Hlavní obsah

Hamás i nadále klade odpor. A část izraelské armády pochybuje o smyslu války

Foto: Profimedia.cz

Izraelský premiér Netanjahu se s vojáky rád fotí. Není ale tajemstvím, že mezi jeho vládou a bezpečnostními složkami panuje nedůvěra.

V ⁠⁠ Izraeli v dubnu kolovalo deset petic žádajících návrat rukojmích i za cenu ukončení války. Ministr financí Becalel Smotrič ale přišel ještě s dalšími cíli - vyhnáním stovek tisíc Gazanů a rozvrácením Sýrie.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Od 18. března, kdy Izrael obnovil boje v Pásmu Gazy, zahynulo už více než 2000 Palestinců. Více než polovinu z nich tvoří civilisté.

Jak ale píše deník Haarec, v Izraeli to nevyvolalo velkou pozornost, protože nedocházelo k velkým obětem ve vlastních řadách. To se minulou sobotu změnilo, protože poprvé od obnovení operací byli během týdne zabiti čtyři izraelští vojáci a dalších deset utrpělo zranění.

Izraelská armáda přitom čelí rostoucím problémům při povolávání rezervistů –⁠⁠⁠ média odhadují, že zpátky do boje nastupuje jen 60 procent povolaných, jiné odhady (čísla armáda nezveřejňuje) hovoří až o 50 nebo i méně procentech.

„Odmítání přichází ve vlnách a toto je největší vlna od první libanonské války v roce 1982,“ řekl televizi +972 Jišaj Menuchin, jeden z vůdců hnutí odpíračů nazvaného Ješ Gvul (Existuje limit), které bylo založeno během války v Gaze.

„Pro armádu je to velmi citlivé téma. Většina záložáků uvede třeba nějaký zdravotní důvod, ne přímo politický. Můžeme se ale domnívat, že moc nechápou důvody, proč by se mělo ve válce pokračovat a co je jejím politickým cílem. Ostatně nedůvěra mezi vládou a bezpečnostními složkami není žádné tajemství a mnozí jejich představitelé si myslí, že je pokračování války spíše osobním rozhodnutím premiéra učiněným na úkor rukojmích,“ podotýká expertka na izraelskou politiku Irena Kalhousová.

Dodává, že vojákům není jasný cíl války třeba ve chvíli, když se potřetí či počtvrté ocitnou v Gaze na stejném místě.

Rezervisté jsou unavení

Roli hraje bezpochyby únava –⁠⁠⁠ válka trvá už rok a půl, navíc v tomto období proběhla i invaze do Libanonu a Sýrie, v částech obou států izraelští vojáci stále zůstávají. Někteří rezervisté strávili v uniformě už stovky dní a byli povoláni i třikrát nebo čtyřikrát.

Takový je i případ Cachiho (příjmení redakce neuvádí, protože vojáci nemají povolení mluvit s tiskem, pozn. red.). „V uniformě jsem od začátku války strávil už asi 450 dní, nebo i víc. Nejsem ale vyčerpaný, protože před sebou vidím konec tohoto kola bojů… Gazu s mezinárodními silami, které z ní udělají nejlepší město v oblasti, vidím mír s jiným vedením! Nemůžu být unavený! Sedmý říjen byl probuzením a bodem zlomu! Nemůžeme to dopustit znovu!“ napsal Seznam Zprávám.

Na konci dubna pak izraelská armáda oznámila, že chystá rozšíření operací v Pásmu Gazy, a proto povolá další desítky tisíc rezervistů. Někteří z nich budou rozmístěni v Sýrii a Libanonu, další na Západním břehu Jordánu, kde nahradí brance, kteří se přesunou do Gazy. Tam by ale měla sloužit i část rezervistů.

Vláda Benjamina Netanjahua trvá na svých cílech války, jimiž je poražení teroristického hnutí Hamás a osvobození všech rukojmích.

Ministr financí Becalel Smotrič pak ve svém projevu u příležitosti svátku, kdy si Židé připomínají padlé, přišel s dalšími cíli. Válku podle něj Izrael neukončí, dokud nevyžene z Gazy stovky tisíc obyvatel a také nedosáhne rozdělení Sýrie.

„S Boží pomocí… ukončíme toto tažení, až bude Sýrie rozbita, Hizballáh těžce poražen, Írán zbaven své jaderné hrozby, Gaza očištěna od Hamásu a statisíce obyvatel Gazy budou na cestě do jiných zemí, naši rukojmí budou vráceni,“ citoval slova krajně pravicového ministra na shromáždění v ješivě Eli server The Times of Israel.

Odborníci a vojenští velitelé se ale shodují, že další boje spíš životy rukojmích ohrožují. Ostatně až dosud se vojákům podařilo vysvobodit jen několik málo Hamásem odvlečených zajatců, všichni ostatní propuštění vyšli na svobodu jen díky jednáním a dohodě o příměří.

To si uvědomují i mnozí vojáci. Někteří proto odmítají službu z morálních důvodů, jiní píší otevřené dopisy vládě. Jen během uplynulého měsíce se jich objevilo několik. 10. dubna podepsalo dopis žádající konec války 970 současných a bývalých rezervistů izraelských vzdušných sil.

Obdobný dopis poslalo i 250 bývalých činitelů tajné služby Mosad –⁠⁠⁠ dopis či petice vznikla na popud bývalého důstojníka Gaila Šorše. Podpořili ji hned tři bývalí šéfové Mosadu.

Jiní vojáci, jako je výše citovaný Cachi, ale cíle vlády chápou. „Rukojmí jsou pro vojáky prioritou. Abyste získali rukojmí, musíte porazit Hamás! Neosvobodí je, je mi líto, že to musím říct, ale je to pravda… Pokud budete mluvit o míru, dostanete masakr, jako jsme dostali my. S těmito manipulativními teroristickými lháři se nedá dohodnout, vždycky lžou a vedou psychologickou válku,“ myslí si.

V případě vyhnání obyvatel Gazy, které je podle mezinárodního práva etnickou čistkou, poukazuje Kalhousová na to, že extremisté typu Smotriče dostali zelenou z Bílého domu.

Foto: SZ - René Šimon

Pásmo Gazy s izraelskými bezpečnostními koridory.

„Ve chvíli, kdy jaksi Donald Trump představil svůj plán pro Gazu, tak bohužel dal politikům, jako je Smotrič, argument a vlastně jim splnil jejich sen, že Palestinci někam zmizí. Je strašně nebezpečné, že extremisté teď mohou říci, že prostě naplňují plán, který představil nikoliv Izrael, ale americký prezident.“

Politické důvody, ne bezpečnostní

Jinou petici podepsalo přes 200 vojenských lékařů, kteří vyjádřili zděšení z humanitárních dopadů pokračující války. „Jako lékaři sloužíme v záloze z oddanosti posvátnosti života,“ napsali lékaři. „Upozorňujeme, že pokračování v boji a opuštění zajatců je v rozporu s těmito hodnotami.“ Dopis dodává, že válka je vedena stále více politickými a osobními motivy než těmi bezpečnostními.

V Izraeli v dubnu kolovalo nejméně deset petic, jejichž signatáři žádali, aby dala vláda přednost návratu rukojmích i za cenu ukončení války. Šéf izraelské armády Ejal Zamir a velitel letectva Tomer Bar reagovali tím, že signatáře petic trestali propuštěním ze služby.

Izraelská armáda se také chce vyhnout tomu, aby nemusela distribuovat jídlo Palestincům. Ti totiž nyní hladoví, protože vláda znemožnila přístup humanitární pomoci do Pásma. Je přitom jasné, že s rostoucím utrpením civilistů poroste i mezinárodní tlak na Izrael, aby pomoc obnovil.

Pokud by pak jídlo rozdávali hladovému davu nepřátelští vojáci, mohly by snadno vzniknout nepokoje a následná střelba na civilisty. A to by vedlo k dalším stížnostem na Izrael u Mezinárodního trestního soudu v Haagu, připomíná server New Arab.

Doporučované