Článek
Poslanci Evropského parlamentu budou hlasovat o vyslovení nedůvěry Ursule von der Leyenové a její Evropské komisi. Rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z frakce Evropských konzervativců a reformistů (ECR) shromáždil dostatek podpisů pro svůj návrh na vyslovení nedůvěry. Lídrům europoslaneckých frakcí to ve středu sdělila předsedkyně EP Roberta Metsolaová, informuje agentura DPA. Poslanci by měli hlasovat příští týden na plenární schůzi ve Štrasburku, která začíná v pondělí, napsal server Euronews. Podle informací ČTK návrh nepodpoří tři čeští europoslanci za ODS, kteří jsou rovněž ve frakci ECR. Europoslanci za ANO, kteří jsou sdružení ve frakci Patrioti pro Evropu, naopak návrh podpoří.
Je to poprvé od roku 2014, kdy předseda či předsedkyně Evropské komise čelí takovému kroku, poznamenal server Politico. V pondělí, kdy začíná červencové plenární zasedání ve Štrasburku, by von der Leyenová měla vystoupit v debatě týkající se jejího vedení instituce a poté by měla následovat diskuse, v níž vyjádří svůj postoj lídři politických uskupení.
Piperea, který je členem rumunského krajně pravicového Svazu pro sjednocení Rumunů (AUR) tvrdí, že pro svůj návrh shromáždil 73 podpisů, tedy o jeden více než je minimální počet europoslanců potřebných k zahájení procesu. Podle kanceláře rumunského europoslance návrh podpořilo 32 členů jeho politické skupiny ECR, zbývající podpisy pocházejí od frakce Patrioti pro Evropu, z frakce Evropa suverénních národů (ESN) a od nezařazených europoslanců.
Europoslanci, kteří Pipereův návrh podporují, tvrdí, že by von der Leyenová měla přijmout odpovědnost například za kauzu Pfizergate. Unijní soud v květnu rozhodl, že EK pochybila, když zamítla žádost novinářky o přístup k textovým zprávám mezi von der Leyenovou a šéfem Pfizeru Albertem Bourlou o vakcínách.
Metsolaová, která ve středu spolu se šéfy klubů jednala o programu příští plenární schůze, musela před zařazením hlasování na program zjistit, zda návrh obsahuje podpisy nejméně desetiny z celkového počtu 720 europoslanců, tedy 72. Při samotném hlasování, kterému bude předcházet rozprava, musí pro vyslovení nedůvěry zvednout ruku dvě třetiny poslanců. Vzhledem ke stabilní podpoře komise v nejsilnějších frakcích evropských lidovců, socialistů či liberálů je šance na úspěch Piperey a spol. velmi malá. Pokud by návrh na vyslovení nedůvěry prošel, vedlo by to k rezignaci celé Evropské komise a spustilo by to složitý proces jmenování nových 27 eurokomisařů, píše Politico.
„Iniciativu na vyslovení nedůvěry Komisi jsem nepodepsal ani já, ani nikdo další z europoslanců ODS. Nejedná se o oficiální krok naší frakce ECR, ale o partyzánskou akci několika našich rumunských kolegů,“ řekl ČTK europoslanec Ondřej Krutílek. „Odvolání Komise nepodpořím ani při hlasování na plénu, pokud k němu nakonec skutečně dojde. Šance na vyslovení nedůvěry Komisi je vzhledem k poměru sil v parlamentu nyní téměř nulová,“ dodal s tím, že není navíc vůbec jasné, co by následovalo, kdyby Komise padla, a zda by se novým šéfem unijní exekutivy nakonec nestal třeba někdo z evropských socialistů. Podle Krutílka je nyní potřeba se soustředit na opravu Green Dealu (Zelené dohody pro Evropu) a „ne odstřelovat potenciální spojence, s nimiž toho můžeme dosáhnout“. „Bojujme současnou válku například o změnu systému emisních povolenek, a nikoli staré boje z období covidu,“ dodal Krutílek.
Naopak Klára Dostálová z hnutí ANO sdělila, že návrh rumunských kolegů z ECR podpoří. „Chceme, aby Komise a Ursula von der Leyenová vysvětlila své kauzy ve vyšetřovacím výboru. Pokud tak neučiní a budou nadále tajit informace a fungovat stejně netransparentně, předložíme v září vlastní návrh na hlasování o nedůvěře,“ uvedla česká europoslankyně.
Podle europoslankyně Kateřiny Konečné (Stačilo!) se nejedná jen o návrh ECR, vznikl totiž spojením s návrhem jejího kolegy, českého europoslance Ondřeje Dostála. „Po roce pokračování v selhávajících politikách, které dostávají jen kosmetické úpravy, a poté, co unijní tribunál shledal, že komise odmítá zveřejnit obsah zpráv mezi Ursulou von der Leyenovou a CEO Pfizeru, považuji toto hlasování za nutné. V čele Evropské komise nemůže stát člověk, který vede Evropu ke stagnaci a počíná si při tom netransparentně,“ uvedla Konečná.
Dostál ČTK potvrdil, že návrh na odvolání předsedkyně EK sepsali se skupinou slovenských a německých kolegů hned po rozsudku týkajícím se takzvané Pfizergate. „Nezávisle na nás sepsal svůj návrh, velmi podobný, i rumunský europoslanec Piperea. Navzájem jsme si návrhy podepsali, a protože ten jeho měl navíc podporu z pravicových frakcí ECR a ESN, přidali jsme i našich 30 podpisů k jeho, čímž se dosáhlo potřebného počtu pro vyvolání hlasování o nedůvěře,“ uvedl český europoslanec. Podle Dostála se s Pipereou, který je profesorem práva, snadno shodli, že „bez rozdílu levice či pravice nelze tolerovat na pozici šéfky komise někoho, kdo prohrál soud a je na štíru s transparentností v případě sjednávání největší farmaceutické zakázky v historii EU.“
Návrh naopak nepodpoří europoslanci Luděk Niedermayer (TOP 09), Jan Farský (STAN) ani Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) z nejsilnější frakce Evropské lidové strany (EPP), ke které patří i von der Leyenová. „Je dobře, že existuje jasná procedura pro vyslovení nedůvěry komisi, a je samozřejmě právem poslanců ji využít. Co od toho očekávají pozitivního, netuším. Nemyslím si, že získají podporu. Jistě ne ode mě – a to přesto, že ne všechno, co komise dělá, se mi vždy líbí,“ uvedl Niedermayer. Podle Farského se konzervativci a nacionalisté předvádějí. „Přitom sami vědí, že je to divadlo s minimálním dopadem. Nepřichází s žádným plánem. Vyvoláním nedůvěry komisi jen oslabují Evropu,“ uvedl Farský. I on poznamenal, že má k činnosti současných eurokomisařů řadu výhrad, protože očekával víc. „Ale na vyslovení nedůvěry to z mé strany není. Navíc nejsme v situaci, kdy bychom si mohli dovolit nestabilitu a chaos,“ dodal.
Výhrady k unijní exekutivě má i Zdechovský, komise by ale podle něj měla dále pokračovat. „Vítám ale, že se mění přístup ke Green Dealu a že do debaty konečně vstupuje více pragmatismu. Nikdo mě přitom nemůže obviňovat z toho, že bych komisi nadbíhal – patřím k těm, kteří dlouhodobě upozorňují na netransparentní financování některých neziskových organizací, jež dostávaly na svou činnost peníze právě od Evropské komise,“ uvedl europoslanec.