Článek
Průměrná mzda v Česku stoupla ve 2. čtvrtletí tohoto roku meziročně o 6,4 procenta na 51 966 korun. Ve srovnání s loňským druhým kvartálem přibylo zaměstnancům ve výplatě v průměru 3105 korun. Při zohlednění inflace, která činila dvě procenta, mzda reálně vzrostla o 4,3 procenta. Údaje dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ).
„Výrazně si polepšili zaměstnanci v odvětví administrativní a podpůrné činnosti, kam jsou zařazeny hlavně agentury práce a bezpečností agentury, jejichž mzdová úroveň je nízká,“ uvedla vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová.
Podle analytičky Raifeissen bank Terezy Krček se na jaře v mnoha odvětvích vyplácejí roční či mimořádné odměny a bonusy za hospodářské výsledky předchozího roku. Takže právě druhé čtvrtletí je obdobím, kdy se do mzdové statistiky poprvé plně promítají výsledky jarního kolektivního vyjednávání a úpravy mzdových tarifů s účinností od dubna.
„Růst mezd podporuje strukturální nesoulad na trhu práce, v některých profesích nezbytné zvyšovat mzdy, aby si firmy udržely stávající zaměstnance. Vysoké tlaky na růst mezd jsou ve stavebnictví, v zemědělství, kde je nízká mzdová základna, ve službách, a nyní se k nim přidává veřejná správa, která může růst mezd ještě více rozpohybovat v příštím roce,“ tvrdí Krček.
„Po mimořádně silném prvním čtvrtletí, kdy mzdy rostly o 8,1 %, jde o mírné zvolnění. Pořád ale jedeme daleko nad tempem, které ekonomika dlouhodobě snese. Podle ČNB by rovnovážný růst mezd slučitelný s inflačním cílem byl zhruba 4,5 %, my rosteme výrazně rychleji,“ říká Radovan Hauk, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.
Podle něj ale část letošního růstu mezd není výsledkem síly firem, ale zvýšení platů ve veřejném sektoru a přetrvávajícího nedostatku lidí, kvůli kterému firmy přeplácejí nedostatkové profese. „Pro domácnosti je to dobrá zpráva, jejich kupní síla se ale teprve letos vrátila nad úroveň před pandemií, takže o bohatnutí bych mluvil s opatrností,“ upozorňuje Hauk.
