská strana rovnocenné podíly. Pak se k projektu připojil koncern Rheinmetall a podíl Němců tím dodatečně stoupl. Do vývoje se později zapojil ještě francouzský Thales, čímž se poměr obou států znovu vyvážil.
Projekt se ale kvůli tomu začal zpožďovat a Paříž s Berlínem dlouho ladily i technické požadavky, u kterých se oba partneři dlouho rozcházeli.
Němci chtěli vytvořit tank o podobné hmotnosti jako stávající Leopard 2. Francouzi oproti tomu žádali lehčí stroj, který by snadněji manévroval v terénu. Právě toto řešení sice dostalo přednost, debata nad technikáliemi tím ale neskončila.
Zatímco u vývoje letadel mají francouzští zbrojaři větší zkušenosti než ti němečtí, u tanků je to přesně naopak. Francouzská divize koncernu KNDS a Thales tak měly podle analytického projektu Terra Cracovianum dlouhodobé obavy, že je němečtí partneři zastíní.
Sporným tématem byla i hlavní výzbroj chystaného tanku. Německo bylo pro využití kanónu ráže 130 milimetrů od společnosti Rheinmetall, která dodává děla i do stávajících leopardů. Francie chtěla oproti tomu vsadit na kanón od své domácí divize KNDS, který má ráži 140 milimetrů, ale paradoxně má menší palebnou sílu než systém od Rheinmetallu.
Evropský tank vzniká jinde. Bez Francouzů
Francie s ohledem na zpoždění projektu začala pracovat na svém vlastním tanku, který by nahradil stárnoucí stroje Leclerc. Také v tomto projektu ale spolupracuje s Němci a zdůrazňuje, že má být jen přechodným řešením, dokud nevzniknou stroje nové generace – ať už to bude MGCS, nebo nějaký jiný pokročilý systém.
Práce na náhradě tanku Leclerc jsou mnohem plynulejší. Jeho základem bude upravená korba tanku Leopard 2, kterou vyrábí převážně německé továrny. Podle deníku Handelsblatt by Francie mohla na oplátku prosadit své přání, aby se nový stroj osadil zmiňovanými kanóny od KNDS.
KNDS
Evropská zbrojní skupina, vzniklá fúzí německého KMW a francouzského Nexteru. Poloviční podíl si v ní momentálně drží francouzský stát, druhou půlku spravují dědici německých spoluzakladatelů.
Během letoška chce firma vstoupit na burzu a velkou část akcií chce od dědiců odkoupit německý stát. Francie by měla svůj podíl zároveň snížit a každý ze států by se měl na koncernu podílet ze čtyřiceti procent.
KNDS se zaměřuje na výrobu obrněné techniky – ať už tanků Leopard 2, či samohybných houfnic Caesar. Na oba tyto systémy přechází i česká armáda. Koncern vedle toho vyrábí i tanky Leclerc a houfnice PzH 2000. V nabídce má i obrněné transportéry Boxer nebo Puma.
Většina výroby je usídlená v 11 hlavních závodech v Německu a devíti továrnách ve Francii. KNDS patří mezi klíčové partnery evropských armád a také mezi hlavní dodavatele Ukrajiny. Řada systémů, které evropské státy napadené zemi poskytly, pochází právě z jeho produkce (Leopard, Caesar, protivzdušné systémy Gepard či kolová vozidla AMX-10 RC).
Jednotlivé zbrojní koncerny mezitím pracují na svých vlastních konceptech a projekt MGCS není zdaleka jedinou cestou, jak by v Evropě mohl vzniknout nová generace tanků. Vedle Německa a Francie má totiž stejný zájem i Evropská unie, která spustila svůj vlastní program, ve kterém figurují klíčová jména branže.
Řada zbrojních koncernů tak paralelně pracuje na projektu „Main Armoured Tank of Europe“, do kterého se zapojilo 51 firem. Mezi nimi Rheinmetall nebo německá divize KNDS, která stojí za Leopardy 2.
Chybí v něm ale francouzská část KNDS – právě ta, která chce jít svou vlastní cestou a prioritou je pro ni vývoj nástupce Leclercu a jeho osazení vlastními kanóny.
Francie má k domácím zbrojovkám specifický vztah a jejich podpora byla pro Paříž často důležitější než ohled na evropské partnery. Už v 80. letech minulého století se to projevilo během vývoje společných stíhaček – francouzský Dassault v něm chtěl mít dominantní roli, kterou mu ostatní státy nechtěly přiřknout.
Dassault se proto z programu stáhl a začal pracovat na své vlastní stíhačce Rafale, zatímco Němci, Britové, Italové a Španělé vytvořili Eurofighter.
Podobný scénář měl i další pokus o evropskou stíhačku, systém FCAS. Projekt měl podporu někdejší kancléřky Angely Merkelové i prezidenta Emmanuela Macrona, Dassault ale od ostatních partnerů opět vyžadoval spíše podpůrnou roli.
Dlouhá léta nejistoty teprve na jaře utnul kancléř Friedrich Merz, který se s Macronem dohodl na zastavení celého projektu.
Francouzi zřejmě na jeho základě hodlají dál pracovat na vlastním systému, zatímco Němci si buď koupí letadla odjinud, anebo se mohou dodatečně přidat do konkurenčních programů, ať už ve spolupráci se Švédy anebo s Brity, Italy a Japonci.
