Hlavní obsah

Mrtví přibývají po stovkách. Situace je nelidská, řekl o Gaze šéf OSN

Foto: Dawoud Abo Alkas / Anadolu/ABACAPRESS.COM, Profimedia.cz

Pozůstalí truchlí nad mrtvými po izraelských útocích. Snímek je z 19. května z města Gaza.

Izrael hodlá zvýšit kontrolu nad Pásmem Gazy a přesouvat jeho obyvatele. Ti čelí hladu a čekají na obnovení humanitární pomoci, o němž pod tlakem USA rozhodl izraelský bezpečnostní kabinet.

Článek

Když na podzim 2023 začala válka v Pásmu Gazy, šířily se po sociálních sítích záběry obětí izraelského bombardování. Někdy šlo o několik jednotlivců, někdy umíraly i desítky lidí. V posledních dnech si svět zvyká na jinou realitu.

Od 18. března, kdy Izrael porušil příměří, bylo v Gaze zabito 3193 lidí, napsal deník The Washington Post s odvoláním na palestinské ministerstvo zdravotnictví. Jeho informace se obvykle ukazují jako víceméně relevantní, i když počty obětí nerozlišují mezi civilisty a bojovníky ozbrojených skupin.

Od pondělního rozbřesku zhruba do poledne bylo zabito 32 Palestinců, většinou žen a dětí, informovala televize Al-Džazíra. Během noci ze soboty na neděli bylo mrtvých 130, píše The Guardian.

Operace speciálních jednotek

V Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy bylo v neděli zabito 50 lidí, mimo jiné při útoku na stanový tábor v oblasti, kterou dříve Izrael označil za bezpečnou. Devět členů izraelských speciálních jednotek pak v pondělí ráno v převlečení za palestinské ženy proniklo do jednoho z domů ve městě a zabilo Ahmada Sarhana, představitele vojenského křídla organizace Výbory lidového odporu, třetí největší ozbrojené skupiny v Gaze.

Další z útoků měl za cíl zabít Muhammada Sinvára, bratra zabitého vůdce Hamásu Jahjá Sinvára, který převzal vedení organizace. Televize Al-Arabíja později přinesla záběry deseti mrtvých v jednom z tunelů v Chán Júnisu. Kromě výše zmíněného Sinvára měl zemřít i jeho další bratr Zakaria.

Jednání v Kataru

  • Palestinské teroristické hnutí nabídlo při jednáních v Kataru propuštění devíti žijících rukojmích.
  • Chce za to 60denní příměří, propuštění části palestinských vězňů a povolení, aby smělo denně vstoupit do Pásma Gazy 400 kamionů s pomocí.
  • Jednání probíhají od soboty v katarském Dauhá.
  • Izrael se zatím k poslední nabídce nevyjádřil, odmítá se ale zavázat k ukončení války a odchodu z Gazy.

Zdroj BBC

Před hladomorem varují i armádní velitelé

Statisíce dalších v Gaze trpí hlady kvůli dva a půl měsíce trvající totální blokádě. Tu se Izrael rozhodl zmírnit až v neděli večer na zasedání bezpečnostního kabinetu.

Premiér Benjamin Netanjahu nenechal o rozhodnutí hlasovat, většinu by návrh na povolení vjezdu kamionů s pomocí nejspíš nezískal. Pozorovatelé se shodují, že uvolnění blokády má jediný důvod – tlak ze strany Spojených států.

Premiérův úřad v tiskovém prohlášení uvedl, že pomoc bude obnovena na „doporučení armády“ a že Izrael povolí dovoz potravin, aby zabránil vzniku hladomoru, který by „ohrozil pokračující operaci zaměřenou na porážku Hamásu“.

„Premiér se tímto krokem, který ani nemá většinu, dopouští závažné chyby. Musíme Hamás rozdrtit a zároveň mu nedat kyslík,“ argumentoval proti Itamar Ben Gvir, extremistický ministr veřejné bezpečnosti. Na jeho straně stálo i několik dalších jestřábů Netanjahuovy vlády.

Protesty v Haagu

Izrael kvůli podezření, že páchá v Gaze genocidu, vyšetřuje Mezinárodní soudní dvůr v Haagu. O víkendu se v tomto nizozemském městě sešly desítky tisíc lidí, aby proti zabíjení protestovaly.

Deník NRC (dříve známý jako Handelsblad) v této souvislosti oslovil sedm renomovaných expertů na genocidu z USA, Izraele, Velké Británie, Austrálie a Nizozemska. Všichni oslovení se shodli, že izraelská politika v Gaze je genocidní. Rozhodnutí nicméně závisí na soudu, který bude pravděpodobně trvat hodně dlouho.

Opatření má být pouze dočasné a trvat bude asi týden, jak upřesnila Netanjahuova vláda. V pondělí by do Gazy mělo vjet 50 kamionů s potravinami.

Připomeňme, že poslední pomoc do Gazy přišla v únoru, od 1. března Izrael vjezd dalších kamionů nepovoloval. V poslední době už i velitelé izraelské armády varovali před blížícím se hladomorem, na poplach volaly kvůli docházejícím zásobám i humanitární organizace včetně Světového potravinového programu OSN.

Izraelská pozemní operace pokračuje nehledě na vyjednávání o příměří v Kataru. „Zvýšíme kontrolu nad Pásmem Gazy rozdělením území a přesunem obyvatelstva,“ oznámil v neděli novinářům mluvčí izraelské armády Effie Defrin. Premiér Netanjahu později řekl, že Izrael bude kontrolovat celé Pásmo Gazy.

V palestinské enklávě nyní operuje hned pět divizí. Minulý týden proběhla na podporu pozemní invaze řada náletů, které si vyžádaly stovky mrtvých.

Izraelští osadníci v Praze

  • Ve středu 21. května se na půdě Parlamentu uskuteční univerzitní konference, kterou pořádají Poslanecká sněmovna ČR, Institut pro politiku a společnost (think-tank spojený s ANO) a Česko-izraelská smíšená obchodní komora.
  • Na akci vystoupí i zástupci osadnické Arielské univerzity, kterou neuznává ani část izraelské akademické sféry kvůli legitimizaci okupace – už svou existencí univerzita porušuje mezinárodní právo.
  • Na konferenci slíbilo účast několik českých poslanců, s projevy vystoupí i rektoři českých vysokých škol.
  • Evropská unie i další mezinárodní subjekty považují izraelské osady za nelegální a označují je za překážku na cestě k mírovému procesu a dvoustátnímu řešení. K této dlouhodobé politice se oficiálně hlásí i Česká republika.
  • Svoji účast odřekla rektorka Karlovy Univerzity Milena Králíčková.

Dětem se z nedostatku jídla točí hlava

Suzanne abú Dakkaová, která žije v Abasanu poblíž města Chán Júnis, listu The New York Times řekla, že obyvatelé v posledních dnech zažívají téměř neustálé bombardování, které otřásá i jejím domem.

Žena se ale ještě více obává, že ji obnovená pozemní invaze mohla znovu donutit opustit dům, v němž rodina stále využívá elektřinu ze solárních panelů a má v něm také skromné zásoby rýže a mouky, a uchýlit se do stanových táborů poblíž pobřeží. „Lidé chtějí, aby válka za každou cenu skončila,“ říká.

Válka v Gaze

Izrael zahájil vojenskou kampaň v Gaze s cílem zničit Hamás a osvobodit rukojmí v reakci na přeshraniční teroristický útok ze 7. října 2023, při kterém bylo zabito přibližně 1200 lidí a 251 dalších bylo zajato jako rukojmí.

Hamás stále drží 58 rukojmích, více než dvě desítky z nich by měly být naživu. V Gaze bylo od té doby zabito nejméně 53 000 lidí, z toho více než 3000 od března.

Agentura AP hovořila s tuctem humanitárních pracovníků v Gaze. Nihád abú Kuš, v jehož kuchyni v Chán Júnisu se každé ráno objeví více než 2000 lidí, mluví o moři lidí, kteří se děsí, že na ně nic nezbyde. „Cítím se bezmocný, protože jejich počet každým dnem roste,“ vypověděl.

Nedávno se vzdal své porce poté, co se díval do očí dítěti s prázdným hrncem. „Byl jsem mezi tím tisícem, který nic nedostal,“ řekl.

Mahmúd Sakká, koordinátor potravinové bezpečnosti organizace Oxfam, uvedl, že rodiče mu říkají, že se jejich dětem z nedostatku jídla točí hlava. Zbytky jídla hledají v odpadcích.

„Situace Palestinců v Gaze je nepopsatelná, naprosto otřesná a nelidská. Politika obléhání a hladovění se vysmívá mezinárodnímu právu. Blokáda humanitární pomoci musí okamžitě skončit,“ vzkázal světu generální tajemník OSN António Guterres.

Foto: SZ - René Šimon

Pásmo Gazy rozdělují izraelské bezpečnostní koridory.

Doporučované