Deset věcí, kterých si všimnout v rozpočtu 2027

Schodek 389 miliard korun. Rekordní investice, vyšší výdaje na obranu, platy i důchody. Ale taky rostoucí náklady na obsluhu dluhu a výrazné škrty v některých kapitolách. Které pasáže návrhu hospodaření na příští rok by neměly zůstat bez povšimnutí?

Plánovaný schodek 389 miliard je druhým nejvyšším schodkem státního rozpočtu v historii Česka. Vyšší byl pouze v roce 2021, kdy stát kvůli pandemii covid-19 skončil v minusu 419,7 miliardy korun.

Vládní sliby, že „manko“ zůstane významně pod 400 miliardami zůstanou nejspíš nesplněné. Přitom česká ekonomika roste a i v příštím roce s růstem počítá.

Na každých 100 korun, které státu přibudou do příjmů, připadne více než 200 korun nových výdajů. Rozdíl mezi tím, kolik stát vybere a kolik utratí, pak vytvoří schodek 389 miliard korun.

Stát si příští rok plánuje přijít na 2,189 bilionu korun, což je o zhruba 71 miliard více než letos. Jenže utratit chce ještě výrazně víc. Výdaje mají vzrůst z letošních 2,428 bilionu na 2,578 bilionu korun, tedy o 150 miliard.

Navíc příjmy rostou pomaleji než celá ekonomika. Zatímco ministerstvo financí očekává, že nominální HDP příští rok vzroste o 6,3 procenta, příjmy rozpočtu mají přidat jen 3,4 procenta. Výdaje naopak porostou zhruba stejně rychle jako ekonomika, přibližně o 6,2 procenta.

Ministryně Alena Schillerová celý rozpočet rámuje jako „opravu škod po minulé vládě“ a tvrdí, že bez vyššího schodku by Česko skončilo v pasti rozestavěných staveb, problémů ve zdravotnictví a stagnace.

Kapitálové výdaje skutečně rostou, proti letošku o 26,4 miliardy, a dosahují rekordních 289,6 miliard korun. Otázkou však je, co vše se bude pod těmito výdaji skrývat. Jenže zároveň rostou i platy, důchody a další mandatorní či obtížně škrtatelné výdaje.

Za povšimnutí taky stojí některé kapitoly spojené s rozvojem a investicemi, které ovšem výrazně klesají. Ministerstvo pro místní rozvoj −33,7 procenta, Technologická agentura ČR −19,8 procenta a ministerstvo  životního prostředí −3,4 procenta.

Výdaje na platy ve veřejné sféře mají meziročně vzrůst o 36 miliard korun. Vláda avizuje zvýšení platů zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů o pět až devět procent, přesné parametry ale teprve dohodne v září.

Vedle toho rozpočet počítá s novými lidmi: 1500 vojáky, 1500 policisty a více než se 6000 nových úvazků ve školství.

Výdaje na důchody jsou největší položkou rozpočtu, mají meziročně vzrůst o 19,2 procenta. Kromě samotné valorizace se do nich promítne taky plánované zvýšení důchodů seniorům nad 80 let o pětistovku každých pět let.

Další podle vlády rekordní částka má zamířit do sociálních služeb. Jejich podpora má dosáhnout 30 miliard korun.

Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se zvýšením výdajů většiny rozpočtových kapitol. Nejrychleji se ovšem zvyšují u ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva obrany.

Výdaje resortu průmyslu a obchodu by příští rok měly dosáhnout 67,9 miliardy korun, což představuje meziroční nárůst o 24,6 procenta. Podle Schillerové Česko poprvé splní svůj závazek NATO investovat do obrany 2 % HDP. V podobné proporci se zvyšují výdaje resortu obrany, které by měly vzrůst o 23,4 procenta na 191 miliard korun. Ministerstvo obrany tak bude hospodařit s třetí nejvyšší částkou ze všech resortů.

Mezinárodní ambice zvýšit výdaje na obranu až na pět procent HDP označila Schillerová za nereálné.

S nejvýraznějším poklesem výdajů ze všech ministerstev se bude muset vypořádat Ministerstvo pro místní rozvoj – klesnou mu o třetinu na 21 miliard korun. Ministryně financí Schillerová to dala do souvislosti s končícím programovacím obdobím Evropské unie, když MMR spravuje evropské dotace a Česko je má pro toto období už téměř vyčerpané. Zároveň snížení výdajů MMR podle Schillerové souvisí s převodem agend. V závěru letošního roku by například agentura CzechTourism měla přejít z MMR do působnosti MPO.

Srpnová makroekonomická prognóza ministerstva financí očekává v příštím roce růst inkasa daní s výjimkou firemní daně. Celkový výběr daní a pojistného na úrovni veřejných rozpočtů, tedy při započtení příjmů státu i samospráv, by se měl meziročně zvýšit zhruba o 154 miliard korun. Díky plánovanému znovuzavedení EET  by si měl rozpočet polepšit o zhruba 14 miliard.

Ministryně Schillerová také řekla, že v rámci reforem k ozdravení veřejných rozpočtů připravuje například změny ve spotřebních daních. Jako příklad uvedla zdanění nikotinových sáčků, které se nyní nezdaňují. V pondělí má vláda projednávat právní úpravu, která by umožnila úřadům doměřovat sociální odvody u práce načerno.

Výdaje na obsluhu státního dluhu vzrostou ze 110 na 130 miliard korun, tedy o 18,2 procenta. Jinými slovy, meziročně zaplatíme 20 miliard navíc jen za to, že má stát dluh.

Důvodem je kombinace rostoucího objemu státního dluhu a toho, že stát postupně refinancuje starší, levněji úročené dluhopisy za současných vyšších úroků. Čím víc si stát půjčuje a čím dražší jsou nové půjčky, tím větší část rozpočtu padá jen na úroky.

Aby si vláda uvolnila ruce pro financování svého rozsáhlého seznamu priorit, rozvolnila pravidla pro sestavování rozpočtu. Novelu odmítli prezident i Senát, poslanci je ovšem přehlasovali.

Díky změně může vláda předložit rozpočet na příští rok, který nebude vázán dosud platnými pravidly. Ta by jí totiž povolovala zadlužit státní pokladnu v roce 2027 maximálně o 150 miliard korun.

Změna rozpočtových pravidel vládě umožní navyšovat deficit až o deset procent bez souhlasu parlamentu a zvedat výdaje na obranu a strategické stavby nad schválené výdajové rámce rozpočtu do roku 2036.

Rozpočtová pravidla se vůbec nebudou vztahovat na opakované předložení rozpočtu Poslanecké sněmovně poté, co Sněmovna vládě první návrh vrátí s doporučeními na přepracování. Vláda by tak teoreticky mohla obejít veškerá pravidla a prosadit státní rozpočet s jakkoli vysokým schodkem.