Článek
EU chce podpořit čtyři až pět velkých projektů v oblasti umělé inteligence, kterými by Evropa omezila svou závislost na firmách odjinud. Schwarz Gruppe, pod kterou spadají řetězce Lidl nebo Kaufland, usiluje o to, aby jedno z datacenter stálo i v Německu. Skupina vlastní IT firmu s názvem Digits, která v tom má sehrát ústřední roli.
Deník Handelsblatt s odvoláním na zdroje mezi vyjednavači tvrdí, že na plánu můžou spolupracovat tři velká jména. Schwarz Gruppe a Telekom vyjednávají i s kanadskou investiční firmou Brookfield, která by pomohla s financováním. Ani jeden z nich to ale zatím veřejně nepotvrdil.
Majitelé Lidlu a Kauflandu působí v IT sektoru dlouhodobě. Teprve před dvěma týdny zahájili výstavbu svého zatím největšího datového centra. Areál v braniborském Lübbenau bude sloužit nejen samotnému koncernu – který má přes půl milionu zaměstnanců – ale i různým klientům.
Skupina Schwarz se v této oblasti zaměřuje hlavně na cloudové služby. Svá interní data si u ní ukládají německé úřady práce, policie Bádenska-Württemberska anebo fotbalové týmy Bayern Mnichov a VfB Stuttgart. Vznikající datacentrum bude už pátým takovým zařízením, které firma vlastní. I tak je ale zatím IT podnikání v rámci celé skupiny Schwarz téměř zanedbatelné.
Koncern také využívá umělou inteligenci ve svých supermarketech. AI má vypomáhat zákazníkům, kteří nechtějí čekat u pokladny a zboží si markují na svém mobilním telefonu.
Ve vybraných Lidlech – nejdřív v Polsku, nově i v Německu – se proto objevily chytré váhy na ovoce a zeleninu. Pomocí kamer a umělé inteligence rozpoznají položené zboží a na obrazovku promítnou čárový kód, který si pak zákazník už jen naskenuje do aplikace a pokračuje v nákupu.
Vývoj AI je drahý i pro ty největší
Stavba takzvané gigafactory na vývoj umělé inteligence může tohle všechno zastínit. I co se týče objemu vynaložených peněz. A Schwarz Gruppe proto hledá partnery, aby mohli společně oslovit Evropskou unii a získat podporu pro ty největší projekty.
EU chce u vybraných datacenter uhradit až 35 procent nákladů z veřejných peněz. Evropská komise odhaduje, že by to u každého projektu vyšlo v přepočtu až na 120 miliard korun. Zástupci IT sektoru podle Handelsblattu soudí, že bude potřeba ještě více peněz – při současných cenách by prý úroveň podpory měla začínat na 145 miliardách korun a mířit ještě výš.
Práce na gigafactory je natolik nákladná, že ani velké evropské koncerny se do ní nepouštějí na vlastní pěst. Německý Telekom už podepsal smlouvu s americkou firmou Nvidia, se kterou postaví datacentrum na vývoj AI v Mnichově. Telekom tento projekt označuje za pouhý předstupeň něčeho většího, přestože vyjde v přepočtu asi na 24 miliard korun.
Zatímco v Mnichově bude na jednom místě pracovat 10 tisíc čipů na vývoj umělé inteligence, za gigafactory se dá označit teprve areál, kde je takových čipů nejméně 100 tisíc. Alespoň tak to definuje Evropská unie.
Takhle rozsáhlá investice potřebuje jak politické, tak i finanční krytí. Zájem o ni má i Česko, které chce na evropské peníze dosáhnout pomocí mezinárodní spolupráce. Teprve před pár dny začalo oficiálně vyjednávat s Polskem a Pobaltím o společné přihlášce, aby jedna z plánovaných gigafactories vznikla v tomto regionu.
Stejný cíl si ale stanovila i současná německá vláda, která ho zapsala i do koaliční smlouvy. Zatím není jasné, kde chtějí Telekom a Schwarz Gruppe případně stavět. Podle Handelsblattu probíhají jednání v Porýní-Vestfálsku, do kterých je zapojený i energetický koncern RWE. Výběr lokace prý ale pokračuje.
O stavbu gigafactory na vývoj umělé inteligence přitom usilují i spolkové země, které přímo sousedí s Českem. V Bavorsku vedle společnosti Nvidia ve velkém investuje například Apple. Vláda v Mnichově dokonce otevřeně nabízí možnost, že by se stavělo v areálu někdejší americké vojenské základny.
Sasko má naopak úzké vazby na přední výrobce čipů – včetně TSMC, který tam buduje továrnu a právě jeho čipy celému odvětví dominují. Zatímco Nvidia stojí za jejich návrhem a prodejem, za samotnou výrobu zodpovídá právě tchajwanská firma. Oborové sdružení Silicon Saxony za investice v Sasku lobbuje i na federální úrovni.
Německé koncerny se už jednou o vytvoření vlastní iniciativy pokoušely. Zástupci Telekomu a Schwarz Gruppe ještě v létě jednali o konsorciu například s firmou SAP a cloudovým poskytovatelem Ionos. Tehdejší rozhovory ale vyzněly do ztracena a všichni se u plánování gigafactory vydali svou vlastní cestou.
Podle Handelsblattu to ale vypadá, že manažeři Telekomu a Schwarz Gruppe nyní své vztahy opět posilují a pracují na společné přihlášce, aby o evropskou podporu přece jen usilovali.
Problémem však mohou být i ceny energií, které jsou v Německu vysoké. Vývoj umělé inteligence je přitom mimořádně náročný na spotřebu elektřiny. Zahraniční investoři by tak mohli upřednostňovat jiné evropské země, kde jsou ceny výhodnější.
Německo sice uvažuje o zastropování ceny elektřiny pro energeticky náročné podniky - datacenter a vývoje umělé inteligence se ale tyhle plány nejspíš týkat nebudou. Německá ministryně pro vědu a výzkum Dorothee Bärová by je sice podle svých slov ráda podpořila, takzvaný průmyslový tarif má ale v první řadě pomoct podnikům jako jsou ocelárny nebo sklárny. Z IT sektoru by na něj mohli dosáhnout leda výrobci čipů.
