Hlavní obsah

Konec Starlinku? Z Ukrajiny je rukojmí politických třenic v Polsku

Foto: Alicja Stefaniuk/KPRP

Polský prezident Karol Nawrocki při srpnové vojenské přehlídce ve Varšavě.

Poté, co chyběl zástupce Varšavy na jednání v Bílém domě, se vnitřní politický spor projevil i vůči Ukrajině. Nový prezident vetoval zákon o pomoci válečným uprchlíkům. Zastavil tím i financování systému Starlink. Co to znamená?

Článek

Když minulý týden jeli evropští politici za Donaldem Trumpem do Bílého domu podpořit Volodymyra Zelenského, polský zástupce chyběl. Podle všeho šlo o efekt momentální slabosti polské zahraniční politiky, ve které se naplno projevil spor mezi vládou a novým prezidentem.

Komplikované soužití kabinetu Donalda Tuska s konzervativcem Karolem Nawrockim se od té doby ještě zhoršilo. „Rukojmím“ sporu se stala polská podpora Ukrajiny.

Silné prezidentské veto v akci

Prezident Nawrocki, jenž má blízko k opoziční straně Právo a spravedlnost (PiS), totiž během tří týdnů vetoval už čtyři zákony. Naposledy v pondělí odmítl půlroční prodloužení platnosti zákona o podpoře ukrajinským válečným uprchlíkům.

Polské prezidentské veto de facto znamená smetení zákona ze stolu, protože pro jeho přehlasování ve sněmovně je potřebná třípětinová většina.

Co bylo podstatou zákona?

Zákon o pomoci uprchlíkům prodlužoval jejich ochranu v Polsku včetně příspěvků na dítě ve výši 800 zlotých, v přepočtu 4600 korun. Prezident však plošnou dávku podmiňuje u ukrajinských občanů povinností mít zaměstnání.

Příspěvek zavedla v roce 2016 vláda strany PiS jako prorodinné opatření a v roce 20204 došlo k jeho valorizaci. Vyplácí se na každého potomka do 18 let bez ohledu na rodinné příjmy.

S návrhem omezení vyplácení 800 plus Ukrajinců přišel na jaře v prezidentské volební kampani vládní kandidát Rafał Trzaskowski. Zapojil se tím do populistické debaty vyplývající z rostoucí společenské nechuti k Ukrajincům. Vetovaná novela zákona však podmínku neobsahovala.

Celá věc se dá číst zejména jako další dějství nevraživosti mezi prezidentským palácem a úřadem vlády.

Veto ale může mít i další důsledky.

Bez peněz na Starlink pro Ukrajinu?

Současný zákon o pomoci ukrajinským uprchlíkům platí do 30. září. Do té doby se podle něj řídí i financování satelitního systému Starlink, který Ukrajině umožňuje mimo jiné rychlou a bezpečnou komunikaci na válečné frontě s Ruskem.

Nawrockého veto ale zastavuje i prodloužení polského „předplatného“ Starlinku Ukrajině. Polské ministerstvo digitalizace totiž dodává Kyjevu satelitní terminály, hradí jejich provoz a provozuje i záložní mobilní datové centrum pro ukrajinské státní registry a IT systém.

Od začátku ruské invaze Poláci dodali Ukrajincům na 25 tisíc přenosných sad satelitního internetu. Za systém Starlink, který patří technologickému magnátovi Elonu Muskovi, platí Polsko zhruba 50 milionů dolarů ročně, v přepočtu 1,054 miliardy korun. Částku letos na jaře zmínil ministr zahraničí Radosław Sikorski.

Čísla ministerstva digitalizaci mluví o nákladech v přepočtu 1,8 miliardy korun v letech 2022 až 2024 a letošních provozních poplatcích 421 milionů korun.

Pokud se zákon neprodlouží, se začátkem října nebude pro další pomoc Ukrajině právní základ.

Co by to znamenalo pro Ukrajinu?

Systém Starlink je pro Ukrajinu kriticky důležitý zejména v oblastech, kde válka zničila komunikační infrastrukturu. Poskytuje celostátní pokrytí satelitním internetem pro vojenské operace i civilní potřeby.

Foto: Starlink

Starlink od SpaceX (ilustrační foto).

Podle ukrajinského ministerstva digitalizace fungovalo v zemi letos v březnu na 47 tisíc terminálů pořízených za podpory mezinárodních partnerů. Nepočítají se do nich další terminály, které si Ukrajinci opatřili sami.

Ukrajinské ministerstvo v pondělí podle portálu Suspilne uvedlo, že teď věc s polskou vládou konzultuje.

Domácí roztržka

Prezidenta Karola Nawrockého za jeho pondělní rozhodnutí ostře zkritizovali polští vládní politici.

„Nedokážu si představit lepší dárek pro Putinovu armádu, než odříznutí Ukrajiny od internetu – a právě o tom rozhodl prezident. (…) Ubližujete lidem, kteří bojují za svou nezávislost, a zároveň tím pomáháte Rusku,“ vytknul prezidentovi ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski z Levice.

Šéf Nawrockého kancléře Zbigniew Bogucki v reakci nařkl Gawkowského z šíření ruské dezinformace. Upozornil, že prezident poslal do parlamentu svůj vlastní návrh zákona – polská hlava státu má totiž i zákonodárnou iniciativu.

„Veto pana prezidenta neznamená, že by Ukrajina přišla o internet Starlink, protože náklady na toto připojení jsou hrazeny podle ustanovení aktuálně platného zákona a návrh, který prezident předložil Sejmu, tento stav zachovává. Stačí, aby parlament v září tuto prezidentskou iniciativu rychle projednal,“ uvedl Bogucki.

Vládě vytknul, že za rok a půl od voleb nepředložila „zákon spravedlivý především z perspektivy Poláků“. „Proto vás teď zastupuje prezident,“ dodal Nawrockého spolupracovník.

Většinu v Sejmu, tedy v polské sněmovně, má však vládní koalice Donalda Tuska a není pravděpodobné, že by ochotně schvalovala prezidentovy návrhy zákonů. Dá se proto předpokládat, že zákon v upravené podobě předloží ve zrychleném řízení znovu a že intenzivní půtky mezi vládou a prezidentem budou pokračovat.

Protiukrajinské nálady

Nawrocki opakovaně označil putinovské Rusko za neoimperiální a barbarský stát a vyslovil se dokonce pro zpřetrhání diplomatických styků s Moskvou, zároveň však ve své politice zohledňuje už zmíněné rostoucí protiukrajinské nálady v Polsku.

„Mám ten názor, že by se Ukrajincům nemělo v Polsku žít lépe než Polákům,“ prohlásil letos opakovaně. Ve volební kampani například šířil hoax o tom, že Ukrajinci v Polsku „způsobují problémy ve frontách do nemocnic a ambulancí“.

Sekundoval tak rivalovi z krajně pravicové Konfederace Sławomiru Mentzenovi. S protiukrajinskými náladami totiž v Polsku politicky pracuje zejména krajní pravice.

Mentzen Nawrockého pondělní veto ocenil. „Jestli chce mít Ukrajina Starlink, ať si ho zaplatí sama. Nevidím důvod, proč bychom to měli platit my. Peníze polských daňových poplatníků by měly jít na potřeby Poláků!“ napsal na síti X.

Popudil tím ministra zahraničí a vicepremiéra Radosława Sikorského z Občanské koalice. „Tím, že pomáháme Ukrajině, držíme Putinovu armádu dál od našich hranic. A to je i finančně v zájmu polského daňového poplatníka. Zahraniční politika je složitější než násobilka,“ napsal s odkazem na Mentzenovo podnikání v oblasti „optimalizace“ daní.

Prezident Nawrocki jde však v konfrontaci s Kyjevem ještě dál. V jeho návrhu o pomoci Ukrajincům jsou totiž i ustanovení o zákazu „propagace banderismu“. Hnutí a odkaz Stepana Bandery se má podle Nawrockého v Polsku postihovat až tříletým trestem stejně jako propagace komunismu, fašismu a nacismu.

Ideologie banderismu je spjatá s ukrajinským nacionalistickými organizacemi z první poloviny 20. století. Banderova povstalecká armáda za druhé světové války bojovala proti nacistům i proti sovětské armádě a má na svědomí i brutální vyhánění a vraždění Poláků, Židů i volyňských Čechů na západě Ukrajiny.

Podle prezidenta má zákaz červeno-černé vlajky mimo jiné má bránit ruské propagandě a posílit polsko-ukrajinské vztahy postavené „na pravdě o minulosti“. Odpovídá to Nawrockého rétorice, která ve vztahu u Ukrajině zdůrazňuje bolestné historické křivdy a také nacionalistické třenice.

Doporučované