Nejdřív urážky a fóry o basketu. Nakonec Chára zbořil NHL a je v Síni slávy

Když v rámci jedné reklamní akce navštívil Slovensko Wayne Gretzky, padaly otázky i na Zdena Cháru. Nejlepší hokejista planety se na chvíli zamyslel a vybavil si zážitek, který dokonale dokumentuje kariéru hvězdného obránce.

„První sezonu v NHL byl Chára ještě nemotorný, tak jsem trenérovi říkal, aby mě nasadil na led, když je tam on,“ spustil Gretzky.

Ale následoval rychlý vývoj. „On všechno rychle pochopil, dřel na sobě a od druhé sezony se můj postoj změnil,“ usmála se kanadská legenda. „Trenérovi jsem říkal, že pokud jde na led Chára, já musím dolů,“ dodal.

Dnes nikdo ani nepípne, že by snižoval Chárovy schopnosti. Nejvyšší hráč v historii NHL (206 cm) je mužem, který nastavil v Bostonu vítěznou kulturu. Odehrál za mořem přes 1600 zápasů, získal Stanley Cup, byl kapitánem Bruins a je novým členem Síně slávy v Torontu.

Málokdo si dovede představit, jak těžké pro Cháru bylo si respekt získat.

Od trenéra Ernesta Bokroše v Trenčíně slyšel, že z něj nikdy nebude hokejista a měl by se dát na basketbal.

Když ho agent Jaromír Henyš přivedl do sparťanské juniorky, uklízečka nejdřív hokejistu poslala do vedlejší haly, kde trénovali basketbalisté. V knize Hokejový agent vypovídá Henyš rozebírá všechny příběhy ze startu kariéry obřího beka.

Novináři Václavu Jáchimovi pak líčil, jak na Cháru narazil vlastně náhodou.

Na Slovensko jel sledovat Miroslava Droppu, ale dostal kontakt na jednoho velikého obránce. Že by se měl určitě jet podívat, co je zač. První reakce? Klasika: „Když jsem Zdena uviděl, přepadla mě nejistota. Tenhle kluk hraje hokej? Vždyť je to košíkář.“

Nakonec ale Henyš poznal, že z pracovitého hráče může být diamant, když se mu pomůže.

Agent pak rychle vyřešil první zásadní problém, protože Chára neměl v čem hrát. Brusle velikosti 16 se nedaly běžně sehnat. Ani dlouhatánské hokejky se nevyráběly, tak se nastavily, ale to zase odporovalo pravidlům. „Pak dostal Chára výjimku,“ řekl Henyš.

Cháru draftovali do NHL New York Islanders v roce 1996, když mu bylo devatenáct. První rok budoucí člen Síně slávy prošel výběrem talentů bez povšimnutí.

Je ale taky pravda, že před třiceti roky se hráči pro NHL vybírali trochu jinak než dnes, kdy na každého existují reporty, sestřihy a data si o nich dovedete zjistit, ať hrají kteroukoli soutěž.

Henyš upozornil Karla Pavlíka, skauta New York Islanders, že v Praze má poklad.

Pavlík následně vyrobil krátký film, kde Chára předváděl na tréninku svoje dovednosti, a sestřih poslal na videokazetě do New Yorku. „Řekl jsem Zdenovi, aby si v posilovně svlékl triko. Jemu se moc nechtělo, že sebe nebude dělat klauna,“ prozradil pro web športweb.sk.

Nakonec použil neprůstřelný argument: „Sundej triko, ať v Americe vidí, jak máš vypracovanou postavu. Jinak se do NHL nedostaneš.“ Hokejista poslechl.

Když si klub Cháru následně opravdu vybral, ostatní skauti se posmívali, že Islanders sáhli vedle a promarnili 56. pozici na draftu.

„Každý řešil, jak Zdeno Chára nestíhá rychlostně. Však taky měřil 206 centimetrů. Nikdo si nemohl myslet, že začne dostávat trofeje pro nejlepšího obránce NHL, ale věděl jsem, že udělá maximum, aby se zlepšoval. To se taky stalo,“ pronesl o něm jeho první trenér v NHL Rick Bowness.

Nakonec Islanders přeci jen chybu udělali.

Spočívala v tom, že Cháru po třech sezonách v NHL vyměnili v roce 2001 společně s prvním kolem draftu (Jason Spezza) do Ottawy za Alexeje Jašina. Ze zajímavého velkého hráče se začala stávat hvězda.

Chára se v Praze objevil ještě jednou, při výluce NHL v sezoně 2012/13. Tehdy odehrál 25 zápasů za Lva Praha v KHL.

Jeho partnerem v obraně byl ofenzivní Ondřej Němec. Už měl v tu chvíli něco za sebou, vyhrál MS 2010, získal dvě další medaile na šampionátu. Najednou vedle něj začal hrát jeden z nejlepších obránců na světě.

„Jen ho vidět, jak se připravuje, co dělá před tréninkem i po něm, byl zážitek,“ vybavuje si dnes. „Zdeno nebyl talentovaný jako jiní obránci, ale pracovitostí a profesionalismem to dotáhl do pozice nejlepšího beka NHL. Obdivovali jsme ho,“ přiznává Němec.

A ukázka Chárovy pracovní morálky? „Pamatuju si, že když jsme měli volno, šel po tréninku do boxerského ringu makat.“

Ostatně tohle bylo Chárovo poznávací znamení. „Myslím si, že mým talentem jsou vůle a pracovní morálka,“ vyznal se teď pro nhl.com. „Nikdy jsem nevynechal trénink bez ohledu na to, co se dělo. Dotahoval jsem přípravu do extrému, abych věděl, že budu mít lepší fyzičku než všichni ostatní,“ vysvětloval.

V mládí ho trénoval otec. Naučil ho, ať výšku nevnímá jako handicap, ale jako dar. Běžně měřil o dvacet centimetrů více než vrstevníci, ale měl skvělou průpravu. Uměl salto, byl pružný, dokázala tělo používat. Odmala byl zvyklý dřít.

Známá je historka, jak ho v Bostonu trenér Claude Julien vyháněl z posilovny. Měl pocit, že to už přehání a míří jedině k tomu, že se přetáhne.

Jak je náročný Chára k sobě, vysoké nároky má i na svoje okolí. Vědělo se o něm, že rozhovory dává, s novináři mluví ze široka a pokud se s ním dohodnete, tak i rád. Jen od nich vyžadoval profesionální přístup.

„On je člověk, na kterého musíte být opravdu stoprocentně připraveni. Když o něm píšete, musíte mít všechno ověřené,“ vypočítává Tomáš Prokop, redaktor denníku Šport, který s Chárou dělal několik velkých rozhovorů.

„Když se novináři neptají správně, dovede jim to dát sežrat. Obyčejně odpoví, je ochotný, ale musíte vědět, o čem se chcete bavit. Pokud nejste nachystaní, umí to dát najevo,“ pokračuje Prokop.

Při angažmá ve Lvu Praha vždycky čeští novináři čekali, až na ně vyjde řada. Obyčejně se tak stávalo během tripu po Rusku.

Byl zážitek dostat zelenou, přijít k obrovi, který je na židli zhruba stejně velký jako každý, kdo přichází.

Chára se v tu chvíli třeba zazubil a vítal novináře při snídani v hotelu. Před sebou měl ještě plnou misku müsli. „Tak vy jste ten můj dezert?“ tázal se.

Na oko výhružný tón ale rychle změnil a rozhovor o Bostonu, NHL a životě v Praze proběhl v milé atmosféře.

Bývalý obránce je výjimečný spoustou věcí. Mluví sedmi jazyky, mezi sezonami v NHL vyrazil na letní stáž Harvardu zaměřenou na sport, média a zábavu. Po kariéře se věnuje maratonu a triatlonu. „Chci být aktivní, baví mě výzvy. Je to těžké, ale kdyby to bylo snadné, asi by mě to nebavilo,“ pousmál se na jaře, když byl ve Stockholmu uveden do Síně slávy IIHF.

Při vyprávění o reprezentační kariéře několikrát děkoval rodině. Blízkým dával velký kredit. Jakmile se tazatelé začali překřikovat, že by chtěli položit otázku, hned napomenul: „Pánové, po jednom.“

Mimochodem, když je občas řeč o slavné kultuře Bostonu, jak se klub naučil vyhrávat a stal se v minulých letech silnou mašinou, dost z toho je právě Chárovou zásluhou.

„Nejčastěji jsem slýchal, že v klubu chybí intenzita a správná kultura,“ líčil první dojmy z Bruins pro nhl.com. Tak správnou kulturu začal spolu s kapitánem Patricem Bergeronem měnit. „Musíme dělat věci lépe a změnit se,“ řekl slovenský zadák.

Největší hvězdy týmu najednou dřely jako koně.

Tvrdou práci na ledě střídala tvrdá práce v posilovně, určovali tím standard. Bergeron následně pro oficiální web NHL popisoval hrátky s Chárou. „Vždycky prohodil: Hej, dneska nastavíme laťku,“ vybavil si bývalý útočník cvičení jeden na jednoho. „Znamenalo to, že jsem do patnácti sekund skončil na zadku. Dá se říct, že mě ´Z´ mučil.“

V Bostonu se vžil pojem tréninková válka. Takhle vypadala nová kultura Bruins, která se přenášela na Brada Marchanda s Davidem Krejčím, od nich zase na Chalrieho McAvoye s Davidem Pastrňákem.

Pokud se Chára do něčeho pustí, nemíní dělat věci průměrně. „U nás doma má skvělou pozici, je legendou, respektovanou osobností. Každý ví, že Zdeno Chára je chytrý člověk, který má rozhled,“ přikývne i přední slovenský reportér Tomáš Prokop.

Samozřejmě i láká představa, jak by s pracovní morálkou bývalého obránce vypadalo zapojení do celého hokejového hnutí. „Slovenskému hokeji by rozhodně pomohl, dovedu si ho představit na nejvyšších pozicích, minimálně jako generálního manažera reprezentace,“ přemítá Prokop.

Věc má ale háček. „Několikrát jsem se ho na to ptal, ale zatím o takové věci nemá zájem,“ říká slovenský novinář.