Článek
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu připustil, že nedělní rozhodnutí jeho kabinetu umožnit dovoz humanitární pomoci do Pásma Gazy souvisí s tlakem, který na Izrael vyvíjeli jeho spojenci. Izraelská armáda zároveň v pondělí vyzvala k evakuaci obyvatele Chán Júnisu, druhého největšího města v Pásmu. Informovala o tom agentura AP.
Podle šéfky Evropské komise (EK) Ursuly von der Leyenové je humanitární situace v palestinském Pásmu Gazy nepřijatelná. Předsedkyně EK vyzvala k okamžitému doručení pomoci civilistům žijícím na palestinském území. Podobně se na tiskové konferenci v Londýně vyjádřil i britský premiér Keir Starmer.
Ve videoprohlášení zveřejněném na sociálních sítích Netanjahu uvedl, že spojenci, včetně některých senátorů, vyjádřili obavy v souvislosti se „snímky hladovění“. Premiér také sdělil, že „největší přátelé Izraele“ (aniž je jmenoval) uvedli, že je jedna věc, kterou „nesnesou“, a to „snímky hladovění, masového hladovění“. „To je pro nás nepřijatelné a nebudeme vás moci podporovat,“ řekli podle Netanjahua.
„Tudíž abychom dosáhli vítězství, musíme ten problém nějak vyřešit,“ prohlásil izraelský premiér. Řekl, že dodávky pomoci do Gazy budou „minimální“, a neupřesnil, kdy budou obnoveny.
„Už dva měsíce se do Gazy nedostala žádná humanitární pomoc. Pomoc se musí okamžitě dostat k civilistům v nouzi a blokáda Gazy musí okamžitě skončit,“ uvedla von der Leyenová během návštěvy Londýna.
Situaci v oblasti označil za neúnosnou i britský premiér Starmer. „Je to opravdu vážná, nepřijatelná a neúnosná situace, a proto intenzivně pracujeme na koordinaci s ostatními lídry ohledně toho, jak na to zareagujeme,“ řekl předseda britské vlády novinářům.
Situace na Blízkém východě byla jedním z témat, o kterých evropští a britští lídři hovořili během dnešního summitu EU–Británie. „Musí být zajištěn bezpečný, rychlý a ničím nerušený přístup k humanitární pomoci. Zbývající rukojmí musí být bezpodmínečně propuštěni. A musí být dosaženo trvalého příměří – okamžitě,“ zdůraznil předseda Evropské rady António Costa. Británie a EU podle něj zastávají společné přesvědčení, že „trvalého míru a bezpečnosti na Blízkém východě lze dosáhnout pouze prostřednictvím dvoustátního řešení,“ dodal.
Česká diplomacie považuje humanitární situaci v Gaze za alarmující. Mluvčí Černínského paláce Daniel Drake ČTK sdělil, že ČR dlouhodobě prosazuje, aby bylo dodržováno mezinárodní i humanitární právo. „Jen od počátku letošního roku ministr (zahraničí Jan) Lipavský rozhodl o poskytnutí 20 milionů korun, které pomůžou civilnímu obyvatelstvu v Gaze. Zároveň trváme na tom, a zdůrazňujeme to i při jednáních s izraelskými partnery, že přísun humanitární pomoci musí být zaručen, a to i s možností využití amerického plánu,“ uvedl. Česko dlouhodobě podporuje dvoustátní řešení a Arabský mírový plán, dodal.
Izrael od 2. března znemožňuje přísun jakýchkoliv dodávek do Pásma Gazy, včetně humanitární pomoci, přičemž dlouho tvrdil, že v oblasti je potravin dostatek z období před vyhlášením blokády. Cílem tohoto postupu bylo podle vlády vyvinout tlak na palestinské teroristické hnutí Hamás, aby propustilo zbývající rukojmí. Agentury OSN a mezinárodní organizace ale opakovaně varovaly, že snižující se zásoby potravin, léků, pohonných hmot a čisté pitné vody způsobí v Pásmu Gazy humanitární katastrofu a hladomor.
Nejmenovaný zdroj z OSN agentuře AP sdělil, že v pondělí by mělo do Pásma Gazy přijet 20 kamionů s potravinami. Činitel neměl povolení o věci hovořit s médii a informaci sdělil pod podmínkou zachování anonymity. Fotograf AP na izraelské straně přechodu viděl nejméně tři kamiony s humanitární pomocí, které však později přejely zpět do Izraele.
Izraelská změna postoje ohledně dodávek humanitární pomoci přišla v době, kdy židovský stát v Pásmu zahájil novou rozsáhlou pozemní operaci, během níž má v plánu zmocnit se Gazy, vysídlit statisíce Palestinců a získat kontrolu nad distribucí pomoci na tomto území, píše AP. Podle Izraele jde o cestu k tomu, jak přimět Hamás, aby přistoupil na příměří podle izraelských podmínek. Netanjahu v pondělí uvedl, že plán zahrnuje „převzetí kontroly nad celým Pásmem Gazy“. Zatímco obě strany nepřímo jednají o možném příměří, není jasné, zda dosáhly nějakého pokroku.
Izraelská armáda přitom zveřejnila výzvu k evakuaci pro obyvatele Chán Júnisu na jihu Pásma a pro okolní oblast. Armádní mluvčí Avichaj Adrají zveřejnil v arabštině výzvu na sociálních sítích s tím, že celá oblast bude pokládána za „nebezpečnou bojovou zónu“. „Musíte se okamžitě evakuovat na západ do oblasti Mavásí,“ napsal ke grafice znázorňující oblast, pro niž platí evakuační nařízení.
Boje v Pásmu Gazy pokračují, armáda uvedla, že v posledních 24 hodinách v Pásmu zasáhla 160 cílů, včetně skladišť zbraní a podzemní infrastruktury. Podle palestinských zdravotníků bylo zabito nejméně 20 lidí, včetně ženy a mladé dívky. Podle informací AP armáda při ranním zásahu v Chán Júnisu, který podle palestinských obyvatel provedla v přestrojení za vysídlené Palestince, zastřelila vůdce ozbrojeného křídla Výborů lidového odporu (PRC) Ahmada Sarhána a zadržela jeho ženu a dítě. Podle Násirovy nemocnice bylo při této razii kromě Sarhána zabito nejméně pět dalších lidí.
Izrael zahájil ofenzivu v Pásmu Gazy 7. října 2023 v reakci na útok Hamásu a jeho spojenců, při němž ozbrojenci na jihu Izraele pozabíjeli na 1200 lidí a dalších 251 unesli jako rukojmí. Od té doby bylo při izraelských útocích podle dnešních údajů ministerstva zdravotnictví v Gaze zabito více než 53 000 Palestinců a přes 121 000 dalších bylo zraněno. Rozsáhlé oblasti hustě zalidněného území o rozloze menší než Praha izraelské útoky zcela zdevastovaly a přibližně 90 procent z 2,3 milionu obyvatel vyhnaly z domovů, často i opakovaně.
