Článek
„Jsou roky, kdy sklidíme všechno, jsou roky, kdy nám něco zůstane. Můžeme se pohybovat kolem pěti, 10, někdy i 20 procent,“ říká Josef Kozdera, agronom ZVO Group. „Něco nám tu zůstane, protože prostě nemáme lidi,“ vysvětlil.
Na poli poblíž Starého Vestce a Prahy se i letos nestihne sklidit část ředkviček a svazkové cibulky. Už na počátku jara měl totiž podnik problém sehnat dost pracovníků na polní práce a stavy doplnil až později.
Zelinářská unie Čech a Moravy potvrdila, že podíl nesklizené zeleniny může v některých letech u českých pěstitelů dosahovat až dvouciferných hodnot. Důvodem je stále napjatý trh práce, obchodní vztahy a také počasí.
„Neříkáme tomu plýtvání, ale ‚nerealizovaná sklizeň‘. Pěstitelé by si přáli vždy prodat sto procent úrody, ale to není možné,“ řekla mluvčí Alice Kouřilová. „Důvodů je několik. Nejsou lidé, kteří by zeleninu sklidili. Někdy samotnou sklizeň znemožňuje počasí. A navíc se stává, že ačkoliv má zelinář smlouvu s obchodem, ten dá přednost levnější nabídce zboží z jiné země,“ dodala.
Letošní česká sklizeň je na začátku. Do prodeje se dostaly například čerstvé saláty, ředkvičky, cibulky a začínají se sklízet také rané brambory. Pěstitelé uzavírají s obchodníky rámcové smlouvy zpravidla na rok. V rámci sklizně pak vyřizují objednávky, které se mohou měnit každý den. Ceny se často domlouvají na týdenní bázi. Zelináři ale nemají žádné záruky, že si obchod skutečně závazně objedná naplánované množství. Zakládání úrody na další sezonu je proto často kombinací výsledků stávajícího obchodního roku, signálů z trhu, odhadu příštího roku a intuice.
Zelinářská unie nemá přesná data, kolik lidí na tuzemských polích chybí. Velký zájem je přitom o nekvalifikované profese (sklizňové práce, čištění, balení apod.), ale i kvalifikované práce, jako jsou skladníci a traktoristé. Na Čecha je přitom na poli těžké narazit. Zeleninu, kterou si spotřebitel kupuje v supermarketech, sklízejí z velké části Ukrajinci, Moldavci, Rumuni i Bulhaři.
„Problém (se sháněním pracovníků) se určitě zhoršuje,“ říká Kozdera. Na skládacích židličkách v cibulovém poli sedí převážně ženy kolem padesátky nebo šedesátky, které do Čech jezdí dlouhodobě. Agronom tvrdí, že na polích nechtějí dělat Češi, mladí lidé a v poslední době klesá zájem i Ukrajinců, kteří mají šanci sehnat v Česku jinou a kvalifikovanější práci.
Co by se tedy mělo změnit, aby se tolik zeleniny nemuselo zaorávat? „Pomohlo by usnadnit zaměstnanost, podpořit prodej místních pěstitelů, omezit dovozy zeleniny,“ uvažuje Kozdera.
Pěstitelé dlouho upozorňovali na to, že jsou pod tlakem levných dovozů ze zemí, jako je Polsko, kde farmáři mají úlevy na sociálních odvodech. Vláda Petra Fialy zavedla v roce 2025 slevy na pojistném pro sezónní zaměstnance a odvody na sociální pojistné se českým pěstitelům snížily o 7,1 procenta. Někteří pěstitelé však tvrdí, že pomoc příliš nefunguje.
„Opatření je v principu dobré a jsme za něj rádi, ale plnému využití bohužel brání zdlouhavá byrokracie. Je to v rozporu s tím, že potřebujeme nejen velmi rychle zaměstnat lidi, ale také případně ukončit vztah s těmi, kteří nám nevyhovují,“ popsal Petr Hanka, jednatel společnosti Hanka Mochov.
Podle Jana Procházky z rodinné Farmy Semice je problém, že slevu není možné získat na pracovníky v trvalém pracovním poměru, ale jen na pracovníky na dohodu. Farma přitom část cizinců zaměstnává dlouhodobě přes dvouletá pracovní oprávnění, protože je s nimi spokojena.
„Opatření postrádá smysl, protože bychom kvůli slevě museli mít lidi na dohodu a nabírat je přes agentury, které však na trh často nepochopitelně dodávají lidi s polským vízem, kteří mohou pracovat jen v Polsku. Takové nezaměstnáte,“ popsal.
Větší problém než se samotným počtem lidí má farma s ekonomikou. „Máme problém vydělat na to, abychom lidi zaplatili. Náklady neustále stoupají a když nastane situace jako vloni, kdy stála cibule 4,50 Kč, bude problém. A nevypadá to, že by se něco mělo rychle změnit,“ řekl s tím, že jsou na skladech přebytky starých brambor a cibule a na tu novou řetězce hned zkraje požadují akce.
Farma Semice kvůli horší ekonomice omezuje pěstování některé zeleniny. Například rozlohu květáků snížila z osmi na šest hektarů. Přestala sázet česnek. Omezila také výrobu ředkviček, a další manuálně náročné zeleniny.
