Článek
Vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě má v programovém prohlášení silná hesla o ochraně spotřebitelů, ale způsob, jak cílů dosáhnout, je zatím v mlze.
Nastupující kabinet slibuje zvýšit cenovou dostupnost potravin, posílit potravinovou soběstačnost země, podpořit domácí zpracovatele, omezit marže řetězců a prosadit jejich zveřejňování, omezit dovozy nekvalitních potravin a také vytvořit férové podmínky pro české zemědělce a spotřebitele. Je to jen drobný výsek z programového prohlášení.
Redakce SZ Byznys se zeptala předsedkyně zemědělského výboru Moniky Oborné (ANO), co tyto sliby znamenají.
Na otázku, jak „omezit marže řetězců“, poslankyně odpověděla, že to dopředu rozhodně nebude říkat, ale naznačila, že se vláda může podívat na různé „kreativní“ poplatky retailerů.
Poplatky řetězců
„Jedna věc jsou marže, druhá zalistovací poplatky, které dnes mají různé jiné kreativní názvy. Od poplatku za vystavení, poplatku za propagaci, poplatku za logistiku, poplatku za doplnění zboží…“ uvedla Oborná a dodala: „Kdybych to měla k něčemu přirovnat, tak řetězce se dnes chovají k dodavatelům jako banky ke svým zákazníkům v 90. letech. Mluvím o tom proto, že je načase o některých věcech více mluvit.“
Svaz obchodu a cestovního ruchu důrazně odmítl, že by si obchodníci účtovali nějaké nelegální poplatky.
Oborná zároveň dodala, že problémy s tlakem nákupních obchodních řetězců nejsou jen v České republice, a proto se v rámci EU připravuje novela legislativy s vazbou na zneužívání významné tržní síly ze strany obchodních řetězců.
„Zrovna u potravin novela zákona, kterou si napsal Úřad pro ochranu hospodářské soutěže a má přijít po volbách, si přidává tolik kompetencí, že už to ani víc nejde. Mělo jít o supervelké posílení a podle mě i zbytečné,“ říká bývalý místopředseda antimonopolního úřadu Michal Petr, který byl v minulosti poměrně kritický k práci úřadu.
Novela, která se ovšem ve starém složení Sněmovny nestihla projednat, by umožnila úřadu zasahovat i tam, kde sice není protiprávní jednání včetně kartelů, ale vztahy nejsou férové a transparentní. Postihováni by mohli být i jednotliví manažeři z firem. Za poslaneckým návrhem stáli především Piráti.
Zásah do svobodného trhu
Nejasný je i další slib nové vlády: Prosadíme přehledné zveřejňování marží. Pokud by totiž vláda měla zasahovat do obchodních vztahů a kontrolovat citlivé interní informace, je to ve svobodném tržním prostředí naprosto nepřijatelné. Spíš to tedy zní jako líbivé volební heslo.
„Samozřejmě že nemůžeme prolomit obchodní tajemství a ani taktiku jednotlivých řetězců. Ale můžeme se bavit například o nějaké kumulaci – průměrné dosažené marži a dalších údajích,“ uvedla Oborná s tím, že diskuzi má vláda teprve před sebou. Mluví o možné inspiraci Francií, kde platí legislativa zvaná EGAlim. „Například ve Francii jsou dokonce nastaveny povinné stropy marží pro jednotlivé články ve vertikále, a to i včetně obchodních řetězců,“ uvedla.
To však není přesné. Francie nemá zastropované marže, ale má stanovenou minimální marži, kterou musí obchodník uplatnit k nákupní ceně. Zákon tímto brání prodeji za extrémně nízké, či dokonce dumpingové ceny.
„Z marží se platí veškeré náklady na provoz obchodů. Pokud je chce snižovat, měla by paní poslankyně také říct, jestli máme snížit platby dodavatelům, jestli máme propouštět zaměstnance nebo omezit investice v České republice,“ reagoval na vládní plány prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza. Dodal, že průměrná ziskovost českých řetězců odpovídá evropskému průměru okolo dvou procent.
„Naproti tomu ziskovost některých velkých potravinářských firem z velkého českého agroholdingu je výrazně vyšší. Takže pokud by paní předsedkyně chtěla lidem zlevnit české potraviny, může začít u nadprůměrných zisků některých českých potravinářů,“ dodal s odkazem na Agrofert.
„Nekvalita“ z dovozu
Další slib: „Budeme nekompromisně bránit český trh před levnými a nekvalitními dovozy a prosazovat spravedlivé podmínky pro naše spotřebitele, zemědělce a potravináře v rámci Evropské unie pro období let 2028–2034.“ O několik řádků výš se v programovém prohlášení píše o omezení dovozů nekvalitních potravin.
Monika Oborná odmítá, že by nastupující vláda chtěla omezovat zahraniční konkurenci, což by pomohlo největším domácím producentům. „Rozhodně nechceme bránit konkurenci. Ale pokud máte země, které v zemědělství používají třeba chemické přípravky, které jsou v EU zakázané nebo jsou dokonce rakovinotvorné, tak prostě stát zasáhnout musí,“ vysvětluje. Další odpovědí vyjasnila, že cílem je kontrola dovozů zemědělských komodit, nikoliv potravin.
Riziko méně kvalitních dovozů ze třetích zemí není smyšlené. Prokázaly to testy Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI). V roce 2024 byly zjištěny nevyhovující parametry u 31,9 procenta vzorků potravin ze třetích zemí, zatímco u zemí EU mimo ČR to bylo 24,4 procenta a v případě potravin z ČR se jednalo o 15,4 procenta.
„Z hlediska země původu mají při kontrolách SZPI vzorky ze třetích zemí dlouhodobě vždy nejvyšší podíl záchytů oproti potravinám původem z ČR a EU,“ sdělil mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.
Možnosti vlády, jak by mohla sama zasáhnout proti nebezpečným nebo nevyhovujícím dovozům, jsou však velmi omezené, protože Česká republika je součástí jednotného trhu EU.
Pokud tedy nechce jít Česko maďarskou či polskou cestou. Tyto země po začátku války na Ukrajině jednostranně zastavily dovozy obilí z Ukrajiny, aby chránily zemědělce na svých trzích, šlo však o porušení evropského práva.
Pohled Veroniky Vrecionové
Vyjádření europoslankyně a předsedkyně Výboru pro zemědělství a rozvoj venkova Veroniky Vrecionové:
Věta z programového prohlášení zní sice hezky, ale v prvé řadě naráží na limity evropského práva: obchodní politika a celní unie jsou výlučnou kompetencí EU, takže Česko nemůže samo jednostranně „zavřít hranice“ ani selektivně zakazovat dovozy.
Klíčové je, že dovozy jsou v EU přísně kontrolovány a pro zakázané látky, jakými jsou například některé chemické přípravky, platí přísné limity stanovené organizacemi jako Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) nebo Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA). S řadou zemí zároveň máme obchodní dohody, které zajišťují, že všechny dovozy splňují stejné sanitární a fytosanitární požadavky EU, ať už jde o Nový Zéland, Japonsko, země Mercosuru nebo třeba Vietnam. Jakékoliv porušení těchto pravidel je vždy ojedinělým případem a neznamená, že je trh zaplaven nekvalitními produkty.
Pokud tedy existuje skutečný problém s konkrétním dovozem, měl by být tento problém podložen konkrétními daty. Pokud nastupující vláda takové informace nemá, pak jde o pouhá populistická prohlášení bez jakéhokoliv reálného základu, která nemají co dělat ve vážné politické diskusi. A místo řešení skutečných problémů je to jen zbytečné kvákání, které odvádí pozornost od skutečných výzev, které naše země a evropský trh čelí.
Zemědělci a někteří politici v minulosti obviňovali z „nekvality“ hlavně Ukrajinu, odkud do Evropy začalo proudit větší množství obilí či cukru.
„Já bych vůbec nemluvila jen o Ukrajině, která je nyní i kvůli tomu, co se tam děje, pod větší kontrolou. Ale jsou přece i další země, ze kterých potenciálně tyto dovozy hrozí, například Jižní Amerika, a to především z důvodu zcela odlišných podmínek a absence omezení, které musíme dodržovat v EU,“ uvedla pro Seznam Zprávy Oborná.
V případě masa však tvrzení o „nekvalitě“ neplatí. Státní veterinární správa letos kontrolovala 452 tun masa ze třetích zemí, ale u žádné zásilky nebyla zjištěna závada. V dovozu drůbežího masa vévodí Brazílie s Ukrajinou. Importy ostatních druhů masa jsou marginální.
Hovězí za auta
Politička nepřímo narazila na zemědělci hojně kritizovanou dohodu s blokem jihoamerických zemí Mercosur. S jejím naplněním hrozí zvýšení dovozů potravin a komodit, které se pěstují a zpracovávají za výhodnějších podmínek, nepřijatelných v EU. Je úkolem Evropské unie, aby tyto země tlačila k větší environmentální zodpovědnosti, jako to dělá v případě nařízení o odlesňování (EUDR). Mercosur je dohoda, která je vnímána jako výhodná pro průmysl. V případě zemědělských importů by však měla obsahovat pojistky například v podobě kvót.
Oborná vnímá další riziko importů ze třetích zemí: „Samozřejmě že je tu pak problém, kdy se třeba tyto komodity do ČR dostanou přes některou jinou zemi, která nehlídá kvalitu potravin tak důsledně jako Česko,“ uvedla.
Politička připustila, že jednou z možností, jak by vláda v otázce dovozů mohla být aktivnější, je například větší kontrola tuzemskými dozorovými orgány, jako je Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa nebo Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Úřady mohou zasáhnout, pokud jsou vzorky toxické, nevyhovují limitům pesticidů nebo obsahují zakázané látky. Nelze ale zakázat dovoz celé země nebo komodity na základě předpokladu, že by mohla být nekvalitní.
Vláda také může iniciovat změnu evropské legislativy nebo žádat o přísnější unijní kontroly na vnější hranici EU.
