Článek
Německá vláda byla ohledně zbrojní skupiny KNDS dlouho rozdělená. Shodovala se na tom, že ve strategicky důležitém podniku chce mít vlastnický podíl, kancléř Friedrich Merz se ale přikláněl k nákupu 30 procent akcií. Nakonec se prosadilo křídlo, které má nedůvěru k přístupu Francie.
KNDS vyrábí tanky Leopard 2 či houfnice Caesar, vznikla spojením francouzského státního koncernu Nexter a německé rodinné firmy KMW. Obě strany vlastní firmu půl na půl a němečtí akcionáři se z podniku chtějí stáhnout. Svůj podíl chtějí rozprodat a ještě před IPO (první veřejnou nabídkou akcií) jednají s velkými investory. Na rozhodnutí Berlína čekali přes rok.
Koncern dohromady nabídne 60 procent akcií – němečtí dědici prodají celý svůj podíl a Francie odprodá dalších 10 procent. Ve výsledku by tak Paříž měla mít stejný počet akcií, kolik zakoupí Německo.
Merzův kabinet tak vyhověl ministru obrany Borisi Pistoriusovi, podle kterého Berlín musí mít ve firmě stejně silnou pozici jako sousední Francie.
KNDS
Evropská zbrojní skupina, vzniklá fúzí německého KMW a francouzského Nexteru. Poloviční podíl si v ní drží francouzský stát, druhou půlku spravují dědici německých spoluzakladatelů.
KNDS se zaměřuje na výrobu obrněné techniky – ať už tanků Leopard 2, či samohybných houfnic Caesar. Na oba tyto systémy přechází i česká armáda. Koncern vedle toho vyrábí i tanky Leclerc a houfnice PzH 2000. V nabídce má i obrněné transportéry Boxer nebo Puma.
Většina výroby je usídlená v 11 hlavních závodech v Německu a devíti továrnách ve Francii. KNDS patří mezi klíčové partnery evropských armád a také mezi hlavní dodavatele Ukrajiny. Řada systémů, které evropské státy napadené zemi poskytly, pochází právě z jeho produkce (Leopard, Caesar, protivzdušné systémy Gepard či kolová vozidla AMX-10 RC).
Zbrojní skupina má většinu svých továren v Německu a tamní závody se opíraly o podporu německých spoluvlastníků. Bez zapojení Berlína hrozilo, že o budoucnosti KNDS už budou rozhodovat převážně zahraniční akcionáři – což by podle odborů IG Metall mohlo být i na úkor německých továren.
„Zaměstnanci KNDS očekávají, že se spolková vláda v tomto strategickém podniku přihlásí ke stejně velkému podílu, jaký má Francie,“ vzkázal vládě přes deník Handelsblatt místopředseda IG Metall Jürgen Kerner.
Pojistka před Francouzi
Francie svůj zbrojní průmysl ve velkém podporuje a dává mu přednost i před společnými evropskými projekty. Ať už jde o budování evropského protiraketového štítu, anebo o vývoj bojového letounu s Německem a Španělskem, který nyní vázne. Francouzská strana chce totiž v projektu převzít dominantní roli a ostatní partneři mají působit spíš jako dodavatelé.
Německo proto v KNDS zakoupí stejný počet akcií, jaký drží Francie, aby byla jejich úloha rovnocenná. Berlín ale zároveň slibuje, že bude podíl v průběhu příštích let snižovat a postupně ho omezí jen na 30 procent.
Na Paříž chce mezitím vyvinout nátlak, aby svůj podíl rovněž snižovala a koncern se z víceméně státního podniku stával nezávislejší firmou. Elysejský palác k tomu může přimět i nutnost úspor ve stávajícím státním rozpočtu.
Koncern KNDS chce na burzu vstoupit začátkem léta. Pro veřejnou nabídku akcií si vybral Amsterodam – podobně, jako to při lednové IPO udělala skupina Czechoslovak Group. Většinový vlastník tohoto holdingu Michal Strnad připouští, že má o akcie KNDS rovněž zájem.
Obě firmy spolupracují třeba na výrobě tanků Leopard 2. Korby pro nejméně 150 strojů – určených i pro armády ČR a SRN – bude vyrábět kopřivnická Tatra Defence. CSG je zapojena i do produkce houfnic Caesar, které KNDS dodá České republice.
Hodnota francouzsko-německého koncernu by se při vstupu na burzu měla pohybovat mezi 440 až 485 miliardami korun. Výrazně méně, než při lednové IPO dosáhla CSG se zhruba 600 miliardami. Situace na trhu se ale změnila a zbrojním titulům se v poslední době už tolik nedaří, mimo jiné kvůli válce s Íránem.
KNDS tak v posledních týdnech mírní očekávání. Zatímco donedávna se chystala na IPO během června, teď není vyloučené, že obchod posune až na září.
Německo paradoxně svým váhavým přístupem ušetřilo. Podle odhadů Handelsblattu by ještě před pár měsíci muselo dát za 40 procent KNDS mnohem víc než nyní. Oficiální odhady toho, kolik budou stát akcie, sice nejsou veřejné. Kvůli obecnému poklesu zbrojních titulů by však jejich nákup měl být mnohem výhodnější. I tak ale půjde o částku ve vyšších jednotkách miliard eur.
