Pravoslavná církev je v insolvenci. Návrh podali sami duchovní

„Už toho mám dost. Dlouho jsem čekal, jestli se ta situace nějak rozumně vysvětlí, ale Pražská pravoslavná eparchie nic neřešila, nekomunikuje a obávám se, že kvůli tomu můžeme ztratit i registraci u Ministerstva kultury,“ vysvětluje Seznam Zprávám Karen Sarkissian, kněžským jménem otec Cyril, proč podal na zaměstnavatele – vedení pravoslavné církve – insolvenční návrh.

Sedmačtyřicetiletý kněz z farnosti Malá Chuchle nedostal od července plat. Dohromady se jedná o čtyři platy v celkové výši zhruba 66 tisíc korun. V Insolvenčním rejstříku figuruje také duchovní správce farnosti v Mělníku. Tomu Pražská pravoslavná eparchie dluží na platech zhruba 75 tisíc korun.

Podle Seznam Zpráv se ale ve skutečnosti jedná o desítky duchovních, kteří od léta nedostali za svou práci zaplaceno.

„I když jde o církevní subjekt, v insolvenci se na eparchii hledí jako na jakoukoli jinou právnickou osobu. Pokud nemají na výplaty a provoz, pravděpodobně dojde ke konkurzu (rozprodej majetku správcem), ledaže by našli finance na reorganizaci, což je u neziskového subjektu bez silného sponzora komplikované,“ vysvětluje advokátka navrhovatele Helena Nutilová.

Řada pravoslavných duchovních si od insolvenčního řízení slibuje, že soudem určený správce po letech konečně nahlédne do finančních toků pravoslavné církve.

„Poté, co před deseti lety pan arcibiskup odvolal řádně zvolenou Revizní a kontrolní komisi pražské eparchie, nemá nikdo přístup k hospodaření eparchie. Nikdo neví, jak a proč vznikly ty dluhy,“ řekl Seznam Zprávám duchovní Josef Hauzar.

„Především chceme zastavit další nekontrolované zadlužování eparchie (územní církevní správní jednotka, pozn. red.). Doufáme, že insolvence povede k transparentnímu auditu účetnictví, protože eparchiální rada – ačkoliv je správním orgánem – byla poslední roky prakticky odříznuta od jakýchkoli informací a dokumentů,“ popsal redakci člen eparchiální rady a duchovní otec Vít Metoděj Kout.

„Církev letos obdržela od státu dostatek finančních prostředků, ze kterých měla bez problémů pokrýt provoz. Přesto se nyní řeší dluh kolem 20 milionů korun a je pravděpodobné, že skutečná částka bude ještě vyšší,“ míní otec Jan Týmal.

Seznam Zprávy před dvěma týdny upozornily na e-mail, který rozeslala hlava pravoslavné církve Michal Dandár některým členům eparchiální rady. Žádal je, aby mu schválili možnost vzít si půjčku ve výši 20 milionů korun na vyrovnání všech závazků vůči zaměstnancům a státním úřadům a zastavit sídlo církve v pražských Dejvicích.

Jednalo se o úvěr od blíže nespecifikované soukromé osoby na dobu dvou měsíců s úrokem dvou procent za měsíc. To znamená, že měsíční úrok činí 400 tisíc korun, celkově by překlenovací úvěr stál pražskou eparchii 800 tisíc.

S půjčkou ale členové eparchiální rady nesouhlasili. „V situaci, kdy jsou nám zatajovány základní informace o hospodaření, je to zcela nepřijatelný a neobhajitelný požadavek. Rada je v tomto postoji jednotná – s výjimkou jednoho otce, který dlouhodobě loajálně podporuje biskupova rozhodnutí,“ sdělil Seznam Zprávám zmíněný člen eparchiální rady Vít Metoděj Kout.

„Samozřejmě že nesouhlasím. Před celým eparchiálním shromážděním nás arcibiskup osočil, že co si vymýšlíme, ať nemáme starosti a nestrašíme lidi, že peněz je dost. Slyšelo to celé shromáždění, takže nevím, k čemu potřebuje teď peníze,“ odmítl další člen eparchiální rady Jan Polanský.

Na neutěšenou finanční situaci v Pravoslavné církvi minulý týden zareagovala i Ekumenická rada církví (ERC), která sdružuje nejvýznamnější církve u nás.

„Valné shromáždění pozastavuje na rok členství Pravoslavné církvi v ERC. Církve u nás sdružené sdílejí výhody, ale i odpovědnost za své hospodaření s finančními náhradami přiznanými církvím státem v roce 2012,“ stojí v tiskové zprávě.

Kritiku směřují členové Ekumenické rady církví především na hlavu Pravoslavné církve, arcibiskupa Michala Dandára. Hovoří o vážném porušení důvěry a zmiňují zprávu senátního výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost o tuzemském ruském vlivu prostřednictvím pravoslavných církví.

„Zároveň vyjadřujeme, že si vážíme pravoslavné duchovní tradice, řady členů i duchovních Pravoslavné církve a mrzí nás, že mnozí z nich nezaslouženě nesou osobní negativní důsledky nastalé situace,“ zastávají se duchovních.

Zareagovalo i jinak netečné a shovívavé Ministerstvo kultury, u něhož je Pravoslavná církev registrována. Před měsícem zaslalo kvůli dluhům vůči několika státním úřadům arcibiskupovi Michalu Dandárovi výhrůžný dopis. Dostal třicetidenní lhůtu na to, aby závazky vůči státu a svým zaměstnancům vyrovnal. V opačném případě hrozí, že církvi zruší takzvaná zvláštní práva, tedy že duchovní přijdou o práva pověřovat armádní a vězeňské kaplany, uzavírat sňatky platné před státem a zachovávat zpovědní tajemství. Arcibiskup Michal Dandár před pár dny požádal o prodloužení lhůty.

„Ministerstvo se žádostí zabývá a zjišťuje, je-li opodstatněná. V této věci komunikujeme se statutárním orgánem církve,“ dodala pouze mluvčí Jana Malíková. Resort ale přiznává, že v minulosti dostal několik podnětů, aby zasáhl proti způsobu vedení eparchie. Ministerstvo však nejednalo.

„Ústava pravoslavné církve je vnitřní dokument církve a jeho dodržování nemůže stát vynucovat. Jediný, kdo by mohl odvolat příslušného církevního hodnostáře, je sama církev, nikoliv stát. V případě arcibiskupa Dandára by tak mohl učinit pouze sněm pravoslavné církve,“ uvedla pro Seznam Zprávy mluvčí resortu Jana Malíková.

Seznam Zprávy zaslaly vedení Pražské pravoslavné eparchie už před třemi týdny sérii dotazů týkajících se finančních poměrů v církvi, ale dodnes na ně nikdo neodpověděl. Reportér před sídlem pravoslavné církve v pražských Dejvicích zastihl počátkem listopadu arcibiskupa Michala Dandára. Ten se ale nechtěl o dluzích vůbec bavit. „To je čistě naše věc,“ odvětil pouze. Ani minulý týden nikdo v ústředí eparchie na zvonek nereagoval a na pevnou linku se nelze dovolat.

Podle katastru nemovitostí jsou budovy a pozemky ve vlastnictví pravoslavné církve už léta zatíženy zástavními právy. Krom dluhů vůči bankám UniCredit Bank (2,5 milionu) nebo rakouské Oberbank AG (36 milionů) přibylo v polovině června i zástavní právo vůči Finančnímu úřadu pro hlavní město Prahu. Jde o pohledávku způsobenou neuhrazením daní ve výši bezmála 1,3 milionu korun. S Pravoslavnou církví bylo dokonce zahájeno exekuční řízení, ale před pár dny bylo staženo.

Pravoslavná církev v Česku každoročně od státu dostává na platy duchovních a provoz kolem 80 milionů. Po roce 2029 přestane stát vyplácet příspěvek na činnost; výplata finanční náhrady bude pokračovat až do roku 2042.

Od roku 2013 získala církev přes miliardu korun. Přesto arcibiskup Michal Dandár v dubnu 2022 hrozil, že kvůli nedostatku finančních prostředků bude muset propustit až 40 procent duchovních. Následně měla Pražská pravoslavná eparchie na několik měsíců zablokovaný účet kvůli nezaplacení bezmála čtvrt milionu korun za zdravotní pojištění svých zaměstnanců.