Ukrajinci mírní nadšení. Demokratický Kongres může přinést nová rizika

Ukrajina získala ve Washingtonu nové politické spojence.

Zatímco demokraté po vítězství v kongresových volbách připravují návrhy na obnovení rozsáhlejší vojenské pomoci Kyjevu a posílení tlaku na Rusko, ukrajinští analytici upozorňují, že změna rozložení sil v americké politice nemusí automaticky znamenat obrat v přístupu Spojených států k válce.

Otázkou není pouze to, co může nový Kongres pro Ukrajinu udělat, ale také to, co dokáže prosadit navzdory případnému odporu prezidenta Donalda Trumpa. A zda rostoucí konfrontace mezi Bílým domem a demokraty nakonec Kyjevu nepřinese další komplikace.

„Potřebujeme silnou podporu Kongresu, ale musíme být opatrní, abychom se přímo nezapojili do těchto politických střetů. Kyjevu hrozí, že se stane rukojmím americké domácí politiky, a to by pro nás nebylo dobré,“ upozornil pro Seznam Zprávy Maksym Skrypčenko, prezident ukrajinského think-tanku Transatlantic Dialogue Center.

Demokraté mohou po lednovém převzetí obou komor Kongresu výrazně ovlivnit financování vojenské pomoci, zpřísnit dohled nad Trumpovou administrativou a pokusit se získat větší kontrolu nad případnou dohodou s Ruskem. Jejich možnosti však mají své hranice.

Seznam Zprávy proto oslovily ukrajinské analytiky a představitele politické scény, aby zjistily, co může nové rozložení sil ve Washingtonu znamenat pro ukrajinskou obranyschopnost, další jednání s Moskvou i vztahy Kyjeva s Bílým domem.

„Naděje tu je, ale zůstáváme nohama na zemi,“ řekl pro Seznam Zprávy pod podmínkou anonymity bývalý pracovník ukrajinské prezidentské kanceláře.

„Situace je povzbudivá, zároveň si však uvědomujeme, že demokratická většina automaticky neznamená změnu americké politiky vůči Ukrajině. Rozhodující bude i nadále postoj prezidenta Donalda Trumpa a jeho ochota s Kongresem spolupracovat,“ dodal.

Podobně opatrně hodnotí nové rozložení sil také předseda zahraničního výboru ukrajinského parlamentu Oleksandr Merežko. Přestože podle něj může Kongres sehrát důležitější roli při prosazování další pomoci Kyjevu, zásadní obrat v americké zahraniční politice neočekává.

Pro Ukrajinu navíc podle Merežka není rozhodující stranická příslušnost amerických zákonodárců, ale jejich ochota Kyjev podporovat.

„Nerozděluji americký Kongres na republikány a demokraty. Pro nás je důležité vítězství jediné strany – strany podporovatelů Ukrajiny,“ uvedl pro agenturu EFE.

Jednou z nejvýraznějších změn by mohlo být obnovení rozsáhlejší americké vojenské pomoci. Podle informací listu Financial Times demokraté zvažují nový balík podpory Ukrajině v hodnotě přibližně 15 miliard dolarů.

Mezi diskutovanými prioritami jsou také dodávky střel do systémů protivzdušné obrany Patriot a pomoc s ochranou ukrajinské energetické infrastruktury během zimních měsíců.

Právě financování vojenské pomoci představuje oblast, v níž má Kongres významné pravomoci. Zákonodárci mohou rozhodovat o přidělení prostředků, stanovovat podmínky jejich využití a kontrolovat, jak administrativa schválené programy uskutečňuje.

Schválení dalších miliard dolarů by však samo o sobě ještě nezaručovalo, že se pomoc skutečně dostane na Ukrajinu.

„Balík takového rozsahu je realistický. Spojené státy v minulosti poskytly Ukrajině mnohem větší pomoc,“ uvedl pro Seznam Zprávy Skrypčenko. I kdyby Kongres nové prostředky schválil, Trumpova administrativa by podle něj mohla jejich uvolnění nebo konkrétní dodávky zdržovat.

Pro Kyjev tak bude zásadní nejen postoj amerických zákonodárců, ale také další vývoj jednání s Bílým domem.

Významnou roli může sehrát i přístup samotného Ruska. Pokud by Moskva nadále odmítala podstatné ústupky a nepřistoupila na realistický mírový proces, mohlo by to podle Skrypčenka posílit argumenty pro další americkou podporu Ukrajiny.

Změna politických poměrů ve Washingtonu navíc přichází v době pokračujících ruských útoků na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a nedostatku prostředků protivzdušné obrany. Nově zvolení zákonodárci se přitom ujmou funkcí až 3. ledna příštího roku.

Demokraté proto hledají také možnosti, jak část pomoci prosadit ještě před nástupem nového Kongresu. To by ovšem vyžadovalo spolupráci se současnou republikánskou většinou.

Vojenská pomoc není jedinou oblastí, v níž by nová demokratická většina mohla ovlivnit americký přístup k válce. Otázkou je také to, zda dokáže získat větší kontrolu nad případnou dohodou mezi Washingtonem a Moskvou.

Právě v zahraniční politice si prezident Trump i po volební porážce republikánů zachovává značnou volnost. Jak už Seznam Zprávám vysvětlil americký politolog a expert na prezidentství Michael Genovese, Kongres má jen omezené možnosti zasahovat do diplomatických jednání, která prezident vede jménem Spojených států.

To platí i pro případná jednání s Ruskem o ukončení války na Ukrajině. Trump může pokračovat ve svém dosavadním diplomatickém přístupu k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a nevyhledávat souhlas zákonodárců.

„Pokud se rozhodne zastavit pomoc Ukrajině, může to udělat. Kongres sice může schválit další finanční nebo vojenskou podporu, Trump ale může příslušný zákon vetovat nebo jeho naplňování zdržovat,“ upozornil Genovese.

Podle Skrypčenka nicméně existují legislativní nástroje, kterými by Kongres mohl usilovat o větší kontrolu nad výsledkem případných jednání.

Jako příklad uvádí zákon z roku 2015, známý pod zkratkou INARA, který umožnil americkým zákonodárcům přezkoumat jadernou dohodu s Íránem a stanovil omezení pro zmírňování některých sankcí během kongresového přezkumu.

„Kongres by se mohl pokusit vytvořit podobný mechanismus také ve vztahu k dohodě s Ruskem,“ uvedl Skrypčenko.

V praxi by se tak zákonodárci mohli pokusit získat možnost přezkoumat některé závazky, které by Trumpova administrativa případně přijala při jednáních s Moskvou. Mohli by například usilovat o kontrolu nad zmírňováním sankcí vůči Rusku, pokud by to bylo součástí širší diplomatické dohody.

Zatím však jde pouze o možný legislativní postup, nikoliv o konkrétní návrh zákona. Není ani jasné, jak rozsáhlé pravomoci by Kongres mohl získat, nebo zda by se mu podobnou legislativu podařilo prosadit přes odpor prezidenta.

Skrypčenko navíc upozorňuje, že ve Spojených státech existují rozdílné právní výklady toho, nakolik mohou zákonodárci omezovat prezidentovy pravomoci v zahraniční politice. Trumpovo okolí přitom podle něj prosazuje jejich mimořádně široké pojetí.

Pokus demokratů získat větší kontrolu nad případnou dohodou s Ruskem by tak mohl vyvolat další střet mezi Kongresem a Bílým domem.

Nové pravomoci demokratů však mohou Kyjevu přinést také komplikace. Kongres totiž získá větší možnosti vyšetřovat kroky Trumpovy administrativy, včetně případného pozastavování vojenské pomoci nebo okolností diplomatických jednání s Ruskem.

Podle Skrypčenka by se Ukrajina mohla dostat do obzvlášť citlivé situace, pokud by demokraté například předvolali ukrajinské představitele, aby vypovídali o možném tlaku ze strany Bílého domu.

Takový krok by Kyjev postavil před složité dilema. Na jedné straně by čelil očekávání amerických zákonodárců, na straně druhé by riskoval zhoršení vztahů s prezidentem, jehož rozhodnutí zůstávají pro Ukrajinu zásadní.

„Ukrajina musí pokračovat ve spolupráci s oběma stranami a oběma komorami Kongresu. Musíme zajistit, aby podpora Ukrajiny zůstala nadstranická, místo aby se naše země stala součástí konfliktu mezi jednou stranou a administrativou,“ zdůraznil Skrypčenko.