Článek
„Existují síly, které usilují o vytvoření více centralizované Evropské unie a federalizaci používají jako kamufláž. Podstatou tohoto procesu je odebrání suverenity členským státům – s výjimkou dvou největších,“ prohlásil v pondělí na půdě Univerzity Karlovy polský prezident Karol Nawrocki.
Ve své krátké přednášce v angličtině se ostře vymezil proti prohlubování evropské integrace. Ta podle něj směřuje k omezování suverenity národních států.
Nawrockého tón znovu zdůraznil rozdíly mezi ním a jeho dnešním pražským hostitelem Petrem Pavlem. S ním polský prezident jednal dopoledne na Hradě. Oba státníci se shodli na označení Ruska za největší bezpečnostní hrozbu pro Evropu, tím ale podobnosti končí.
Odpoledne Nawrocki ve Vlasteneckém sále nejstarší české univerzity představil svou vizi Evropy, která ostře kontrastuje s pohledem českého prezidenta, ale i současné polské vlády Donalda Tuska.
Přednášku si vyslechli studenti polonistiky a mezinárodních vztahů a také diplomaté, například ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč, bývalý ambasador ve Varšavě.
Polský prezident na Hradě
Nawrocki svůj projev rámoval skrze středoevropské dějiny a často se vracel k roku 1938 a mnichovské zradě. Ne však v kontextu Ukrajiny, ale Evropské unie.
Připomínal, že region už jednou doplatil na „profesionální rady“ velmocí, a tvrdil, že dnes se situace znovu opakuje – tentokrát formou unijní centralizace. EU podle něj ztrácí rovnováhu a mění se v projekt ovládaný několika nejsilnějšími státy. Na mysli měl zejména Německo a Francii.
Polský prezident při přednášce na Univerzitě Karlově.
„Cílem našeho vstupu do EU nebylo, aby nám Unie diktovala podobu ústavního systému, způsob naší stravy nebo výchovu polských dětí,“ prohlásil mimo jiné.
Polsko za minulých vlád konzervativců z Práva a spravedlnosti (PiS) čelilo kritice unijních institucí a soudů za demontáž prvků právního státu. Nawrocki vyhrál v červnu prezidentské volby právě s podporou PiS.
Zdůraznil, že on ani ostatní polští konzervativci nejsou nepřítelem EU, vidí však její budoucnost odlišně. Vyslovil se pro zachování jednomyslnosti v klíčových oblastech, zásadu „jeden stát – jeden komisař“ i návrat k předlisabonskému modelu předsednictví EU. Znamenalo by to například zrušit pozici stálého předsedy Evropské rady.
Za svůj přístup k EU čelil prezident minulý týden ostré kritice od polského ministra zahraničních věcí Radosława Sikorského.
„Když naznačujete, že evropská integrace je spiknutí namířené proti Polsku, nepomáháte ani Unii, ani samotnému Polsku. Připravujete psychologický a politický terén pro odchod z Evropské unie, pro polexit,“ vyčetl mu šéf diplomacie a do hlavy státu tepal kvůli tomu, že se prý vyjadřuje v protievropském duchu.
„Nereprezentuje v tomto ohledu stanovisko Polska, ale pouze své vlastní a své kanceláře. Dokonce ani ne svých voličů, protože přece nekandidoval s heslem polexitu,“ dodal Sikorski.
V polském systému odpovídá za zahraniční politiku vláda, avšak prezident má tradičně na starost vztahy s USA. Nawrocki se hlásí ke stylu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ho letos v září přijal v Bílém domě.
V pondělí na Hradě se však Nawrocki vyhnul přímé odpovědi na dotaz ohledně Trumpova mírového plánu pro Ukrajinu. Trumpa nezmiňoval ani v pondělí na přednášce.
