Článek
Před zahájením války na Blízkém východě půjčovaly banky za sazbu 4,46 procenta. V současnosti už se nové hypotéky poskytují za více než pět procent. „Za letošní rok jde o výrazný posun. V lednu jsme u tříleté fixace sjednávali sazbu v průměru za 4,56 procenta, v červenci už za 5,02 procenta,“ vyčísluje výkonný ředitel makléřské sítě FinGo Jakub Ryba.
Jen pro názornost: při hypotéce ve výši čtyři miliony korun na dvacet let je měsíční splátka při sazbě 4,5 procenta (v únoru) ve výši okolo 25 300 korun, zatímco při pětiprocentní sazbě je to o více než tisícovku víc.
Zdražování hypoték navíc není u konce. Cena peněz na mezibankovním trhu totiž dál roste. Banky si tak nyní půjčují na tři roky za sazbu okolo 4,5 procenta. Tyto sazby – takzvaný úrokový swap – se tak dostaly na nejvyšší úroveň od konce roku 2023.
Banky na drahé peníze musí reagovat. „Ceny hypoték se odvíjejí od tržní ceny peněz. V nejbližším období proto očekáváme spíše nárůst tržní ceny peněz a z toho vyplývající mírné zdražení hypoték napříč celým trhem. Na tento trend bude pravděpodobně muset reagovat u hypoték i Partners banka,“ říká mluvčí banky Tereza Píchalová.
Sledovat trh budou i další bankovní domy. „Pravidelně upravujeme úrokové sazby a reagujeme na vývoj na trhu,“ říká mluvčí UniCredit Bank Petr Plocek.
Nákup bytu s využitím hypotečního úvěru se tak prodraží. „Zájemci o hypotéku by měli pro nejbližší měsíce počítat se sazbami mezi pěti a šesti procenty,“ uvádí hypoteční expert Broker Trust Libor Vojta Ostatek.
Růst ceny peněz na trhu navíc ukrajuje bankám z jejich ziskových marží. „Největší banky nyní nabízí hypotéky od dvou do pěti let se sazbou 5,1 až 5,4 procenta,“ popisuje Jiří Vagner ze společnosti Next finanční, který radí klientům s vyřízením hypoték. Tržní sazba na mezibankovním trhu je však 4,5 procenta.
Marže oproti tržní sazbě je tak jen půl procentního bodu. „Marže bank jsou nyní stlačené. Banky z poskytování hypoték nyní moc nemají,“ říká ekonomický poradce a bývalý šéf Partners banky Marek Ditz s tím, že bankovní domy musí z marže pokrýt odměny pro zprostředkovatele, provozní náklady, náklady na kapitál nebo spojené s nesplácenými hypotékami. „Je proto tendence k růstu sazeb hypoték,“ doplňuje Ditz.
Za růstem ceny peněz je stále konflikt v Íránu, který rychle vyhnal cenu peněz již v březnu. „Sazby takzvaných ‚úrokových swapů v korunách‘ jsou v posledních měsících ovlivňovány zejména geopolitickým napětím kolem Hormuzského průlivu a kolísajícími cenami komodit,“ uvádí Píchalová.
Přes Hormuzský průliv za obvyklých okolností proudí okolo pětiny světových dodávek ropy. Kromě ropy se přes něj převáží také zemní plyn, hnojivo nebo například helium, které se využívá při výrobě čipů. Tyto položky od zahájení války výrazně zdražily. „Toto vše by se mohlo projevit v inflaci již v závěru letošního roku,“ upozorňuje Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Investika.
Konkrétně barel ropy Brent nyní stojí okolo 87 dolarů, zatímco před vypuknutím konfliktu v Íránu to bylo přibližně 71 dolarů. Vyšší cena ropy se pak promítá do cen nafty a benzinu. Zdražil rovněž zemní plyn a elektřina. Jedna megawatthodina silové elektřiny na příští rok nyní stojí přes 112 eur, přičemž na konci února se cena pohybovala okolo 80 eur.
Už v červenci například ČEZ oznámil zvýšení cen energií u zákazníků, kterým bude končit fixace. Elektřina u dvouletých tarifů tak zdraží zhruba o šest procent, plyn o přibližně 17 procent. „Ceníky průběžně mění i někteří další dodavatelé, jen se o tom zatím tolik nemluví. Není vyloučeno, že krok největšího hráče spustí řetězovou reakci a sazby začnou růst i jinde,“ líčí Lukáš Kaňok, šéf sekce Energo společnosti Kalkulátor.cz.
Zdraží potraviny a energie
Na růst cen pak budou reagovat centrální banky. „Finanční trhy čekají, že se budou zvyšovat úrokové sazby. Trh předpokládá, že Česká národní banka ještě třikrát zvýší sazby z 3,75 na 4,5 procenta,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek s tím, že zvýšení sazeb se očekává i od Evropské centrální banky a americké centrální banky Fed.
K inflaci ale přispívá i neúroda obilí ve světě. Kvůli vlně veder a sucha se snížil výnos v Evropě, ale i na amerických Velkých pláních, což je hlavní pěstitelská oblast obilí v USA. Ve Spojených státech se tak očekává nejhorší úroda pšenice od roku 1970. Obilí pak zdražuje i kvůli útokům na ukrajinské a ruské přístavy během ruské invaze na Ukrajinu, protože to omezuje vývoz obilí. Cena pšenice se tak podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů dostala na tříleté maximum.
„Tahouny inflace budou energie a potraviny,“ doplňuje Dufek. Meziroční inflace byla v červenci 1,7 procenta. Kvůli zmíněným faktorům ale může jít výrazně výš. „Na začátku příštího roku může jít inflace na tři procenta,“ odhaduje Hradil.
Podle Dufka budou banky tlačit sazby u hypoték nad pět procent. „Nad pět procent se dostanou velmi rychle. Nemají důvod, proč by hypotéky měly být níž,“ dodává Dufek.
Do karet hraje bankám i vysoká poptávka po hypotékách v letošním roce, která je nenutí zlevňovat. Navíc místo hypoték mohou nakupovat bezrizikové státní dluhopisy, které masivně vydává vláda premiéra Andreje Babiše (ANO) na financování rostoucích schodků státního rozpočtu. Zlevňovat je tak v současnosti moc faktorů nenutí.
