Článek
Návrhy na uzavření dohody o obchodním partnerství mezi EU s Mercosurem a dohody EU s Mexikem jsou na stole. Nyní je musí schválit Rada EU a Evropský parlament, než je obě strany dostanou k podpisu. Smlouva s Argentinou, Brazílií, Paraguayí a Uruguayí neboli sdružením států Mercosur má po schválení oběma stranami vytvořit největší zónu volného obchodu na světě, která pokryje trh s více než 700 miliony spotřebitelů. Pro podniky z EU budou v regionu mimo jiné platit nižší cla než pro jiné země.
„Naše dohody s Mercosurem a Mexikem jsou milníky v hospodářské budoucnosti EU. Pokračujeme v diverzifikaci našeho obchodu a vytváříme nové obchodní příležitosti. Jakmile se podaří podpis dotáhnout do konce, evropským firmám a zemědělsko-potravinářskému sektoru EU klesnou cla i náklady. To přispěje k hospodářskému růstu a tvorbě pracovních míst. Evropská unie je největším obchodním blokem na světě a obě dohody tuto pozici upevní,“ uvedla předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
Komise odhaduje, že první ze zmíněných dohod může zvýšit roční vývoz EU do Mercosuru až o 39 procent, což odpovídá částce 49 miliard eur. U některých produktů putujících z EU do Mercosuru teď cla dosahují až 35 procent. Po dohodě budou buď zrušená, nebo snížená.
Mercosur
- Celní unie sdružující jihoamerické státy, původně vznikla v roce 1991.
- Složené slovo Mercosur vzniklo ze španělských a portugalských výrazů pro „Společný trh Jihu“.
- Členské státy musí být demokraciemi, proto má Venezuela v čele s autoritářským prezidentem Nicolásem Madurem od roku 2016 pozastavené členství.
- Členy jsou v současnosti Argentina, Bolívie, Brazílie, Paraguay a Uruguay, další státy Latinské Ameriky jsou přidruženými členy organizace.
„Jde o strategické nástroje, které budou tvořit evropský obchod v následujících desetiletích. Včera jsem se sešel se zástupci Mercosuru i Mexika. Shodli jsme se, že vytváříme světově největší oblast volného obchodu. Vzájemný obchod vytváří nyní obrat ve výši 112 miliard eur ročně a díky dohodě vzroste,“ řekl na tiskové konferenci eurokomisař pro obchod a hospodářskou bezpečnost Maroš Šefčovič.
Komise očekává, že díky vzájemnému snížení či zrušení tarifů ušetří evropské firmy více než čtyři miliardy eur ročně. Profitovat má EU i v případě dohody s Mexikem.
„Vývoz do zemí Mercosuru by se měl zvýšit o 39 procent, což odpovídá zhruba 50 miliardám eur. Do roku 2040 by měla dohoda přinést nárůst HDP o 77 miliard eur. Profitovat budou automobilový průmysl, strojírenství, ale i producenti vína, čokolády či olivového oleje. V případě Mexika odstraníme téměř všechna cla na evropské zemědělské výrobky a zároveň otevřeme trh v digitálních službách a veřejných zakázkách. To znamená nové příležitosti pro tisíce malých a středních podniků po celé EU,“ vysvětlil eurokomisař.
Partnerství mezi oběma stranami mají podle tiskové zprávy Komise vytvořit exportní příležitosti v hodnotě miliard eur pro evropské podniky všech velikostí, přispějí k hospodářskému růstu a konkurenceschopnosti, podpoří stovky tisíc pracovních míst v Evropě a budou prosazovat zájmy a hodnoty EU.
Strach zemědělců
Z Evropské unie do Jižní Ameriky mají na základě dohody za výhodnějších podmínek proudit automobily, stroje, chemické výrobky, medicínské přístroje a podobně. Opačným směrem zase pojede levné hovězí maso, drůbež, cukr či etanol. V některých státech EU, jako je například Francie, kvůli tomu proti dohodě protestují zemědělci. Ti mají strach ze zaplavení evropského trhu jihoamerickými produkty, které nedosahují kvalit evropských zemědělských výrobků.
„Dohoda je velmi důležitá a podporuji ji. Mám za to, že obsahuje silné pojistky, které budou i nadále chránit unijní zemědělský sektor. To je oblast, odkud na dohodu přicházejí největší útoky. Doufám, že nakonec zvítězí odpovědnost a tato strategicky velmi důležitá smlouva, stejně jako další, které se připravují, budou uvedeny v život,“ říká pro SZ Byznys europoslanec Luděk Niedermayer.
Strach nemá ani jeho kolegyně z Evropského parlamentu Veronika Vrecionová.
„Vnímám obavy zemědělců, ale jsem přesvědčená, že dohody jsou v tomto ohledu dobře nastavené. Obsahují ochranné mechanismy pro evropské zemědělce a nepouští na evropské trhy výrobky, které u nás dosud nebyly povolené,“ vysvětluje pro SZ Byznys Vrecionová.
„Samozřejmě musíme v této oblasti ale dbát na dodržování kontrolních mechanismů, které jsou ovšem už ze strany EU připravené. Na řady ožehavých komodit navíc zůstanou v platnosti dovozní kvóty, takže trh nezůstane úplně nechráněný,“ dodává.
Šefčovič na tiskové konferenci ochranné záruky pro evropské zemědělce specifikoval. Evropská komise podle něj připravila takzvanou bezpečnostní síť ve výši 6,3 miliardy eur, kterou lze využít v případě narušení trhu. Síť v tomto kontextu znamená finanční polštář a pravidla ochrany, které EU připravila pro případ, že by dohoda s Mercosurem poškodila evropské zemědělce. Částka 6,3 miliardy eur pak odpovídá výši případných kompenzací nebo dalších ochranných opatření.
„K tomu přidáme právní akt popisující fungování bilaterálního bezpečnostního mechanismu. Jinými slovy nepustíme na evropský trh cokoli za každou cenu. Chceme spravedlivou dohodu, která přinese přínosy oběma stranám, aniž by podkopala budoucnost evropského venkova a zemědělství,“ řekl Šefčovič.
Druhým paktem, jehož návrh Komise zveřejnila, je dohoda s Mexikem. Ta zahrnuje rovněž vzájemné snížení či zrušení cel. Podle EK by díky tomu každoročně EU měla ušetřit asi 100 milionů eur. Navíc dohoda chrání 567 evropských geografických označení. Tímto se označují výrobky z konkrétní lokality. Například šampaňské je jen víno z oblasti Champagne, olomoucké tvarůžky z Olomouce a podobně.
„Politicky je to signál, že Evropa stojí o užší partnerství, založené na důvěře a vzájemných výhodách. Pro mexické i evropské spotřebitele to znamená širší nabídku a vyšší konkurenci, což se přímo promítne do cen a kvality,“ dodal Šefčovič.
