Něco se musí stát, mléko za 11,90 Kč nedává smysl, říká šéf Lactalisu

Prodeje se ztrátou, extrémní slevy na potraviny i omezení marží. Témata, která jsou podle šéfa Lactalis CZ Michala Brady aktuální a mohla by se řešit i legislativně.

„Myslím, že se budeme muset bavit například o prodejích se ztrátou. Když vidíte, že trvanlivé mléko na regále stojí 11,90 Kč, a my vykupujeme syrové mléko za 13,50 Kč, nedává to smysl,“ domnívá se šéf české filiálky francouzské skupiny, která provozuje Mlékárnu Klatovy a ostravský Kunín.

V kombinací s extrémním množstvím slevových akcí (přes 60 % prodejů) podnákladové ceny podle něj ukazují na deformaci trhu a měly by se legislativně řešit, jako se to stalo ve Francii.

„Ve Francii jsem zažil, že výrobky byly pro zákazníka už opravdu drahé, asi o 20 procent dražší než v okolních zemích. Nesmělo se prodávat pod nákupní cenou a veškerá marže se tvořila pomocí zpětných bonusů, které dosáhly až 50 procent. Prvním krokem bylo, že se zrušily tyto zpětné bonusy,“ popsal Brada zkušenost ze zahraničí.

Zpětné bonusy neboli zadní marže je dodatečné finanční vyrovnání, které si obchodník účtuje mimo běžnou fakturovanou cenu, typicky ve formě ročních bonusů. Ty mohou být navázány například na prodaný objem, marketingovou podporu, letákové akce nebo jiné služby. Zpětné bonusy se v ČR částečně omezily díky zákonu o významné tržní síle.

Po legislativním zásahu mezi řetězci ve Francii nastal boj o snižování cen. Brada je přesvědčen, že by si z francouzského scénáře mělo Česko vzít příklad. Zároveň však dodává, že takový krok by dopadl na všechny články řetězce, tedy farmáře, potravináře i obchodníky.

„Mělo to za následek tlak na snížení nákladů u řetězců i dodavatelů. Neříkejme si proto, že takový krok nebude bolet. Ale některé výrobky opravdu dnes nejsou bez promocí prodejné a je to něco, o čem se budeme muset do budoucna bavit,“ řekl.

Nadcházející vláda ANO, SPD a Motoristů sobě nemá v plánu osekávat slevové akce. Chystá však regulaci marží. Obě věci spolu přitom souvisí. Jak nedávno popsala redakce SZ Byznys, vysoké marže jsou na českém trhu u některých produktů rovněž důsledkem extrémního množství slevových akcí.

Podobné pokusy o regulace jsou však v liberálním prostředí nepopulární. Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza připouští, že omezení slev by sice snížilo cenovou hladinu u nezlevněných výrobků, jenomže varuje před zdražením zboží ve slevách, které plní ve větší míře nákupní košíky nízkopříjmových obyvatel.

Michal Brada se domnívá, že by zásah chudších lidí nebyl dramatický, protože i oni nakupují zboží mimo slevy. „Chápu, že se do toho nikomu nechce, trochu by to bolelo všechny, protože by šlo o redistribuci prostředků v celém řetězci. Ale v promocích jsme na konci cesty. Pokud zboží není zlevněné alespoň o 35 % až 50 %, zákazníky to nemotivuje k nákupu,“ shrnul.

Extrémní množství promocí má podle něj další negativní efekt. „Berou hodnotu základním kategoriím výrobků, jakými jsou máslo, mléko, eidamy a nikdo potom v těchto segmentech neinovuje,“ tvrdí. České mlékárny Lactalis připravovaly „lepší“ mléka obohacená o aditiva, omega 3 kyseliny, kalcium, vitaminy apod., ale některé produkty zrušilo.

„Pokud je cena polotučného trvanlivého mléka 11,90 Kč, tak nejsme schopni s podobnými produkty uspět na trhu, protože jejich cena bude 35 Kč a více. Pro zákazníky to vedle produktů za dumpingové ceny není pochopitelné,“ řekl. O tom, že je trh deformován slevovými akcemi mluvil již před lety v rozhovoru pro Seznam Zprávy ředitel a majitel mlékárny v Jaroměřicích nad Rokytnou Bedřich Štecher. Podle něj menší moravská mlékárna vyráběla se ztrátou.

Společnost Lactalis CZ v roce 2025 dosáhla obratu téměř 6,4 miliardy korun a čistého zisku 99 milionů Kč. Zisková marže zůstala loni na 1,5 procenta. To je na trhu spíš podprůměrné.

„Je to skladbou sortimentu. Vyrábíme hodně komoditních výrobků včetně trvanlivého mléka, na kterém netvoříme zisk. Rentabilita není tam, kde bychom chtěli být a kde jsou očekávání skupiny. Kolegové z ostatních zemí jsou na tom lépe. Hledáme cestu, jak ziskovost zvýšit,“ popsal šéf české filiálky.

Česká republika podle něj ztrácí konkurenceschopnost vůči zahraničním trhům. „Hlavně se obávám, co bude v příštím roce. Pokud Německo bude dotovat energie, pro naši Mlékárnu Klatovy, která je hodně exportní, to bude zásadní. Konkurentem číslo jedna jsou totiž pro nás německé mozzarelly,“ varuje před budoucím vývojem, který může mlékárnu připravit o objemy.

V loňském roce rostl obrat o 6,3 procenta, u značky Galbani dokonce o 12 procent a u značky Leerdammer o 17 procent.

Mlékárenská skupina Lactalis CZ už rozeslala zákazníkům nové ceníky, kde zdražovala své produkty v průměru o pět procent, nakonec ale ceny stáhla. Důvodem není tlak obchodních řetězců, ale zlom v situaci na trhu s mlékem.

Litr mléka ve výkupu je pro mlékárny letos v průměru o 2 Kč vyšší než v roce 2024. Prodával se okolo 13,50 Kč a zdálo se, že prolomí rekordních 14 korun. To se nestalo. „Platili jsme za litr mléka 13,50 Kč. Za dvacet let, co mlékařinu v ČR děláme, to nikdy nebylo víc,“ říká Brada.

Už na začátku roku výrobce mozzarelly Galbani, mléka a jogurtů Kunín a dalších výrobků, kvůli růstu cen mléka zdražoval v průměru o 8 až 10 procent. Mléko tvoří na ceně komoditních výrobků, jako je trvanlivé mléko, přes 80 procent, v průměru u všech výrobků 60–65 % ceny. Další zdražení na konci roku o pět procent skupina Lactalis odložila.

„Situace se obrátila, přišel velký zlom. V září skokově spadla spotová cena smetany a začaly padat nákupní ceny mléka v okolních státech,“ vysvětluje Brada.

Obří nizozemské mlékárenské družstvo FrieslandCampina, které je jedním z hlavních hráčů, kteří v Evropě hýbou s cenou mléka, zlevnilo v listopadu mléko z 53 centů na 46 centů. S cenou šli dolů i další aktéři trhu.