Hlavní obsah

Slovensko si půjčilo ve francích. O korunu už nemá zájem

Foto: Michal Turek, Seznam Zprávy

Slovensko prodalo dluhopisy ve švýcarských francích (ilustrační foto).

Bratislava úspěšně prodala dluhopisy za 700 milionů švýcarských franků, tedy skoro 19 miliard korun. Nechce totiž financovat provoz státu pouze v eurech.

Článek

Slovensko se vrátilo na švýcarský kapitálový trh s emisí státních dluhopisů v celkové hodnotě 700 milionů švýcarských franků (18,6 miliardy korun). Transakce je historicky největší slovenskou emisí ve švýcarské měně a zároveň největší syndikovanou státní emisí ve francích od roku 2012. Organizaci zajistily banky Deutsche Bank a švýcarská UBS.

Dluh ve francích Slováci vydali kvůli specifickému segmentu investorů, kteří mají o podobné cenné papíry zájem, a proto mohou být nižší následné náklady na dluh. „Švýcarští investoři mají dlouhodobý zájem o zahraniční emitenty s ratingem A, protože emitentů v této kategorii je na tomto trhu méně. Slovensko se jim hodí do požadovaného rizikového profilu,“ říká pro Seznam Zprávy vedoucí Agentury pro řízení dluhu a likvidity (ARDAL) Peter Šoltys.

Výhodu vidí i v tom, že většina těchto investorů eurové dluhopisy aktivně nevyhledává, takže švýcarský trh přináší Slovensku nové věřitele. Vyšší počet věřitelů tak může znamenat, že v krizi se nezbavují dluhopisů všichni najednou, což může Slovensku pomoci.

Slovensko je malá země a jako relativně malý emitent potřebuje trhy, kde lze smysluplně prodat dluhopisy v hodnotě 500 až 700 milionů franků. To švýcarský trh umožňuje bez přetlačování s většími hráči.

Koruny nechceme

Slovensko uvažuje o emisích dluhopisů i v dalších měnách, nicméně je to otázka až příštího roku. „Co se týče české koruny, ano, na vašem trhu jsme byli aktivní i v minulosti, naposledy v roce 2012, ale v současné době o návratu na český trh neuvažujeme,“ říká Šoltys.

Základní úroková sazba ve Švýcarsku je nula procent, jelikož se země dlouhodobě obává posílení své měny, zatímco v Česku je základní sazba aktuálně 3,50 procenta.

„Každou příležitost k emisi v cizí měně posuzujeme na základě celkových nákladů po zajištění, s přihlédnutím k celkové potenciální poptávce a správnému načasování takové emise. Další emise v jiných měnách než euro Slovensko již v roce 2026 neplánuje,“ dodává Šoltys.

Podobně pragmatické má i stanovisko k americkému dolaru. Dolarový trh je sice globálně největší a nejlikvidnější, jenže pro emitenta slovenské velikosti přináší značné náklady. „Zajištění dlouhých pozic v dolarech do eur je v současnosti drahé a měnové riziko musíme vždy plně pokrýt, protože naše příjmy jsou v eurech,“ upřesňuje Šoltys.

Dluhopisy ve francích

Slovensko prodalo tři tranše s různou splatností:

  • 355 milionů CHF na tři roky (kupón 0,685 % ročně),
  • 185 milionů CHF na šest let (kupón 1,0525 %),
  • a 160 milionů CHF na deset let (kupón 1,405 %).

Ceny se pohybovaly v rozpětí 47 až 83 bazických bodů nad sazbou SARON – referenční úrokovou sazbou švýcarského mezibankovního trhu.

Emise v cizí měně vyžaduje úplné zajištění měnového rizika (hedging), které s sebou nese vlastní náklady.

Slovensko si je vědomo, že vydávání dluhopisů v cizích měnách není bez rizik a vydáváním bondů v jiných měnách se snižuje objem (likvidita) eurových bondů, které už nemusí být pro velké investory (tedy hlavní kupce) tak atraktivní.

Šoltys upozorňuje, že emise ve švýcarských francích je ve srovnání s celkovým dluhem marginální: je to přibližně 760 milionů eur oproti celkovému dluhu Slovenska okolo 80 miliard eur.

Efektivita této strategie se podle Šoltyse projevuje v průměrné efektivní sazbě celého dluhopisového portfolia, která se pohybuje na úrovni 2,54 % ročně, tedy na srovnatelné hladině s Rakouskem, a to navzdory nižšímu ratingovému hodnocení Slovenska.

Rostoucí dluh

Slovensko si půjčuje na provoz svého státu a čistý slovenský dluh loni dosáhl historicky nejvyšší úrovně, celkem 61,39 procent HDP. Když se Ficova vláda dostala k moci před třemi lety, přebírala přitom státní kasu s dluhem 55,8 procenta HDP.

Rada pro rozpočtovou zodpovědnost říká, že bez dalších změn by dluh překročil 100 % HDP v roce 2038. Ratingová agentura S&P i proto v dubnu snížila Slovensku rating o jeden stupeň.

Pro rok 2026 slovenská Agentura pro řízení dluhu a likvidity plánuje prodat nové dluhopisy až za 11 miliard eur. Přesto se ale Slováci zatím nemusejí bát, že by jim nikdo nechtěl půjčit.

Dostatečná likvidita (tedy možnost bez problémů koupit a prodat) slovenských eurových dluhopisů a velikost eurových emisí vedly k tomu, že slovenské státní dluhopisy budou od 1. června 2026 zařazeny do největšího světového dluhopisového indexu WGBI (FTSE). Tento krok je pozitivním signálem pro velké institucionální investory, jako banky či pojišťovny, o kvalitě slovenského dluhu a potenciálně sníží náklady financování.

Členství v eurozóně Slovensku zatím pomáhá půjčovat si levněji než Česká republika. Výnos 10letého českého dluhopisu je aktuálně zhruba 5,03 %, slovenského pak 3,78 %. Přesto Slovensko patří mezi emitenty s nejvyššími rizikovými přirážkami v eurozóně.

Doporučované