Článek
Osmadvacet bodů má mírový plán, který během nedávné schůzky v Miami společně připravili americký vyjednavač Steve Witkoff a ruský zvláštní vyslanec Kirill Dmitrijev.
Zástupci Ukrajiny ani žádné evropské země se na návrhu nepodíleli, ačkoliv Witkoff v USA o plánu hovořil s Rustemem Umerovem, bývalým ukrajinským ministrem obrany a nyní poradcem prezidenta Volodymyra Zelenského.
Byť zatím Witkoffův a Dmitrijevův plán oficiálně nikdo nezveřejnil, jeho obsah od svých zdrojů získala hodnověrná média. Zpravodajský server Axios, deník Financial Times a agentura Reuters.
V otázkách a odpovědích nabízíme přehledně, co plán znamená pro Ukrajinu a jak může změnit situaci na bojišti.
Co plán obsahuje?
Podle informací, které se dostaly ven, vychází vstříc mnoha ruským požadavkům. Ukrajina se má vzdát celého Donbasu (i těch částí, které zatím ovládá), výrazně zredukovat svoji armádu a vzdát se zbraní, které mohou zasáhnout ruská města.
Plán také předpokládá, že na Ukrajinu nepřijdou žádné mírové jednotky, které by dohlížely na klid zbraní. Kyjev má podle návrhu souhlasit s ustanovením ruštiny jako druhého státního jazyka a obnovit činnost té části pravoslavné církve, která uznává Moskevský patriarchát. Ukrajinská vláda tuto církev zakázala, protože podporovala ruskou agresi a propagandu.
Ukrajina a Evropa by měly dostat od USA bezpečnostní záruky ohledně ruské hrozby, ale podoba těchto záruk není nijak specifikována. Rusko má do své legislativy včlenit závazek, že nenapadne znovu Ukrajinu ani jinou evropskou zemi.
Rusům podle plánu zůstanou územní zisky v Záporožské a Chersonské oblasti, ale vzdají se cíle ovládnout je celé. Města Cherson a Záporoží by tak zůstala Ukrajině.
„Vypadá to skoro jako výzva k úplné ukrajinské kapitulaci. Plán zohledňuje ruské maximalistické požadavky,“ napsal britský týdeník The Economist.
Jak na návrh reaguje Ukrajina a evropské země?
Volodymyr Zelenskyj se měl ve středu setkat se Stevem Witkoffem v Ankaře, ale americký vyjednavač schůzku zrušil poté, co ukrajinský prezident naznačil nepřijatelnost řady bodů plánu pro Kyjev.
Ministři zahraničí Francie, Německa, Polska, Španělska a Švédska plán odmítli s tím, že nelze jednat o Ukrajině bez Ukrajiny. Stejně se vyjádřil i končící šéf české diplomacie Jan Lipavský.
Schválil plán Donald Trump?
Zatím se veřejně nevyjádřil. Televize NBC News odvysílala zprávu, že plán „v tichosti odsouhlasil“, ale není jasné, co to znamená. NBC News se odvolává na zdroj z Bílého domu.
Americký prezident ještě na začátku týdne řekl, že je zklamaný z Vladimira Putina, a předtím podepsal sankce proti ruským těžařským společnostem Rosněfť a Lukoil. Snaží se tím omezit ruské zisky z ropy a plynu, které financují válku.
Po schůzce se Zelenským v Bílém domě vyzval Rusy, ať válku zastaví na současné frontové linii, což Kreml odmítl.
Podle amerických médií je Trumpova administrativa v přístupu k Rusku rozdělená. Ministr zahraničí Marco Rubio a Trumpův vyslanec pro Ukrajinu Keith Kellogg zastávají názor, že by Washington měl na Moskvu více tlačit, naopak Steve Witkoff více naslouchá ruským požadavkům a ultimátům. Za zastánce smířlivějšího názoru vůči Rusku je považován také viceprezident J. D. Vance.
Ve středu agentura Reuters přišla se zprávou, že Keith Kellogg svým kolegům sdělil, že plánuje v lednu odstoupit z funkce. Zatím není jasné, kdo ho nahradí.
Jaká je situace na bojišti?
Podle serveru Axios Witkoffův plán vychází z předpokladu, že Ukrajinci na bojišti prohrávají a Rusko sice pomalu, ale setrvale postupuje na některých úsecích fronty.
Ukrajina má problémy s nedostatkem vojáků. Český dobrovolník bojující na Ukrajině řekl Seznam Zprávám, že pokud budou Rusové zbytek Donbasu dobývat silou, potrvá to minimálně rok. Analytici Institutu pro studium války (ISW) uvádějí dokonce čtyři roky.
Rusové postoupili v uplynulých týdnech také na jižním úseku fronty v Záporožské oblasti. Vedení ukrajinské armády ale tvrdí, že se vojáci přesunuli na výhodnější a lépe bránitelné pozice.
Frontová linie.
Jaký vliv má korupční skandál?
Mnozí ukrajinští kritici prezidenta Zelenského a vlády v Kyjevě tvrdí, že na odporu vůči Rusku poslední dění nic nemění.
Připomeňme, že řeč je o úplatcích při zadávání zakázek na obranu energetické infrastruktury proti ruským útokům. Skandál vyvolal hněv vůči Zelenskému i jeho poradci Andriji Jermakovi, je ale nepravděpodobné, že vnitropolitické oslabení Zelenského povede k ústupkům vůči Kremlu.
Kdo je Kirill Dmitrijev?
Rodák z Kyjeva, bývalý investiční bankéř a nyní šéf státního Ruského fondu přímých investic. Má Putinovu důvěru a patřil mezi velmi úzký okruh lidí, kteří měli k ruskému vůdci osobní přístup v době pandemie koronaviru.
V říjnu přijel do USA poté, co Donald Trump uvalil sankce proti ruským ropným společnostem Rosněfť a Lukoil a zrušil summit s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Budapešti. Řekl, že přijel Američanům nabídnout také obchodní spolupráci a účast na ruských ekonomických projektech.
