Velký obrat vlády Andreje Babiše: Boří schody do rozpočtového nebe

Cesta za vyrovnaným státním rozpočtem se odkládá. Vládní koalice si v minulém týdnu odhlasovala změkčení pravidel pro vytváření nových dluhů. Jak to dopadne na státní finance? A co se stalo se sliby Motoristů, že budou hrát v Babišově vládě roli hlídačů rozpočtové odpovědnosti?

Vládní koalice v pátek ve Sněmovně prohlasovala i navzdory hlasitým výhradám opozice volnější pravidla pro státní rozpočet. V opačném případě by zemi podle ministryně financí Aleny Schillerové z ANO hrozil mimo jiné kolaps investic, které Česko nutně potřebuje.

Vláda na ně chce vybrat i od vlastních občanů, pomocí tzv. Dluhopisů Republiky, kterých si do úterního rána lidé objednali za 16 miliard korun. Skutečně si ale Babišův kabinet půjčuje na investice, které se zemi vyplatí a posunou ji na novou úroveň, nebo jen hledá zdroje financování svých předvolebních slibů?

I o tom se bavíme ve středečním vydání podcastu 5:59 s komentátorem Seznam Zpráv a dlouholetým ekonomickým novinářem Jiřím Nádobou.

„Já myslím, že nová vláda provádí s touto zemí velký obrat. Zatím není úplně nápadný, protože to nemá žádné bezprostřední následky, žádné okamžité škody a ne každému dochází, co se děje, což je na tom nebezpečné,“ říká Nádoba o rozvolnění rozpočtových pravidel a změně rétoriky kabinetu ohledně zadlužování.

Dluhy totiž najednou podle Babišovy vlády nejsou velký problém, ba nejsou ani nutné zlo, ale jsou vlastně dobrou investicí. Co se tedy od poslední výměny ve Strakově akademii fakticky změnilo?

„Ta změna spočívá v tom, že za minulé vlády v zákonech existovalo cosi, čemu se říkalo ‚schody do rozpočtového nebe‘: Natvrdo tam byly nalajnované stropy pro úroveň schodku veřejných financí. (…) A ta minulá vláda to považovala za nějakou kvalitu, kterou je třeba dodržovat,“ vysvětluje komentátor.

Zároveň kriticky dodává, že i Fialův kabinet měl zejména ke konci problém svá vlastní pravidla dodržovat a začal s „únikovými manévry“, kdy se např. výdaje na obranu nezapočítávaly do výdajových rámců. „Ale přece jenom výdaje na obranu mi přijdou jako něco, co je teď existenčně důležité. To je prostě věc, pro kterou se můžeme zadlužit,“ uznává Nádoba.

S novou vládou závazek snižovat tempo zadlužování padl a Česko směřuje ke třem procentům schodku veřejných financí vůči hrubému domácímu produktu, což je podle ekonomického novináře „hranice mezi tím, co se v Evropě toleruje, a tím, kde už se začíná zdvihat obočí“. Ministryně Schillerová to ale obhajuje s tím, že mnohé evropské země tuto hranici již překročily.

Za nejdůležitější položku v balíku prosazených změn rozpočtových pravidel Nádoba považuje to, že vláda nově nebude do svého vlastního schodku započítávat investice do infrastruktury.

Babišova vláda si zároveň uvolnila ruce pro to, aby mohla zvedat schodek v naléhavých bezpečnostních situacích, aniž by je blíže definovala. A další věc, na kterou Nádoba v podcastu upozorňuje, je zplnomocnění ministerstva financí sahat do rozpočtu institucí, jako je Poslanecká sněmovna, Senát nebo Ústavní soud, kde se tak výkonná moc dostává do potenciálního střetu se zástupci moci zákonodárné a soudní.

Fialova vláda přitom nebyla sama, kdo mluvil o vyrovnanosti rozpočtu a nezadlužování se jako o ctnosti a ideálu, k němuž je třeba směřovat. Podobně se v předvolební kampani prezentovala i strana Motoristé sobě, která se následně pasovala do role strážce fiskální zodpovědnosti Babišovy vládní koalice. Jenže realita jejich společného vládnutí je úplně jiná.

„Motoristé se úplně zesměšnili tím, co předtím hlásali, a tím, co teď ta vláda dělá,“ komentuje to Jiří Nádoba. „Pochybuju, že to vůbec mysleli vážně. Byla to hesla, jak vypadat zajímavě, nově, tak trochu pravicově. Ve volbách to vyšlo, ale kdo kvůli tomu Motoristy volil, naprosto naletěl,“ vrací se novinář k některým jejich slibům z předvolební kampaně.

Postupné snižování schodků veřejného rozpočtu ale obsahovala i hospodářská strategie hnutí ANO z pera Karla Havlíčka. Podle ekonomického novináře je nicméně očividné, že není kde brát na financování všech věcí slíbených v kampani, a tak se bude stát dál zadlužovat.

„Problém je v tom, že to bezprostředně žádný náraz asi nepřivodí,“ odhaduje Nádoba a odkazuje na západní země s výrazně vyšším státním dluhem, které mohou vládě posloužit jako alibi. Utrácení ale, jak říká, není investování. „Tady se hraje o změnu uvažování. My jsme teď přesvědčováni, že dluhy tolik nevadí. A to je, myslím, velký problém a velké negativum, které tahle vláda přináší,“ uzavírá komentátor Seznam Zpráv.

V podcastu 5:59 se také dozvíte víc o tom, co mohou a nemohou do státní pokladny přinést některá opatření, o kterých mluví ministryně financí Alena Schillerová, nebo jak je to s tzv. Dluhopisy Republiky. Poslechněte si v přehrávači v úvodu článku.