„Boj o naši budoucnost.“ Šéfka Komise popisuje, kam se vydá EU

/Od našeho zvláštního zpravodaje ve Francii/

Ve Štrasburku odbila devátá ráno a horní patro sálu Evropského parlamentu praská ve švech. Uvnitř vrchního patra jednací místnosti EP je obsazené každé křeslo, a to i přesto, že řada poslanců nedorazila. Na zářijové plenární zasedání europoslanců ale dorazilo i nebývalé množství akreditovaných novinářů – dvakrát více než obvykle.

Všichni přítomní čekají, až předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vystoupí poprvé od svého znovuzvolení, aby podala zprávu o stavu EU. Krátce po deváté hodině nejvyšší představitelka Bruselu přistupuje k řečnickému pultu.

„Evropa se nachází uprostřed boje za kontinent, který je celistvý a je v něm mír. Bojujeme za naši svobodu a nezávislost. Nenechme se zmýlit, je to boj o naši budoucnost. Unie je v první řadě mírovým projektem, ale dnešní svět je neúprosný a nemůžeme zlehčovat potíže, kterými Evropané procházejí. Pociťují, že se jim hůře žije. Nemůžeme čekat, až se bouře přežene,“ řekla von der Leyenová.

Projev předsedkyně shrnuje nejdůležitější oblasti týkající se Evropy a ukazuje, kudy hodlá dále postupovat. Věnovala pozornost obraně Evropy, konfliktu na Ukrajině i klesající konkurenceschopnosti EU zejména vůči Spojeným státům a Číně. Projev však zahájila slovy o Rusku.

„Toto musí být okamžik evropské nezávislosti. Zajistit si vlastní obranu a bezpečnost i nová partnerství s novými spojenci. Musíme si položit otázku: Má Evropa odvahu bojovat, být jednotná? Věřím, že ano a společně to zvládneme,“ hřímala von der Leyenová do mikrofonu.

Tyto dvě oblasti jsou podle posledního Eurobarometru – tedy průzkumu veřejného mínění napříč sedmadvacítkou – nejvíce skloňovaná témata, na něž by se podle dotazovaných lidí měla Unie soustředit.

Řeč byla i o celní válce Donalda Trumpa, s nímž Unie v létě uzavřela tarifní dohodu. Součástí smlouvy je snížení cel pro auta dovezená z EU do USA, ale současně i navýšení tarifů pro většinu dalšího zboží. Evropská komise se zavázala, že od Spojených států EU nakoupí energetické zdroje či mikročipy v hodnotě 40 miliard eur.

Donald Trump naopak neslíbil nákup žádné komodity z EU. Dohodu proto evropští politici kritizují napříč státy i parlamentními stranami. Přesto je možné, že ji řada europoslanců podpoří.

„V tuhle chvíli taháme za kratší kus provazu. Nejsme na konci jednání, ale ačkoliv vidíme slabiny dohody, rozhodli jsme se ji podpořit. Navrhoval jsem, abychom přitvrdili vůči USA v digitálních službách. Jenže to nejde, protože bychom buď položili irskou ekonomiku, nebo museli zakázat sociální sítě. Evropa nemá moc karet v ruce, to je realita,“ řekl na tiskovém brífinku europoslanec Alexandr Vondra.

Kvůli labilní obchodní politice Donalda Trumpa si Unie nemohla dovolit čekat s uzavřením výhodnější dohody. Přijala podle poslanců variantu průchozí Washingtonem, aby nestabilní obchodní prostředí neohrožovalo evropské vývozce.

„Paní von der Leyen, opomněla jste připomenout dohodu, kterou jste domluvila s Trumpem na skotském golfovém hřišti. Ta dohoda je nevýhodná. Její přijetí bylo zneužití vaší moci!“ Vyčetla jí předsedkyně evropských socialistů Iratxe García Pérez.

Podle místopředsedkyně EP Katariny Barleyové bylo dalším důvodem přijetí paktu to, že EU je Trumpem vydíratelná hlavně skrze americkou finanční podporu Ukrajiny ve válce s Ruskem. Spojené státy totiž financují válku na evropském kontinentu podle Kiel Institute podílem 37 procent, do června částka činila 114 miliard eur.

„Navíc se na Donalda Trumpa nedá spolehnout. Tentýž člověk mi popisoval situaci, kdy za Evropu dojednávali s americkou protistranou obchodní dohodu. Vše běželo správným směrem, jenže najednou se během jednání dozvěděli, že Donald Trump během toho samého jednání zvedl EU cla. Na něj se nemůžete spoléhat jako na obchodního partnera,“ vysvětlila Barleyová novinářům důvody podpisu.

Největším finančním podporovatelem Ruskem napadané Ukrajiny je však Evropa jako celek.

Zprávu o stavu konkurenceschopnosti Unie připomnělo o pouhý den před Ursulou von der Leyenovou i výročí Draghiho zprávy. Jeden z nejdůležitějších ekonomických dokumentů současnosti určil směr, kterým nyní Komise pod vedením předsedkyně EK vede Evropskou unii. Realita zatím ukazuje sérii strategií a akčních plánů, které instituce postupně uvádějí do běhu. Návrhy reportu se v praxi podle dostupných informací propsaly do unijní legislativy plně v případě 11 procent a částečně ve výši 20 procent.

„Tady v Evropském parlamentu není složité hledat většiny, které jsou proti něčemu, ale je složité najít většiny, které jsou pro něco. Pozitivní agenda nás může obrátit na konkurenceschopnou trajektorii ve světě. Mám pocit, že o stavu Unie nám víc než zpráva Ursuly von der Leyenové řekne to, co se odehraje v dalších měsících. Pak dostaneme na stůl rozhodnutí, která politicky nejsou jednoduchá k prosazení, ale pro naši budoucnost jsou důležitá. Mám tím na mysli například dohodu s Mercosurem,“ naráží europoslanec Luděk Niedermayer na smlouvu, jejíž podobu představila Komise minulý týden.

Tento pakt by v případě úspěšného podpisu pomohl vytvořit největší zónu volného obchodu na světě s více než 700 miliony spotřebiteli. Do roku 2040 zvýšit HDP EU o 77 miliard eur a také vývoz EU do jihoamerických států z uskupení Mercosur o 50 miliard eur. Dohoda je současně jedním z posledních úspěchů Komise z hlediska mezinárodního obchodu a nezapomíná na ni ve svém projevu i von der Leyenová ve Zprávě o stavu Unie.

„Konkurenceschopnost je nedílnou součástí naší budoucnosti. Nezávislost Evropy na ní bude záviset. Máme vše, co je k tomu potřeba. Ale stojíme před velkými geopolitickými překážkami. Budeme muset investovat masivně do digitálních a čistých energií,“ nechala se slyšet von der Leyenová.

Každoroční řeč předsedkyně Komise črtá plán EK pro nadcházející období. Proto ji sledují politici, média i veřejnost. Právě skrze ni lze načrtnout směr, jímž se Komise rozhodla směřovat.

Její význam však nelze přeceňovat, protože v téměř hodinu dlouhé promluvě chce získat Komise přízeň EP. Von der Leyenová musí proto také taktizovat a nabídnout každému jeho drobek z celku, aby měla v dalších politických jednáních na čem stavět.

Projev vyvolával střídavě bouři potlesku a bouři nevole podle rozebíraného tématu. Leyenová jimi procházela s kadencí kulometu - Green Deal, Palestina, energie, bydlení, digitalizace, automobily. To vše budilo vášně.

„Automotive je pilířem našeho hospodářství a průmyslu. Zmírnili jsme systém pokut pro vykazování emisních cílů v odvětví. Hodláme však postupovat směrem k dekarbonizaci a podpoře elektromobilů. EU by měla mít vlastní elektromobil - E jako evropský,“ vysvětlila jedno z pojítek mezi elektromobily a Evropou předsedkyně Komise.

Z jedné strany sálů se ozvalo bučení poslanců. To se opakovalo během následujících minut téměř u každého bodu promluvy. Než Leyenová přerušila projev a zasáhla. „Paní Schneiderová, prosím, projevili jsme vůči vašim projevům pochopení, ale ještě jednou a půjdete ze sálu ven.“

K poslankyni se přiblížili dva členové ochranky ve fracích. Přistoupili k řadě, v níž žena seděla. Poslankyně zmlkla.