Článek
Německý soud poslal ve středu do vězení bývalou členku levicově extremistické organizace Frakce Rudé armády (RAF). Daniela Kletteová má za sérii ozbrojených loupeží, porušení zákona o zbraních a další trestné činy za mřížemi strávit 13 let.
Kletteová spolu s dalšími dvěma bývalými členy RAF mezi lety 1999 a 2016 opakovaně přepadávali dodávky s penězi a obchody na severu a severozápadě Německa. Měla si tak přijít na zhruba 2,7 milionu eur, tedy v přepočtu bezmála 66 milionů Kč.
Postup skupiny byl podle soudu vždy podobný. Trojice si vytipovala konkrétní místo a při samotném přepadení použila zbraně k zastrašení zaměstnanců i ostrahy. Následně si odnášeli peníze a rychle z místa ujížděli, přičemž každý z nich měl jasně určenou roli od samotného přepadení až po zajištění úniku.
Podle prokuratury šlo o koordinovanou a dlouhodobou sérii loupeží, jejichž cílem bylo financovat život v ilegalitě.
Dnes 67letá Němka strávila více než 30 let na útěku před policií, než ji před dvěma lety zadrželi v Berlíně.
Kromě toho je podezřelá z útoku na ambasádu v Bonnu nebo z útoku výbušninami na věznici v Hesensku, za což jí hrozí další tresty.
Radikální po celý život
Daniela Kletteová se narodila ve městě Karlsruhe poblíž francouzských hranic a už od roku 1975 je aktivní v levicových skupinách.
V mládí se zapojila do radikální levicové studentské a politické scény, která byla silně ovlivněna protesty proti válce ve Vietnamu, kapitalismu a tehdejšímu západoněmeckému státu.
V tomto prostředí se postupně dostala do kontaktu s RAF a stala se její členkou. Patří k takzvané třetí generaci RAF, která už nepůsobila jako klasické ideologické hnutí, ale spíše jako uzavřená ilegální skupina provádějící ozbrojené akce.
Tři generace Frakce Rudé armády
- Zakladatelská generace Frakce Rudé armády byla typickým průvodním jevem 60. let minulého století.
- Její zakladatelé – Gudrun Ensslin, Ulrike Meinhof a Andreas Baader – se stylizovali do pozice „městské guerilly“, která po boku „soudruhů“ po celém světě bojuje proti fašismu a imperialismu.
- Většinou to byli vzdělaní studenti, znali Marxe, Lenina, Maa i soudobé marxistické a levicové filozofy jako Herberta Marcuseho nebo Jürgena Habermase. Pravděpodobně věděli, že nemají šanci „Systém“ porazit, ale byli odhodlaní v boji položit i život, trpět. A navíc, Fidel a Che nakonec na Kubě také vyhráli. A zpočátku jich nebylo víc než členů RAF.
- Měli pocit, že jim nezbývá nic jiného než ozbrojený boj, ale chtěli útočit pouze na představitele Systému, nikoli na civilisty.
- Druhá generace RAF už byla úplně jiná, čistě teroristická. Byli to sice lidé, které do RAF většinou přivedli ještě její zakladatelé, ale jejich program se změnil. Nešlo už o „boj s imperialismem“, ale o vysvobození zakladatelů z vězení. Snažili se získat silnou vyjednávací pozici s německou vládou. Unesli letadlo, obsadili německé velvyslanectví ve Stockholmu, zastřelili žalobce Siegfrieda Bubacka včetně jeho ochranky a řidiče… Civilní oběti už přestaly hrát roli. Nebyla to válka proti násilnickému státu, ale snaha o výměnu rukojmí, demonstrace síly.
- Třetí generace vypadá už jako uzavřená teroristická buňka, která ani žádný revoluční společenský program nemá. Funguje také v úplně jiné době. Kontrakultura je mrtvá, schopní studenti ze 60. let nosí kravaty a zastávají vedoucí funkce v nadnárodních korporacích. Komunismus už téměř nikoho neláká, levice obecně je v hluboké krizi.
RAF je připisováno několik útoků z počátku 90. let, mezi nimi i bombový atentát na věznici Weiterstadt v noci na 27. března 1993. Při něm byla budova rozestavěné věznice srovnána se zemí. Nikdo nebyl zraněn, vznikla škoda dnes odpovídající necelé jedné a půl miliardě korun. Z útoku vyšetřovatelé podezřívají právě Kletteovou, která byla v té době součástí třetí generace RAF.
Stejně tak kriminalisté Daniele Kletteové přisuzují útok na ambasádu USA v Bonnu. Trojice radikálů v únoru 1991 vypálila na budovu zastupitelského úřadu přibližně 250 ran z vojenské pušky G1. Ani při této akci nebyl nikdo zraněn, RAF útok označila za protest proti tehdejší účasti USA ve válce v Perském zálivu. Útočníci z místa činu ujeli ukradeným vozem. V říjnu 2001 se ukázalo, že v autě nalezená DNA je totožná s DNA Daniely Kletteové.
V dubnu 1991 byla puška z útoku na ambasádu použita při vraždě německého politika Detleva Karstena Rohweddera. Ten byl v roce 1990 až 1991 předsedou státní agentury Treuhandanstalt, která měla za úkol privatizovat státní podniky v bývalé NDR. To z něj udělalo jednu z nejdůležitějších a zároveň nejkontroverznějších postav té doby. Na místě činu se našla DNA muže napojeného na RAF, prokázat vraždu se ale nikdy nepodařilo.
Daniela Kletteová nemůže být souzena za samotné členství v RAF, jelikož od zániku organizace uběhlo už více než 20 let. Na násilné trestné činy se ale promlčecí lhůta nevztahuje.
Poté, co byla RAF v roce 1998 rozpouštěna, Kletteová přešla do ilegality. Spolu s dalšími bývalými členy, zejména Burkhardem Garwegem a Ernst-Volkerem Staubem, se skrývala a organizovala zmíněná loupežná přepadení. Z uloupených milionů žila až do svého dopadení.
Přátelská žena, která peče sušenky
Daniela Kletteová byla dlouho nejhledanější ženou v Německu. Dopadnout se ji podařilo až v únoru 2024. Podle serveru Die Presse vystupovala pod jménem Claudia Ivone nebo Claudia Bernadi a používala falešný italský pas.
Policisté v bytě v berlínské čtvrti Kreuzberg, kde žila přibližně 20 let, objevili skrýš s náboji, maketu bazuky, padělané doklady, zlato a 240 tisíc eur v hotovosti.
Sousedé ji měli za přátelskou ženu, která ráda chodí na procházky se psem, peče sušenky a doučuje děti matematiku a němčinu. Část hodin údajně dávala zdarma. Migrantům z Turecka pomáhala psát dopisy úřadům, proto někteří sousedé po jejím zatčení říkali, že byli v šoku, protože ji považovali za „milou a ochotnou paní“.
Důležitou část jejího života tvořila brazilská komunita a capoeira, afro-brazilské bojové umění kombinující tanec a boj. Kletteová chodila roky do klubů capoeiry v Kreuzbergu, účastnila se vystoupení a kulturních akcí a podle některých zdrojů dokonce sama vedla lekce pro děti.
Právě capoeira ji nakonec pravděpodobně prozradila. Jak napsal britský The Guardian, policisté použili k dopadení software na rozpoznávání obličejů PimEyes. Našli fotografii starší ženy z capoeira akcí v Berlíně, která odpovídala dávným policejním fotografiím Kletteové z 90. let. Na jedné akci byla vyfocena mezi tanečníky na berlínském Karnevalu kultur.
Vyšetřovatelé uvedli, že v jejím bytě našli i DNA Garwega a Stauba. Ti jsou stále na útěku.
Daniela Kletteová
Zadržená bývalá teroristka z RAF Daniela Kletteová, foceno při převozu 7. března 2024.
- Německá policie v bytě, který si pronajímala Daniela Kletteová, našla kromě jiného i pistoli ukradenou před 40 lety při loupežném přepadení obchodu se zbraněmi. Podle internetového portálu týdeníku Der Spiegel patří pistole ráže devět milimetrů značky Heckler&Koch mezi předměty, po nichž vyšetřovatelé desítky let pátrali.
- Spiegel dále informoval, že se v bytě někdejší teroristky našla protitanková zbraň včetně bojové hlavice, útočná puška, v umělohmotných krabičkách běžně používaných pro skladování potravin měla uloženou munici.
- Dále skříň s dvojitým dnem, kde bylo ukrytých 40 tisíc eur (asi milion korun) v hotovosti a pistole se dvěma plnými zásobníky. V dalším kusu nábytku měla 1,2 kilogramu zlata.
- V bytě byly také dva kufry, které policejní technici původně považovali za nálože. Uloženy v nich byly rušičky, několik mobilních telefonů, doklady, kukla a různé materiály týkající se RAF
