Pytel mouky za 300 dolarů. Hlad a blokáda drtí Gazany už přes dva měsíce

Od chvíle, kdy izraelská vláda uvalila blokádu na dva miliony lidí v Pásmu Gazy, uplynuly už více než dva měsíce.

V celé oblasti funguje podle britské BBC už jen několik desítek charitativních kuchyní, i těm ale postupně docházejí zásoby.

„Lidé jsou závislí na našem jídle; nemají žádný zdroj příjmů, aby si koupili to, co zbylo na místních trzích, a mnoho potravin není k dostání,“ řekl reportérům Sami Matar, který vede tým humanitární organizace Anera (American Near East Refugee Aid).

„Dříve jsme vařili rýži s masem – s bílkovinami. Teď kvůli uzavření obchodu není k dispozici žádný druh masa ani čerstvá zelenina,“ popsal situaci.

Mezinárodní výbor Červeného kříže minulý týden informoval, že humanitární pomoc v Gaze je na pokraji kolapsu. Šest týdnů intenzivních nepřátelských akcí v kombinaci s naprostým dvouměsíčním zablokováním pomoci zanechalo civilisty bez nezbytných věcí k přežití, píše se v tiskové zprávě.

Polní nemocnice Červeného kříže v Gaze také pociťuje nedostatek potravin a zdravotnického materiálu, přičemž některé základní léky a spotřební materiál jsou již vyčerpány, dodává organizace a apeluje na okamžitý konec blokády.

Stejný hlas zaznívá i z Organizace spojených národů. „Izraelským úřadům znovu říkáme: ‚Zrušte tuto brutální blokádu.‘ Civilnímu obyvatelstvu, které zůstalo bez ochrany, žádná omluva nestačí. Je mi opravdu líto, že nejsme schopni přimět mezinárodní společenství, aby této nespravedlnosti zabránilo,“ citoval list The New York Times šéfa humanitární pomoci OSN Toma Fletchera.

Lidé jedí jen jednou denně a ceny potravin, které jsou k dostání, dosahují astronomických výšek. Pytel mouky, který byl dříve za pět dolarů, nyní vyjde na 300 (bezmála 6600 korun), může to být ale i více.

„Představte si, že jste celé měsíce neochutnali maso, vařené vejce, nebo dokonce jablko,“ řekl americkému listu 30letý stavební dělník Ahmad Mohsín.

„Jídlo je velmi drahé. Pytel mouky stojí 1400 šekelů a kvůli uzavření přechodů není mnoho potravin k dispozici. Teď mám jenom konzervy, například hrách. Co se týče základních položek, jako jsou rýže, cukr, čočka a další, jejich ceny se pohybují od 70 do 150 šekelů. Všechny stánky se zeleninou jsou zavřené. Ovoce a maso vůbec nejsou,“ řekl Seznam Zprávám 15letý Bara Abú Šamala, jehož rodina byla vysídlena z hraničního města Rafah.

„Pitnou vodu máme zdarma ze studny, slanou pak dostáváme jednou týdně,“ dodal mladík, který žije s rodiči a svou desetiletou sestrou.

Odsouzení izraelské politiky vyhladovění zaznívá z mnoha míst západního světa.

Ostře se vůči politice kolektivního trestu vyjádřila například Ségolène Royalová, bývalá francouzská ministryně a prezidentská kandidátka. „Barbarství. Historie si bude pamatovat ty, kteří se dívali jinam a zavírali dveře, aby neviděli zločiny Benjamina Netanjahua. Jejich děti si jednoho dne vyžádají účet. Neuvěří jim, když jim vysvětlí, že nic neřekli a nic neudělali, protože za Hamás je zodpovědné civilní obyvatelstvo a děti, a že je proto třeba je zabít a nechat hladovět,“ napsala na síti X a sdílela video z rozdávání humanitární pomoci v Gaze.

Za nepřijatelnou označil izraelskou taktiku v Gaze i šéf francouzské diplomacie Jean- Noël Barrot.

Obdobně se vyjádřil i španělský ministr zahraničí José Manuel Albares – probíhající humanitární krize v Gaze uprostřed izraelské blokády je podle něj „absolutně nepřijatelná“. Za způsobení bezprecedentního hladomoru v Gaze je odpovědná izraelská vláda, dodal. Španělsko také přispěje částkou 500 tisíc eur na vyšetřování OSN týkající se porušování lidských práv a možných válečných zločinů v Gaze.

Obnovení izraelských útoků a používání humanitární krize jako zbraně odsoudila i Belgie. „Vyzýváme k ukončení porušování mezinárodního práva. Pomoc nesmí být v tomto konfliktu zneužita jako zbraň,“ uvedla stálá zástupkyně Belgie při OSN Sophie De Smedtová.

Jeden z představitelů Hamásu pak novinářům řekl, že pokud bude Izrael využívat hlad jako nástroj ve válce, nemá smysl s ním vést jednání.

Ukončení bojů – každý den při nich umírají až desítky lidí – ale není na obzoru. Izraelský bezpečnostní kabinet se v neděli večer shodl na rozšíření bojových operací. Další fáze operačního plánu zahrnuje i „dobytí Gazy a udržení území“, řekl serveru The Times of Israel nejmenovaný vládní úředník.

Extremistický ministr financí Becalel Smotrič pak prohlásil, že se Izrael nestáhne z Pásma Gazy, ani kdyby došlo k další dohodě o rukojmích. Vyzýval také Izraelce, aby se přestali bát slova „okupace Gazy“.

Šéf izraelské armády Ejal Zamir představil kabinetu plán počítající s přesunem civilního obyvatelstva na jih a zabráněním Hamásu v převzetí kontroly nad humanitární pomocí. Tato část plánu ale nebude provedena, protože kabinet usoudil, že v Gaze je v současné době dostatek potravin.

Až k plánu Izrael přikročí, měla by pomoc distribuovat ne armáda, ale soukromá bezpečnostní agentura. O odporu armády proti tomu, aby distribuovala pomoc, jsme psali zde.

Zamir v posledních dnech vládu varoval, že s rozšířením vojenských operací by mohl Izrael přijít o životy rukojmích. Hamás a další palestinské ozbrojené frakce drží nyní v Gaze 59 rukojmích, z nichž asi 24 je zřejmě stále naživu.

„Mějte na paměti, že bychom je mohli ztratit,“ řekl Zamir. Média také citovala jeho výrok, že „dva cíle války – porazit Hamás a zachránit rukojmí – jsou ve vzájemném vztahu problematické“.

Premiér Netanjahu pak uvedl, že pracuje na plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa umožnit obyvatelům Gazy dobrovolnou emigraci a že o tom vyjednává s řadou zemí.