Stovka do kasičky a dvě ven. Skrytá tajemství rozpočtu Babišovy vlády

Ministerstvo financí počítá v návrhu rozpočtu pro další rok se schodkem 389 miliard korun, druhým nejvyšším v historii Česka. S návrhem nesouhlasí opozice a výhrady mají i oba koaliční partneři hnutí ANO. Ve středeční epizodě rozebíráme návrh rozpočtu dopodrobna s reportérkou byznysové redakce Seznam Zpráv Markétou Bidrmanovou.

Ministerstvo financí v pondělí představilo návrh státního rozpočtu pro rok 2027. Počítá se schodkem 389 miliard korun, druhým nejvyšším v historii Česka. Šéfka resortu Alena Schillerová z hnutí ANO tvrdí, že za státním dluhem stojí mimo jiné oprava škod po minulé vládě. „Česká republika bude díky tomuto státnímu rozpočtu v roce 2027 nesrovnatelně lepším místem k životu než v kterémkoli roce minulé vlády,“ prohlásila ministryně na pondělní tiskové konferenci vlády.

S návrhem nesouhlasí opozice, která považuje schodek za nepřiměřený a celý rozpočet za málo proinvestiční. A výhrady mají i oba koaliční partneři hnutí ANO – Motoristé sobě a SPD. Podle místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí Petra Macinky z Motoristů sobě může návrh rozpočtu ještě doznat změn. Jednat o tom chtějí s premiérem Andrejem Babišem ve čtvrtek.

Na velké přesuny a škrtání nicméně podle redaktorky Seznam Zpráv Byznys a autorky podcastu Ve vatě Markéty Bidrmanové nedojde. A hýbat se prý nejspíš nebude ani se schodkem. Sama ministryně Schillerová připustila jen drobné změny, například že se ještě budou dopočítávat platby za obnovitelné zdroje.

Jak tedy na představený návrh rozpočtu v souhrnu reportérka nahlíží? „Vidím druhý nejvyšší schodek v historii, vidím rychlý růst běžných výdajů, ale zároveň vidím i ty investice, které mohou ekonomice možná docela dost pomoct,“ říká. Rozhodující ale nakonec podle ní nebude, kolik stát příští rok utratí, ale zda se to za několik let promítne do lepší životní úrovně v Česku. „Ale to teď nevíme,“ dodává.

Jisté však je, že s výjimkou roku 2021, kdy se země vyrovnávala s pandemií koronaviru, Česko ještě nemělo vyšší deficit státního rozpočtu, než je předkládaných 389 miliard. Proti takovému zásahu do veřejných financí se už nyní staví koaliční partneři ANO, opozice, ale také většina expertů.

„Mně se líbila vyjádření, že takový obří schodek by byl ospravedlnitelný za předpokladu, že bychom měli další brutální pandemii, válku na našem území nebo skutečnou ekonomickou krizi,“ uvádí redaktorka. To se ale neděje, a tak i ona považuje schodek za „tak trochu zbytečný“.

V této souvislosti je dobré si připomenout, že ještě několik let zpátky, konkrétně v roce 2018, Česko hospodařilo s třímiliardovým přebytkem. Pak ale přišla pandemie koronaviru, nejvyšší schodek v historii země a dočasné změny, které se ale v rozpočtu zabydlely.

„Pandemie vytvořila takový jednorázový šok, ale během covidových a pocovidových let se hodně změnila struktura českých veřejných financí,“ popisuje Bidrmanová s tím, že rychle rostly důchody, platy ve veřejném sektoru a poté se v souvislosti s agresí Ruska na Ukrajině navyšovaly výdaje na obranu. Otázkou podle ní také zůstává, jestli by po vyrovnanějším rozpočtu vůbec byla mezi voliči poptávka.

Argumentaci ministryně Schillerové, že jí po úřadování kabinetu Petra Fialy nezbývá než „lepit (v rozpočtu) jednu díru za druhou“, pak považuje novinářka za tradiční kolorit.

Faktem zůstává, že jednoduchá matematika nevychází: Výdaje rostou Česku znatelně rychleji než příjmy. „Pro příští rok je u příjmů plus 71 miliard a u výdajů plus 150 miliard. To je dvojnásobek. Takže si můžeme představit, že vždycky, když dáme do kasičky sto korun, zároveň si dvě stokorunové bankovky vezmeme,“ vysvětluje Bidrmanová základní slabinu navrženého rozpočtu.

Alena Schillerová, ale také její kolega z vlády a z hnutí ANO Karel Havlíček, který v kabinetu zastává funkci ministra průmyslu a obchodu, opakovaně mluví o tom, že v navrženém rozpočtu figuruje řada prorůstových investic, které Česko a jeho ekonomiku posunou výrazně vpřed.

Podle Markéty Bidrmanové to určitě platí o dopravních infrastrukturních stavbách, kam Česko podle srovnání v rámci Evropské unie v posledních letech nainvestovalo tolik jako málokterá jiná členská země Unie. Třeba ve výdajích na vědu a výzkum ale naopak Česko spíše zaostává a ani předložený rozpočet to nijak výrazně nezmění.

Že se Česko díky těmto investicím stane ekonomickým tygrem, jak prohlašuje Havlíček, novinářka považuje za velice nejisté. Odvolává se při tom i na čerstvou studii Národní rozpočtové rady, kde experti na základě zkušeností z Česka i ze zahraničí vypočítali, že každá koruna státních investic vyprodukuje jen zhruba jednu korunu - či méně - růstu do HDP. Navíc pomáhají spíše v dobách ekonomické recese.

„Takže státní investice nejsou žádná brutální páka, která by Česko vystřelila třeba na úroveň růstu Polska,“ upozorňuje Bidrmanová.

Mezi resorty, které si meziročně nejvíc polepšily, patří ministerstvo obrany. Česko by tak mělo splnit dlouholetý závazek členských zemí NATO vydávat na obranu 2 % HDP. V Alianci už se mezitím ale mluví o potřebě vydávat na obranu výhledově 3,5 % a další 1,5 % na širší bezpečnostní výdaje.

Ministryně financí Alena Schillerová na pondělní tiskové konferenci vlády nicméně označila výdaje na obranu ve výši 5 % pro Česko za „nereálnou“ věc. Markéta Bidrmanová to ale vidí jinak: „Já myslím, že by to reálné bylo. Je to prostě jenom otázkou priorit.“

Sečteno, podtrženo: Pokud už se tedy parametry návrhu výrazně nezmění, lze z nich vyvodit, že na obsluhu narůstajícího státního dluhu bude v příštím roce směřovat zhruba 130 miliard korun, což je o 20 miliard víc než letos a odpovídá to zhruba výši rozpočtové kapitoly ministerstva vnitra.

A bez zásadního navýšení příjmů státního rozpočtu nebo osekání výdajů se podle expertů problém státního dluhu bude v čase jen zvětšovat. „Přece jenom těch 130 miliard je pouze pro příští rok a v dalších letech se úroky z toho dluhu budou extrémně nabalovat. Je to vlastně taková sněhová koule,“ varuje Bidrmanová.

V podcastu 5:59 se také dozvíte, na jaké novinky nejvíc spoléhá vláda, pokud jde o příjmovou stránku státního rozpočtu. Nebo že z řad ekonomů stále častěji zaznívají hlasy, podle kterých se dlouhodobě neobejdeme bez zvýšení daní. Poslechněte si celý rozhovor v přehrávači v úvodu článku.