Článek
Kvůli zveřejnění archivu, který obsahuje mimo jiné rasistické a hanlivé příspěvky, již kauzu okolo Filipa Turka vyhodnocuje pražská policie. Jeho údajné výroky, jenž měl nový poslanec po nějakém čase smazat, vyšetřuje jako možné trestné činy hanobení národa a rasy, podněcování k nenávisti a schvalování trestného činu.
Policie zároveň nevyloučila, že prověřování rozšíří ještě o další trestné činy. Pokud by případ skutečně takto vyhodnotila, bude se muset podle expertů v oboru k ověření pravosti dokumentů vyjádřit platforma, kam Turek příspěvky údajně psal. Což je v případě Facebooku společnost Meta.
Seznam Zprávy oslovily experty z technologické společnosti Gen Digital (dříve Avast), kteří se zabývají výzkumem hrozeb na internetu, s dotazy, jak relevantní je dokument, který na sociálních sítích včetně originálních odkazů a dat vytvoření zveřejnil profil Štít demokracie, občanská iniciativa, za kterou stojí mimo jiné Petr Ludwig a Tony Pášma. Dokument obsahuje údajné Turkovy smazané příspěvky z facebooku.
„Identifikátory včetně časových značek uvedené v tomto dokumentu, pokud jsou pravdivé, mohou posloužit jako podklad pro policii či státního zástupce pro soudní příkaz k vyžádání informací úřední cestou od provozovatele sítě Facebook, případně po ověření i v následném trestněprávním řízení,“ říkají experti ze společnosti Gen Digital.
Co měl Turek psát na sociální sítě
- Podle Deníku N Turek mimo jiné zlehčoval žhářský útok ve Vítkově, při němž byla vážně popálena Natálka – tehdy tříletá romská dívka. V souvislosti s tím napsal, že popálení dítěte by podle něj mělo být bráno jako polehčující okolnost. V jiném příspěvku uvedl, že zapálení „cikánské chatrče“ by nemělo být trestáno stejně přísně jako útoky na „normální dům“.
Výzkumníci dodávají, že ze samotných printscreenů pravost dovodit jednoznačně nelze, byť vypadají velice věrohodně, včetně shodného grafického stylu a správného formátu URL adres. „Obě tyto věci nicméně lze podvrhnout, přesto však mohou stačit pro zahájení vyšetřování,“ doplňují.
Spolehlivé zpětné ověření může v dané situaci poskytnout pouze provozovatel sociální sítě Facebook, tedy společnost Meta. Zde však může podle expertů hrát ještě roli stáří dat, které u mnohých příspěvků mnohonásobně přesahuje zákonnou dobu pro uchovávání obsahu, která je v tomto případě šest měsíců.
Nutno dodat, že některé příspěvky mají být starší více než deset let.
Jako tácek od filé
Seznam Zprávy se pokusily kontaktovat uživatele, kteří jsou ve zmiňovaných příspěvcích uvedeni jako autoři komentářů nebo kteří Turkovy statusy „lajkovali“. Z mnoha desítek se jich ozvalo jen několik, pravost konkrétních příspěvků nicméně někteří z nich potvrdili. „Ano, ten post, kde jsou fotky aut, jsem psal já,“ napsal jeden z uživatelů, který v roce 2013 sdílel na facebooku příspěvek s fotografiemi luxusních aut před pražských barem Top Gear Prague a na sociální síti vystupuje pod jménem Aleš Chytráček.
Turek pod příspěvek píše komentáře jako: „HITLER“ nebo „Nevím jak to dělám, ale já se zase zmastil jak tácek od filé“. Autor příspěvku do diskuze také vložil fotografii s Turkem, který v baru zvedá pravici. Příspěvek komentuje i podnikatel Richard Chlad, který se k Motoristům sobě otevřeně hlásí a pomáhal jim mimo jiné v letošní kampani.
Chlad v souvislosti s kauzou nedávno přidal na sociální sítě příspěvek, ve kterém vyzýval k „vyražení do ulic“. Na připojené fotce měl oblečení připomínající vojenský mundúr, ze kterého vykukuje pažba zbraně. Jak upozornil Deník N, Chlad již příspěvek smazal.
Richard Chlad je pravidelným účastníkem akcí Motoristů sobě.
Nad komunikací Turka i dalších Motoristů se pozastavuje marketingový expert Ondřej Tyleček, spolumajitel kreativní agentury Fairy Tailors. Kauza údajných starších rasistických a xenofobních výroků Filipa Turka podle něj ukazuje, jak dnes vypadá krizová komunikace v éře sociálních sítí a polarizované společnosti.
„Místo omluvy nebo jasného vysvětlení sledujeme klasický trojboj: popřít, zamlžit, obvinit. I když přístup odborně selhává, u jeho voličů to paradoxně funguje,“ míní Tyleček a dodává, že Turek odvádí pozornost od konkrétních výroků k vedlejším sporům – o falzifikáty, zlé novináře nebo nepochopený humor.
„Technicky se nedá snadno prokázat, zda jsou zveřejněné screenshoty pravé nebo upravené, a tato nejistota hraje Turkovi do karet. V postfaktické době totiž nejde o fakta, ale o dojem,“ uzavírá marketér.
Turek pravost příspěvků popírá
„Kdyby skupina normálních lidí takto naložila cikánovi, jdou všichni za rasisticky motivovaný pokus o vraždu na x let,“ měl znít jeden z údajných Turkových příspěvků na sociální síti z roku 2018. Komentuje v něm zprávu o násilném činu, kterého se dopustil Rom.
„Každý hrdý Němec prostě zemřel nejpozději v roce 1945,“ měl psát Turek v jiném příspěvku z roku 2021, ve kterém komentuje zprávu o tom, že se mnichovská radnice rozhodla osvítit fotbalový stadion v duhových barvách na podporu sexuálních menšin.
Stále ještě možný kandidát na ministra zahraničních věcí měl mimo jiné také zlehčovat žhářský útok ve Vítkově, při němž byla vážně popálena Natálka – tehdy tříletá romská dívka. V souvislosti s tím měl napsat, že popálení dítěte by podle něj mělo být bráno jako polehčující okolnost. V jiném příspěvku měl uvést, že zapálení „cikánské chatrče“ by nemělo být trestáno stejně přísně jako útoky na „normální dům“.
Poslanec Motoristů sobě pravost příspěvků popírá. „Tohle už překročilo všechny meze, protože někdo není schopen se srovnat s tím, jak dopadly demokratické volby, tak využívá neštěstí malé holčičky k tomu, aby někoho dehonestoval,“ uvedl Turek a dodal, že celou věc hodlá řešit právní cestou.
S přispěním Barbory Kučerové.
