Článek
Letní prázdniny pro evropské politiky v Bruselu zatím nezačaly. Minulý týden žili hlasováním o návrhu na vyslovení nedůvěry šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové (ustála ho), tento týden je tématem obrovský balík peněz na nadcházející roky.
Evropská komise ve středu odpoledne představila návrh rozpočtu pro roky 2028 až 2034. Dokument sice není závazný, ale udává tón, ve kterém se budou vést nadcházející jednání. Nikdo jej proto nebere na lehkou váhu.
„Je to rozpočet, který odpovídá evropským ambicím, jde vstříc evropským výzvám a posiluje její nezávislost,“ zhodnotila von der Leyenová dokument, nad kterým si eurokomisaři lámali hlavu ještě během úterní noci.
Rozpočet počítá s částkou 1,816 bilionu eur (asi 45 bilionů korun), což odpovídá 1,15 procenta hrubého domácího produktu celé sedmadvacítky. Současný rozpočet platný do konce roku 2027 má strop ve výšce 1,2 bilionů eur, tedy 1,1 procenta HDP.
Země tlačí na snížení rozpočtu
Ne všichni jsou ale s ciframi, které by mohly od roku 2028 rámovat financování Unie, tak spokojení jako šéfka Komise. Například nizozemský ministr financí Eelco Heinen rozpočet obratem označil za příliš vysoký.
Ostrá reakce přišla i z Německa: „Ve chvíli, kdy země vynakládají úsilí konsolidovat své rozpočty, je takovýto nárůst neakceptovatelný. Tento rozpočet nebudeme schopni přijmout,“ sdělil Stefan Kornelius, mluvčí německého kancléře Friedricha Merze, který je mimochodem spolustraníkem Ursuly von der Leyenové.
Řada členských zemí bude nyní usilovat o to, aby se rozpočet zmenšil – hlavními příjmy Unie jsou totiž peníze od členských zemí. Veliká část z nich se na domácí půdě potýká s finančními i politickými problémy.
Již na začátku bylo jasné, že pro von der Leynovou bude otázka rozpočtu jedna z největších výzev jejího druhého funkčního období. Predikce napovídaly, že má návrh, ať už by byl jakýkoliv, obrovský potenciál rozdmýchat nesmiřitelné vnitrounijní spory a ještě více ohrozit již tak křehkou pozici von der Leyenové, která v posledních měsících čelí kritice nejen od svých oponentů, ale i spojenců.
Být flexibilnější v časech krize
Poměrně nepopulární se zdá být její plán, jak zefektivnit přerozdělování peněz Unie a učinit tento proces flexibilnější. Motivace k tomuto kroku pochází z jejího prvního období, kdy musela čelit dvěma velikým krizím – válce na Ukrajině a pandemii covidu-19.
„Ze začátku mandátu jsem zažila krize. Pokaždé bylo extrémně složité adekvátně finančně reagovat,“ vysvětlila šéfka Komise.
Tři pilíře nového návrhu rozpočtu
Evropská komise v návrhu víceletého finančního rámce pro roky 2028 až 2034 včetně, který by měl činit 1,816 bilionů eur, vytyčila tři hlavní priority.
První jsou tzv. „národní a regionální plány“. Zde se nachází kohezní a zemědělská politika Unie, které byly doposud oddělené. Položka by se měla pohybovat ve výši 865 miliard eur. Jedná se zhruba o polovinu rozpočtu. Kohezní a zemědělská politika přitom dosud tvořila tradičně asi dvě třetiny unijních financí.
Druhým pilířem je podpora konkurenceschopnosti a inovací, které by měly posílit pozici Unie na trhu a udržet její ekonomiku mezi nejvýkonnějšími na světě. Sem by chtěla Komise alokovat 410 miliard eur.
Posledním pilířem je program „Globální Evropa“, který pokrývá finance spojené s diplomacií unijní sedmadvacítky. Pevnou součástí je fond na podporu Ukrajiny, do kterého by mělo putovat 100 miliard eur. Komise zde celkově počítá s 200 miliardami eur.
Návrh tak počítá se seškrtáním dosavadních 52 programů na 16, bude tak jednodušší peníze přesměrovat tam, kde budou právě potřeba. Přes konkrétní programy Unie přerozděluje peníze do zemí bloku či konkrétních odvětví.
Zatímco šéfka Komise a její příznivci si plán vykládají jako veliké plus návrhu, pro jiné zúčastněné je mechanismus nepřijatelný.
„Už chápeme ty tajnosti. Zpoza záminky simplifikace se vynořuje OBROVSKÝ plán, který se chystá spolknout kohezní politiku a zlomit jí páteř znárodněním a centralizací,“ napsala na síti X maďarská politička Kata Tüttővá, šéfka Evropského výboru regionů.
Škrty pro dvě největší části rozpočtu
Kohezní politika je označení pro plán Evropské unie zmírňovat rozdíly mezi bohatšími a chudšími regiony. Spolu s podporou zemědělství se jedná o páteř unijního rozpočtu.
Kritici tvrdí, že by navrhované zjednodušení mohlo vést k tomu, že se peníze do zranitelných regionů nyní nedostanou, jelikož vymizely programy, které na ně byly přímo ušité.
Kapitoly zemědělské a kohezní politiky jsou v návrhu navíc sloučeny a zahrnuty do tzv. „národních a regionálních plánů“, na které poputuje 865 miliard eur. Jedná se zhruba o polovinu rozpočtu, tradičně ale na duo kohezní a zemědělské politiky putují zhruba dvě třetiny unijních peněz.
Otázka kohezní politiky již delší dobu vzbuzuje napětí mezi von der Leyenovou a Raffaelem Fittem, eurokomisařem pro otázky s kohezí spojené. Italský politik se obává, že by nový systém v komisním návrhu zapříčinil, že v přerozdělování peněz do regionů budou nyní hrát prim národní vlády, čímž se oslabí jeho pozice.
Národní a regionální plány jsou jedním ze tří pilířů rozpočtu. Druhým je konkurenceschopnost a inovace, na které poputuje 410 miliard eur.
Autorům návrhu bezesporu v hlavách zněla slova Maria Draghiho, předního odborníka na finanční hospodaření unijní sedmadvacítky, který loni na podzim EU vystavil nelichotivé vysvědčení a upozornil na to, že EU musí provést „radikální kroky“, aby byla schopna zachovat si své místo na světovém trhu.
Třetím pilířem návrhu je program „Globální Evropa“, kam by mělo jít 200 miliard. Zahrnuje veškeré výdaje spojené s unijní diplomacií včetně pomoci napadené Ukrajině. Na tu by měla jít polovina financí z programu.
Dotace podmíněné právním státem
Co se týká nových mechanismů přerozdělování financí Unie, komisní návrh přichází s další zásadní změnou.
Návrh v sobě ukrývá i plán, jak potrestat země, které porušují základy právního státu. Komise plánuje navázat dotace pro státy na fungování demokratických principů v zemi. V ohrožení je tak Maďarsko, které Brusel dlouhodobě za porušování těchto principů kritizuje. Tratit by mohlo i Slovensko.
Komplikací nicméně je, že rozpočet musí schválit kromě europoslanců také zástupci členských států, a to jednomyslně. To znamená, že maďarský premiér Viktor Orbán má páku, jak plán zastavit.
Jednání, která jsou zpravidla velice komplikovaná, budou ale probíhat až do konce roku 2027, nadějí pro unijní lídry proto je, že Orbán by už tou dobou nemusel být u moci. V Maďarsku totiž nabývá na popularitě jeho oponent Péter Magyar a volby zemi čekají příští rok.
Potvrdily se i domněnky o nových unijních „daních“ - nejedná se o daně v pravém slova smyslu, prakticky ale ano. Část národních daní putuje do EU. Ty by mohly být nově zavedeny na elektronický odpad, tabákové výrobky a dotknout by se mohly i firem s velikými obraty.
Rozepře ve frakcích
Jakkoliv náročné bylo skládání komisního návrhu, ta největší bitva začne nyní. A bude se odehrávat na dvou frontách – právě kvůli zmíněnému systému schvalování, kdy je potřeba souhlas Evropského parlamentu i všech států.
Již nyní jsou jasné některé priority jednotlivých europoslaneckých frakcí, o které budou tvrdě bojovat.
Hodně diskutovaný byl Evropský sociální fond, který si klade za cíl bojovat proti chudobě a finančně pomáhat zranitelným skupinám obyvatel a platí za jednu z klíčových priorit frakce socialistů.
Ti si jej ale v rozpočtu museli složitě uhájit, nebylo totiž jasné, jestli se v návrhu objeví. Socialisté při hlasování o nedůvěře v šéfku Komise minulý čtvrtek vyslovení podpory podmínili zachováním ESF v návrhu rozpočtu.
ESF je podle rumunského europoslance Siegfrieda Mureșana z frakce Evropské lidové strany (EPP), která je Evropském parlamentu největší a pochází z ní i samotná von der Leyenová, důležitý i pro lidoveckou frakci. Ta chce s fondem bránit i výdaje na zemědělskou a kohezní politiku.
Podobné názory se objevují i v řadách Evropských konzervativců a reformistů (ECR), kteří v Unii platí za euroskeptickou frakci, která má ale v mnoha ohledech blízko k EPP. Ti navíc kladou důraz na méně regulací, podporu konkurenceschopnosti EU a volný trh.
Frakce zelených se bude dle očekávání snažit prosadit co největší finanční prostředky pro zelenou politiku, od které podle nich von der Leyenová postupně upouští.
Liberálové z frakce Renew zase nesouhlasí s plánem von der Leyenové o slučování dosavadních unijních programů na přerozdělování peněz. Kladou dále důraz na „vlastní zdroje“ Unie, což znamená nespoléhat se pouze na příspěvky od členských zemí sedmadvacítky, ale etablovat mechanismy jako například digitální daň.
Národovecké křídlo, které tvoří frakce Patriotů pro Evropu a marginální Evropa suverénních národů, budou tvrdě proti podpoře Ukrajiny, odmítají také plošné daně, které se v návrhu objevují, a zelenou politiku. Požadují naopak silnější antimigrační politiku.
