Exkluzivní průzkum: Vládní voliči nechtějí víc peněz na obranu

Závazek členů Severoatlantické aliance dávat na obranu dvě procenta HDP letos Česko zřejmě nesplní. V roce 2026 by obrana měla hospodařit s částkou 154,79 miliardy korun, což odpovídá asi 1,8 procenta hrubého domácího produktu. Dalších 30 miliard korun má jít na obranu z ostatních rozpočtových kapitol.

Tezi, že se Česko letos o splnění dvouprocentního závazku zasadí, však obsahuje mandát, se kterým odjela delegace země na alianční summit do Ankary. A stát by se tak mohlo i podle předběžného odhadu NATO. Podle středečního vyjádření premiéra Andreje Babiše (ANO) ale závazek Česko nesplní. Stát se tak má v příštím roce, doplnil.

Dále má Česko podle mandátu navyšovat výdaje tak, aby finance na přímé obranné účely v roce 2035 dosahovaly podílu tři a půl procenta HDP.

Všechny státy NATO včetně Česka loni na summitu v Haagu - kdy ještě vládl kabinet Petra Fialy - odsouhlasily nové navýšení výdajů, které udává, že cílem už nejsou dvě procenta HDP na obranu, ale pět procent nejpozději do roku 2035. Z toho právě tři a půl procenta mají jít na financování ozbrojených sil a zbývající částka na související výdaje - například na infrastrukturu nebo kybernetickou bezpečnost.

Zatímco u jiných témat je mezi voliči vlády a opozice znatelný rozkol, u tématu obrany je polarizace slabší, ukázal průzkum, který pro Seznam Zprávy exkluzivně připravila výzkumná agentura STEM/MARK. Pro navýšení je nadpoloviční většina všech voličů, přičemž čtvrtina u otázky zvolila možnost „určitě ano“. „Je to velmi medializované téma a dění kolem něj je turbulentní,“ komentoval výsledek analytik společnosti STEM/MARK Jan Burianec.

Že jsou investice do bezpečnosti země pro voliče nutností, vyplývá podle Buriance i z jiných průzkumů. Češi si geopolitická rizika uvědomují a odmítají snižování rozpočtu obrany, objevuje se spíše skupina, která by náklady zachovala v současné podobě. „Navíc dominantně důvěřují armádě, což je také důvod, proč by peníze pro obranu nesnižovali,“ doplnil Burianec.

S navýšením výdajů na obranu souhlasí především voliči opozičních stran. Možnost „rozhodně ano“ zvolila polovina z nich, s tím, že je do obrany potřeba vložit více peněz, pak souhlasí celkem 81 procent dotázaných z této skupiny. Nejvíce v této skupině navýšení nákladů podle Buriance podporují voliči Spolu.

Voliči vládních stran se v průzkumu za navýšení peněz tolik nestaví. Souhlasí s ním třetina z nich, proti investování dalších financí se staví 59 procent. Podobná jsou také čísla u voličů, jejichž vybraná strana se do Poslanecké sněmovny neprobojovala. V této skupině je výraznější skupina nerozhodnutých.

„Nejvíce se proti zvyšování financí na obranu staví voliči SPD, poté s odstupem asi tří desítek procent voliči ANO,“ upřesnil Burianec. Mezi voliči vlády a opozice pak stojí podporovatelé Motoristů, z nichž by zvýšení nákladů podpořila více než polovina. U stran mimo Sněmovnu s navýšením nesouhlasí především voliči hnutí Stačilo!.

Názor na výdaje na obranu u lidí ovlivňují také faktory mimo politické preference. O navýšení stojí častěji muži než ženy, ve věkových skupinách ho podporují hlavně mladší respondenti. Vliv má také místo bydliště: pro navýšení jsou častěji obyvatelé například krajských měst. „Důležité je také zařazení na pravolevé škále. Ti, kteří se definují jako pravicoví, by výdaje zvyšovali, lidé přiklánějící se k levici jsou častěji proti,“ doplnil Burianec.

Pohled, který mezi voliči od první vlny výzkumu v lednu přetrvává, je silná neutralita v příklonu Česka k východu nebo západu. Možnost nebýt ani na jedné straně vybralo ze všech voličů 47 procent. Dalších 51 procent pak volilo možnosti určitě nebo spíše na západ.

Jasněji mají voliči opozičních uskupení: možnost „určitě na západ“ volilo 58 procent z nich, spolu s lidmi, kteří se přiklání spíše na západ, pak tvoří 81 procent. Voliči stran vlády a mimo sněmovnu jsou naopak neutrální. K variantě nepřiklánět se ani k jedné straně se postavilo 69 procent voličů vládního kabinetu a 72 procent lidí, jejichž vybraná strana je mimo Parlament.

„Když jsme toto téma podrobněji zkoumali v minulosti, bylo připodobňováno například k švýcarskému typu neutrality,“ popsal Burianec. Neutralitu vládních voličů vysvětlil myšlenkou, že by Česko mělo udržovat dobré vztahy s oběma stranami. „Neutrálnější vztahy by podle nich měly být udržovány například s Čínou, kterou zmiňují z ekonomického hlediska,“ doplnil Burianec.

Voliči opozice v sobě mají příklon k USA a západní Evropě zakořeněný dlouhodobě. Jejich největší obavou spojovanou se současnou vládou je zahraniční politika. Tu označilo 45 procent z nich, přičemž 21 procent voličů opozice se pak domnívá, že se vláda bude přiklánět k Rusku.

„Důvod může být dvojího charakteru: jednak kvůli konkrétním vyjádřením některých představitelů vládních stran, ale také proto, že se vláda odpovědím v této otázce trochu vyhýbá a nedokáže tato vyjádření zcela vyvrátit,“ vysvětlil Burianec.

Mírného poklesu na příčkách důležitosti oproti lednu se dočkalo téma Ukrajiny: zatímco v první vlně jej za důležité považovalo 61 procent všech voličů, v květnu to bylo 58 procent. Jde také o jedno z polarizačních témat mezi opozičními a vládními voliči. Podporovatelé Babišova kabinetu jej na škále důležitosti hodnotí průměrně 46 procenty ze sta, voliči opozice mu dali 75 procent.

„Válečný konflikt je dlouhodobý, nenalézá se řešení. Někteří mají pocit, že už Ukrajině pomohli dostatečně, a je zde již vidět nějaká únava tímto tématem,“ popsal Burianec. Nižší zájem u vládních voličů lze podle něj vysvětlit tím, že jsou pro ně důležitější domácí a ekonomická témata. Nejméně naléhavá je situace na Ukrajině pro voliče SPD.

Témata, která voliči považují za důležitá, se od lednového výzkumu příliš nezměnila. Na prvním místě se ve skupině všech voličů drží zdravotnictví, na druhém místě je bydlení. Průměrné důležitosti 81 procent pak dosáhla témata energetika, drahota a potraviny, která se dělí o třetí místo.

U řady témat panuje mezi voliči vládních a opozičních stran. Například položku potraviny, která je mezi nejdůležitějšími, hodnotí vládní voliči 86 procenty, zatímco opoziční jí přidělili 74. Asi nejvýraznější je rozkol u otázky veřejnoprávních médií, která má 70 procent u voličů opozice a pouhých 39 u těch vládních.

V jednom z témat na prvních příčkách však panuje mezi všemi skupinami voličů shoda. Podle průzkumu všichni souhlasí, že podstatnou otázkou je bezpečnost České republiky.

Všichni voliči řadí toto téma na škále kolem 80 procent. Zatímco téma vnější bezpečnosti a vyšších výdajů na obranu může v této kategorii rozdělovat, spojuje je naopak důležitost bezpečnosti uvnitř státu. „Je to téma, které spojuje vládní i opoziční voliče. Všichni vnímají, že bezpečnost na lokální úrovni je důležitá,“ doplnil Burianec.