Článek
Evropská komise ve středu představila první návrh nového sedmiletého rozpočtu na roky 2028 až 2034 ve výši dvou bilionů eur (49,3 bilionu Kč). Oznámil to eurokomisař Piotr Serafin. Návrh jako první prezentoval členům rozpočtového výboru Evropského parlamentu. Rozpočet pro roky 2021 až 2027 činil 1,2 bilionu eur.
Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a také odsouhlasit Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.
Rozpočet EU bude mít aktivovaný nový nástroj pro řešení krizí ve výši 400 miliard eur. „Pokud se objeví velká krize, jako byla energetická krize nebo válka na Ukrajině, toto bude mimořádná možnost, jak zajistit financování,“ uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová na tiskové konferenci.
Rozpočet také počítá s další pomocí válkou zasažené Ukrajině. Má pro to připraven program ve výši 100 miliard eur, určený pro obnovu a rekonstrukci Ukrajiny. Je to doplnění a rozšíření již stávajícího programu, schváleného zákonodárci.
Evropská komise navrhuje výrazné navýšení peněz pro konkurenceschopnost. Částka se navyšuje trojnásobně na 410 miliard eur, mnohem více půjde na obranu, digitalizaci nebo mobilizaci soukromých zdrojů. Chce tím podpořit zejména průmysl, který se v dobách deindustrializace, covidu a energetické krize dostal pod obrovský tlak.
Hlavními zdroji příjmů unijního rozpočtu jsou příspěvky členských států na základě jejich hrubého národního důchodu (HND). Jde asi o dvě třetiny příjmů. Bohatší země tedy přispívají více. Zbývající zhruba třetinu rozpočtu tvoří například příjmy z cel uvalených na dovoz ze zemí mimo EU. Evropská komise ale nyní přichází s takzvanými novými vlastními zdroji. Budou mít nejspíš podobu daní, které se zaměří například na elektroodpad.
Velké škrty v zemědělství
Potvrdily se obavy farmářských organizací z krácení zemědělského rozpočtu. V sedmiletém období od roku 2028 si rozdělí přibližně 300 miliard eur. V aktuální sedmiletce je to 387 miliard eur.
Zemědělci aktuálně pořádají v Bruselu protesty proti chystaným škrtům. Na místě jsou i zástupci českých farmářů. Zemědělský svaz uvádí, že nominálně si farmáři pohorší o více než 22 procent, při zohlednění inflace dokonce o více než 40 procent.
„To je špatná zpráva především pro všechny evropské domácnosti, protože hlavním cílem zemědělských dotací bylo a je zajistit cenově dostupné potraviny. Například tím, že kompenzují stále se zpřísňující ekologická opatření, která zemědělci na své náklady realizují v celospolečenském zájmu,“ zhodnotil šéf svazu Martin Pýcha. Podle něj z toho těží zejména dovozci potravin ze třetích zemí.
Zemědělství je druhou nejdůležitější kapitolou rozpočtu EU po fondu soudržnosti, určeného na podporu chudších států. Spolyká přibližně třetinu všech výdajů.
Farmáři si ještě počkají na oznámení dalších klíčových změn, které změní zemědělskou politiku v dalších letech. Mluví se například o degresivitě plateb (postupné snižování přímých plateb zemědělcům s rostoucím objemem jejich příjmů) a zastropování dotačních příjmů na 100 tisících eur a také o sloučení dvou hlavních dotačních pilířů do jednoho, tedy přímých plateb, které zahrnují nejdůležitější platby na každý hektar, s investičními dotacemi, reprezentovanými Programem rozvoje venkova. Před tím varují farmářské organizace, které se obávají, že to bude znamenat další krácení pro zemědělce ve prospěch jiných oborů, například průmyslu.
