Článek
„Švýcarský brexit“ - takový název se vžil pro referendum, které alpskou zemi čeká v neděli a může mít zásadní dopad na budoucnost jejích vztahů s Evropskou unií.
Švýcaři v ostře sledovaném hlasování rozhodují o tom, zda počet obyvatel bude moci nadále růst, nebo se země do budoucna nově příchozím uzavře. Průzkumy přitom slibují vyrovnaný souboj.
Za iniciativou, požadující zastropování počtu obyvatel, stojí krajně pravicová Švýcarská lidová strana (SVP), dlouhodobě nejsilnější politické uskupení v zemi.
Tvrdí, že oblíbená destinace zahraničních pracovníků z celé Evropy se dostala na hranici svých kapacit. Hlavním důvodem je podle SVP právě přistěhovalectví, které viní za nedostatek bydlení, rostoucí nájmy, přeplněné vlaky, dopravní zácpy i bující kriminalitu.
Příliv přistěhovalců chce strana snížit tak, že dá počtu obyvatel v zemi limit, který nepůjde překročit. Jeho výši stanovila na 10 milionů.
„Ne desetimilionovému Švýcarsku. Ano iniciativě za udržitelnost.“
Jelikož švýcarská populace aktuálně čítá zhruba 9,1 milionu obyvatel a dlouhodobě vykazuje rostoucí trend, nerozhoduje se v referendu o příliš vzdálené budoucnosti.
„V pondělí ani v úterý se nic nestane, a nejspíš ani během příštího roku nebo dvou,“ komentuje hlasování pro Seznam Zprávy profesor evropské politiky Fabio Wasserfallen, který je ředitelem Institutu politických věd na Bernské univerzitě.
„Pokud ale bude vývoj pokračovat stejným tempem, jako v posledních letech, podle některých prognóz se Švýcarsko přiblíží populační hranici už okolo roku 2030 či 2032 a země bude muset začít situaci řešit,“ dodává.
Odklon od EU?
Iniciativa požaduje, aby vláda a parlament zakročily už ve chvíli, kdy populace přesáhne 9,5 milionu obyvatel, a odepřely přístup nově příchozím, včetně žadatelů o azyl a rodinných příslušníků rezidentů z řad zahraničních obyvatel.
Pokud taková opatření nezaberou, navrhuje radikálnější cestu: odstoupení od dohody o volném pohybu, kterou Švýcarsko uzavřelo s Evropskou unií coby svým největším exportním trhem.
Podle analytika Josepha de Wecka z German Council on Foreign Relations by si tím SVP splnila svou vizi a ze Švýcarska udělala něco jako „Alpský Dubaj“ - deregulované, podnikatelsky dravé centrum, které bude volně obchodovat s celým světem, jak píše ve svém textu pro deník The Guardian.
„Výsledek referenda může mít pro vztahy Švýcarska s Evropskou unií dalekosáhlé důsledky,“ varuje v rozhovoru pro Seznam Zprávy George Lutz, ředitel švýcarského národního centra pro společenské vědy FORS, které sídlí v Lausanne.
„Zrušení volného pohybu osob by mohlo spustit řetězovou reakci a ohrozit i další bilaterální dohody mezi Švýcarskem a EU. Výsledek referenda je proto považován za klíčový nejen pro švýcarskou ekonomiku závislou na zahraničních pracovnících, ale také pro švýcarsko-unijní vztahy,“ vysvětluje.
Švýcarské podniky a zaměstnavatelé před referendem vyjádřili své obavy z možných negativních dopadů.
„Jako švýcarského občana mě to velmi znepokojuje kvůli budoucnosti naší země a její prosperity,“ řekl agentuře Reuters Martin von Moos, generální ředitel hotelů Hotel Belvoir a Hotel Sedartis poblíž Curychu. „Kdybychom přišli o všechny zahraniční zaměstnance, hotel by jednoduše nemohl fungovat,“ dodal s tím, že cizinci tvoří téměř polovinu jeho pracovní síly.
Od chvíle, kdy Švýcarsko uzavřelo s Unií dohodu o volném pohybu, počet obyvatel v zemi výrazně vzrostl - ze 7,2 milionu se za poslední čtvrtstoletí vyšplhal na zmíněných 9,1 milionu. Tamní populace přitom za poslední dekádu zaznamenala pětkrát rychlejší nárůst, než je průměr v okolních členských státech EU.
Cizinci v tuto chvíli tvoří okolo 28 % obyvatel Švýcarska. Významnou měrou přispívají k fungování tamní ekonomiky a v mnoha odvětvích mají nepostradatelnou roli. Zároveň zastávají klíčovou úlohu v tom, že pomáhají vyvažovat nepříznivý demografický vývoj spojený se stárnutím obyvatelstva.
Podle Wasserfallena si řada lidí uvědomuje, že příliv pracovní síly je pozitivním ukazatelem. „To, že lidé přicházejí, je známkou toho, že se švýcarské ekonomice daří. Pomáhá nám to. Řada lidí chce ale sklízet plody bez následků,“ říká na adresu příznivců referenda.
V jeho podstatě vidí zjevný paradox. „Představa, že si Švýcarsko může zachovat tento ekonomický model a potřebnou pracovní sílu, aniž by čelilo problémům, které s tím souvisejí – byť mohou být s migrací spojeny jen částečně –, je jen zbožným přáním,“ vysvětluje.
Stejný paradox stál i v centru kampaně za vystoupení Velké Británie z EU. „Pokud chcete zemi s výrazně sníženým přistěhovalectvím, je velmi nepravděpodobné, že se vám podaří udržet, natož zvýšit hospodářský růst,“ upozornil loni Seznam Zprávy na zjevnou neslučitelnost slibů odborník na moderní britskou historii Edmund Neill s tím, že brexit byl od samého začátku odsouzen k neúspěchu.
