Exkluzivní průzkum ukázal, která témata voliče zajímají nejvíce a co je na chvostu

Českému veřejnému prostoru nadále vévodí témata zdravotnictví, bydlení a energetiky. Napříč voliči vlády i opozice se tyto tři oblasti těší silnému zájmu, který přesahuje 80 procent. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu, který pro Seznam Zprávy vypracovala agentura STEM/MARK.

Překonat 80procentní hranici se podařilo také tématům drahoty a potravin. U nich stojí za zmínku odlišný pohled, který přetrvává mezi podporovateli kabinetu Andreje Babiše (ANO) a voliči opozice. Například u otázky „drahota“ je rozdíl mezi těmito dvěma skupinami 14 procentních bodů, přičemž důraz na tato témata kladou více vládní voliči.

„Vnímání drahoty a potravin obecně odráží odlišné socioekonomické zázemí respondentů. Voličská základna vlády bývá častěji tvořena nízkopříjmovými skupinami, seniory, lidmi ohroženými inflací, pro které jsou výdaje na základní potřeby zásadní položkou rodinného rozpočtu. Kdežto voličská základna opozice disponuje obvykle vyššími příjmy, tudíž je schopna výkyvy v cenách potravin lépe absorbovat,“ zdůvodňuje analytik agentury STEM/MARK Jan Burianec.

Nadále aktuální zůstává také téma korupce. To podle Buriance přežívá zejména kvůli tomu, že se i dnes objevují mediálně sledované korupční kauzy.

Na opačné straně žebříčku naopak skončila práva menšin (41 procent) a veřejnoprávní média (53 procent). Ta za důležité téma považuje jen 39 procent vládních podporovatelů. Na chvostu u nich skončila také Ukrajina.

„Tyto oblasti nejsou tak důležité jako právě socioekonomická témata, která lidé řeší každý den nebo se jich bezprostředně týkají. A právě u ukrajinského konfliktu a veřejnoprávních médií mají pocit, že ve veřejném prostoru jsou často, ale jako důležité je zase nevnímají,“ komentuje Jan Burianec.

Také u podporovatelů opozice je při pohledu na graf zřejmé, že ČT a ČRo jsou pro ně jedním z nejméně podstatných témat. Přesto je u nich skoro dvakrát populárnější než u voličů vlády. Průzkum ukazuje, že 70 procent z nich ho označilo za důležité a od politické reprezentace očekává, že se jím bude aktivně zabývat.

„Propast ve vnímání veřejnoprávních médií pramení primárně z odlišného pohledu na míru jejich objektivity, politické nezávislosti, ale i způsobu financování. Opoziční voliči je vnímají jako demokratický pilíř. Vládní je naopak mohou stavět až do role politického oponenta, nebo dokonce nástroje propagandy v extrémním smyslu,“ vysvětluje analytik.

Nižší pozornosti se ve srovnání s ČT a ČRo ze všech zkoumaných témat dostává už jen právům menšin. Ta skončila jako nejméně žádané politické téma napříč voličským spektrem. Za podstatné ho považuje ani ne polovina voličů opozice, u podporovatelů vlády je zájem ještě nižší.

Důvod tkví podle Buriance v tom, že jsou práva menšin často vnímána až jako druhořadé téma. „Lidé mají tendenci se primárně soustředit spíše na problémy, které se jich bezprostředně dotýkají. A pokud většinová populace nevnímá nějakou konkrétní menšinu jako ohroženou, tak je to pro ně minimální problém,“ komentuje výzkumník.

Autoři průzkumu také poukazují na oblasti, které občany dlouhodobě trápí a u kterých mají pocit, že je zákonodárci neřeší dostatečně.

Nejvíce v tomto ohledu občané řeší rozdělenou společnost. Zhruba 70 procent z nich ji považuje za zásadní téma. Tři pětiny voličů se ale domnívají, že se tomuto problému politici nevěnují tak, jak by měli.

„Podle mě pramení voličská frustrace spojená s neřešením společenské polarizace z toho, že v očích voličů jsou to často samotní politici, kteří rozdělení aktivně vytvářejí a využívají k mobilizaci svých voličů. Lidé mají navíc pocit, že se lídři soustřeďují spíše na boj o moc a vlastní zájmy než na každodenní problémy běžných občanů,“ vysvětluje analytik.

Rozdělená společnost není jediným takovým tématem. Podobně jsou na tom také korupce, dezinformace, umělá inteligence, potraviny nebo bydlení. Burianec ale podotýká, že na výsledcích průzkumu se do určité míry podepisuje voličská náročnost, která v Česku podle něj už nějakou dobu přetrvává.