Článek
Zlevnění potravin bylo jedním z předvolebních témat tří stran možné nové vládní koalice. Nejradikálnější v tom byla SPD. „Marže nadnárodních řetězců, které prodávají potraviny, jsou dvakrát vyšší než v Německu,“ hlásal její lídr Tomio Okamura, který sliboval také zastavení dovozů z Ukrajiny. Za dalšího viníka drahých potravin označil vyšší DPH.
Také vítěz voleb hnutí ANO se ve své volební kampani snažilo přesvědčit voliče, že umí zařídit levnější potraviny. Třeba srovnáním „Fialovy ceny a Babišovy ceny“. Ve volebním programu bylo opatrnější – nemluvilo přímo o zlevnění potravin ani snížení DPH.
Hnutí ANO slíbilo, že se zasadí o „transparentnost rozdělení marží v rámci potravinového řetězce a označení původu u všech potravin“. Marže řetězců v celém dodavatelském řetězci už v době vysoké inflace v roce 2023 kontroloval Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), nezjistil však, že by si řetězce přifukovaly obchodní marže.
S požadavkem na značení původu potravin se vrací nápad, který se nepodařilo prosadit ani za bývalého Babišova ministra zemědělství Miroslava Tomana. Návrh by ovlivnil obchodní strategii některých potravinářů, ale především řetězců. Znamenal by totiž de facto odtajnění výrobců u privátních značek. Obchodníci totiž dnes nemusejí na potravinách uvádět, kdo vyrobil konkrétní jogurt, máslo apod., ale stačí uvést prodávajícího, tedy daný obchodní řetězec.
Také Motoristé mají na mušce řetězce, a to hlavně nadnárodní hráče jako Lidl, Kaufland, Albert a další. Nabízejí spravedlivé obchodní vztahy mezi zemědělci, potravináři a řetězci posílením legislativy proti zneužívání dominance supermarketů. Chtějí posílit pravomoci antimonopolního úřadu. V tom se shodují s SPD, pro kterou je téma drahých potravin jedním z nejzásadnějších a chce jej řešit hned po volbách.
Podle Michala Petra, bývalého náměstka antimonopolního úřadu, který v minulosti v rozhovoru pro SZ Byznys práci úřadu kritizoval, by mohla úprava kompetencí ÚOHS pomoci ke zlevnění potravin. „To, že získáte nový regulatorní nástroj, může a nemusí pomoci. Ale rozhodně neexistuje rychlé řešení. Trhy se dostaly do situace, kdy jsou málo funkční, potřebují příchod nové konkurence a regulace tomu může pomoci,“ říká nyní.
Možná by však stačilo oprášit novelu úřadu navrhovanou současnou vládou, kterou už Sněmovna nestihla projednat. „Novela přidává tolik kompetencí, že už to v podstatě víc nejde. Je to supervelké posílení pravomocí úřadu, možná až zbytečně silné,“ říká Petr. Podle této novely by měl ÚOHS možnost regulovat také oblasti trhu, kde nedominují jen dominantní hráči.
Žádná z politických stran paradoxně nevolá po tom, že by se měly urychlit diskuze o zákazu „teritoriálních dohod“, kterými nadnárodní potravinářské firmy prakticky řídí cenovou politiku na jednotlivých trzích, na což doplácí malé trhy spolu s Českou republikou.
„Teritoriální omezení jsou jistě obrovský problém, ale není to práce pro český soutěžní úřad. Ale rozhodně by to byl obrovský krok vpřed,“ říká Michal Petr.
ANO má trochu jinou představu, jak krotit ceny potravin. „My si říkáme, že marže u některých základních potravin by měly být dané a také transparentní, aby bylo vidět, kolik kdo na čem má. Řetězce se s potravináři a zemědělci totiž stále o marže hádají a myslím, že bychom měli vědět, jaká marže je optimální. Také některé léky nebo vodné a stočné jsou regulovány,“ řekl redakci SZ Byznys poslanec za ANO David Pražák, který je v nejsilnějším hnutí jedním z klíčových lidí pro oblast zemědělství a potravinářství. Dodal však, že konkrétní představu, jak to udělat, hnutí nemá.
Připustil ale, že jednou z možností je inspirovat se Francií, která marže u potravin reguluje zákonem o cenách.
Hlavní analytik CETA Michael Fanta tvrdí, že regulace marží je populismus. „Zkušenost z Maďarska, kde vláda opakovaně stropovala ceny základních potravin (v letech 2022, 2023 a znovu na jaře 2025), ukazuje, že i přes tyto kroky má země jednu z nejvyšších potravinových inflací v EU,“ uvedl.
Analytik k regulaci marží
Michael Fanta, hlavní analytik Centra ekonomických a tržních analýz:
„Pevně doufám, že se nové vládní uskupení nevydá zkratkovitou cestou regulace – sliby na rychlé zlevnění potravin prostřednictvím zásahů do cen či marží vnímám spíše jako populismus než reálné řešení…
Řetězce daně platí
„Určitě bychom chtěli otevřít zákon o cenách a bavit se o tom, co je a není možné,“ řekl Pražák, sám aktivní zemědělec a člen zemědělského výboru. Právě tento zákon by měl podle něj určit, co je a není přiměřená marže.
SPD jde v kritice obchodních řetězců ještě dál. Vystudovaný agronom Radim Fiala, který je možným kandidátem na post ministra zemědělství, už před volbami řekl: „Podnikání řetězců je velmi zajímavé. Máme tady instituce, orgány, které by se na to měly velmi podrobně podívat…“ poukázal v PR debatě. Mluvil o kartelových dohodách, stejných cenách konkurenčních řetězců a „obrovských maržích“, kterými obírají zemědělce. „Na to, že mají v České republice obrat ve stovkách miliard korun, tak v ČR daní úplnou nulu,“ horoval Fiala.
To ale není pravda. Obchodní řetězce, jako je Lidl a Kaufland v ČR, přestože mají německé vlastníky, v tuzemsku platí daně i odvody za zaměstnance a další platby, stejně jako české firmy. Na žebříčku největších tuzemských plátců daní figuruje Lidl Česká republika na 17. místě s částkou přesahující miliardu korun. Z finančních výkazů je sice vidět, že podíly na zisku odtékají do zahraničí a vykazují tedy nulový čistý zisk, ale to samé dělají některé české firmy podnikající v zahraničí.
K tomu je podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouzy nutné přičíst 18 až 20 miliard korun každoročních investic, které retail v Česku udělá.
Sníží se DPH? Nepravděpodobné
Téma, na němž by se vznikající trojkoalice pravděpodobně neshodla, je snížení DPH na základní potraviny, o kterém otevřeně před volbami mluvila SPD. Česká republika má jednu z nejvyšších sazeb na potraviny v EU – 12 procent, zatímco Německo má sedm procent, Polsko a Slovensko pět procent a Rakousko deset procent.
„Určitě to nechceme. V minulosti se to nikdy nepromítlo do cen tak, aby to konečný spotřebitel plně zaznamenal, ale snížení zmizelo někde mezi dodavatelem a řetězcem,“ uvedl Pražák. Dosáhnout nižší ceny by se podle něj mělo větší podporou domácích zpracovatelů. „Přece není možné, že vyvezeme x milionů litrů mléka, ale zpátky vozíme jogurty. Chceme, aby se co nejvíce zpracovávalo tady,“ řekl. To by obnášelo například navýšení národních a investičních dotací pro zemědělské a potravinářské podniky. Na tom je shoda s SPD i Motoristy.
Podle Pražáka se ANO bude bavit také o navýšení rozpočtu na zemědělství pro příští rok, ale klíčové bude změnit zemědělskou politiku v EU, kde po roce 2027 hrozí krácení rozpočtu.
Dalšími průsečíky ANO, SPD a Motoristů v oblasti zemědělství a potravinářství jsou podpora domácí produkce, odmítání politik Green Dealu, odmítání zbytečné byrokracie a ochrana českého trhu před dovozy. To znamená také odmítání mezinárodních obchodních dohod, jako je ta s blokem Mercosur.
Tématem bude také přesměrování dotací do zemědělství. „Budeme chtít, aby dotace dostávali skutečně ti zemědělci, kteří něco produkují, a ne ten, kdo jen udržuje krajinu, jen seká louky, nic nesklízí a nemá živočišnou výrobu,“ míní Pražák, podle kterého to neznamená krácení dotací pro ekologické farmáře. Všechny tyto strany budou nakloněné alespoň dílčí úpravě dotací pro zemědělce, zejména snížení redistributivní sazby, tedy doplňkovým platbám na plochu, které pomohly menším farmám do 150 hektarů.
