Komentář: Hokejová Liga mistrů je drahý projekt s vadou. Nebaví lidi

Faktem číslo jedna je, že hokejová Liga mistrů většinu aktérů štve.

Proč to málokdo řekne napřímo, vysvětluje akcionářská struktura projektu. Vlastníkem není bohatý byznysmen ze Švýcarska. Ale balík akcií se dělí mezi 26 klubů Evropy (mj. Sparta, Liberec, Pardubice, Vítkovice), šest nejsilnějších evropských asociací a IIHF.

Dost klubů po Evropě vlastní část koláče, z něhož mohou občas spadnout drobky.

Každá velká liga soutěž oficiálně podporuje.

Hodně se brblá a nadává bokem. Trenéři soutěž vítají v létě, protože ji berou jako skvělou příležitost, jak se nachystat na domácí soutěž.

Sportovní manažery Liga mistrů děsí z toho pohledu, že se při zápase někde v Norsku zraní hvězda a vypadne pro soutěž, kvůli které ji klub platí.

Obchodní manažery vytáčí bídná marketingová síla značky CHL, která se prezentuje tak, že vlastně nemá být moc vidět.

Ekonom protáčí oči, když si všechno propočítá, a nadhodí, že aby tým reálně vydělal, je potřeba si zahrát finále.

Pak je tady ještě jeden podstatný segment, pro který se hokej dělá – lidi.

Liga mistrů je nebaví. Nechodí na ni.

Před týdnem Kometa vypustila do světa velké téma, když se vykašlala na slušnost. Opustila myšlení „mělo by se“ a zařídila se podle svého. Do Švédska vyslala na první osmifinále tým plný juniorů a hráčů na hraně sestavy, navíc chyběl hlavní trenér. Padla 1:6 a bylo po sérii.

Že opravdu nešlo o omyl, vysvětlil majitel klubu Libor Zábranský v rozhovoru pro web Komety.

Přehlédněme formu a že si v PR rozhovoru vyřizoval účty, s kým zrovna potřeboval. Berme v úvahu jen napřímo vyřčený pohled na Ligu mistrů: „Z podnikatelského hlediska – pokud mají hráči Komety a zaměstnanci pracovat pro jiné IČO, pro jiný subjekt a ještě s vědomím, že to celé bude pro Kometu ztrátové, tak je něco špatně. Cokoliv, co bude ubližovat Kometě, brát jí peníze a zároveň ohrožovat zdraví hráčů, se nemůže nikomu z vedení Komety líbit.“

Možnosti Ligy mistrů se následně ukázaly v reakci jejího šéfa Jörgena Lindgrena pro Hockeysverige.se: „Není to dobré,“ komentoval brněnskou sestavu. „Očekáváme, že se budete chovat profesionálně a přivedete svůj nejlepší tým. Pokud se ukáže, že jste to neudělali, není to dobré pro nikoho zúčastněného.“

Jako kdyby nejvyšší muž soutěže zle vztyčil ukazovák. Pokud se taková věc bude ještě jednou opakovat, opravdu, ale opravdu se rozzlobí.

Větší trápení způsobit nedokáže.

Kometa není jediná, kdo takhle k Lize mistrů přistupuje.

Švédské kluby Brynäs a Luleå soutěž taky zčásti braly jako přehlídku své mládeže. V play-off k tomu nesáhly, ale určitá zdrženlivost k projektu celkově cítit byla. Ze Švédska k Lize mistrů přistupuje s veškerou vážností Frölunda, která ji už čtyřikrát vyhrála.

Jenže průměrná návštěvnost na její domácí zápasy jen tak tak přelezla 2000 diváků, což zkrátka není vizitka voňavého projektu.

Sparta padla v osmifinále na ledě Zugu s poslepovanou sestavou 0:6. Malér zkusila vyžehlit, že lidem zaplatila náklady za cestu do Švýcarska – z pohledu akcionáře ligy zpytování svědomí.

Kometa místo slušného ticha namířila rakety na centrálu soutěže. Zábranský vystupuje dojmem, že příště Ligu mistrů nechá dalšímu v pořadí. Stačí se přihlásit.

Nic objevného o projektu, který funguje od roku 2014, teď zjistit nejde. Stále platí stokrát omílané: myšlenka dobrá, ze sportovního hlediska sympatický počin. Měříte si různé styly, vidíte úroveň soutěží, baví vás kvalitní zápasy.

Jenže je blázinec na soutěž roky doplácet. Nedává to smysl.

Kometa vyostřila svoje názory do extrému, což většinou spouští negativní emoce a další reakce.

Na druhou stranu Zábranského přístup způsobil, že by se o systému Ligy mistrů mohlo víc mluvit.

Ano, je pravda, že v rozletu soutěži zabránil covid. Před pandemií se Liga mistrů nadechovala a zdálo se, že by mohly stoupat i peníze, které kluby dostanou.

Jenže velikostí dobrých manažerů taky je, že když něco nefunguje, hledají jiné řešení. Pokud není, je zároveň velkou dovedností sebelepší myšlenku umět opustit. Může být tisíckrát dobře nachystaná, ale pokud neseženete zákazníky, tak zkrátka smůla.

Evropský hokej se nikdy nepřepne do nálady, že davy šílí z nápadu, jak proti sobě hrají Novákovi (Česko), Wasserbauerovi (Německo), „ssonové“ (Švédsko) a „neninenové“ (Finsko).

Pokud z parádní myšlenky kluby nezačnou těžit peníze, Kometě její odboj projde a časem se k ní patrně přidají další. Navíc v soutěži nevládnou férové podmínky. Když máte smůlu na los, potřebujete létat častěji než soupeř, jemuž stačí na zápasy autobus. Peníze dostávají ale všichni stejné.

Liga mistrů je velmi dobrý projekt pro hokejové nerdy. Pro obyčejné fanoušky, kteří mají rádi rivalitu a každý zápas, kde jde o vítězství, lákavá není vůbec.

Základní problém tady totiž zní: Chcete tady vyhrávat?

Česko nyní nemá ani jeden tým ve čtvrtfinále. Managementy (kromě Komety) oficiálně řeknou, že je to škoda. Trenéři si spokojeně někde ve stínu kanceláře uleví, že trápení skončilo.

Před Ligou mistrů se rýsují tři scénáře.

Nejpravděpodobnější je, že se nic nezmění a projekt se dál bude valit na sílu, dokud to jenom trochu půjde. Co kdyby se stal zázrak? V roce 2028 skončí současná smlouva s marketingovým partnerem Infront a objeví se zástup silných zájemců. Nebude jim vadit, že stovky nejlepších hokejistů světa jsou v NHL, že hokej není globální zábava, a přesto začnou dotovat projekt s nejlepšími hokejisty, kteří zůstali v Evropě.

Nebo by se mohla soutěž změnit, zeštíhlet, do poloviny září všechno odehrát a třeba před Vánoci uspořádat superfinále se čtyřmi týmy v jedné evropské destinaci. Ale moc se to čekat nedá.

Poslední možnost? Zavřít krám, protože nepřichází efekt, který se čekal.

Trojku nečekejte.

Nejsmutnější je, že by při ní ale málokdo plakal.