Článek
Podle vládních údajů zveřejněných v neděli se proti plánu postavilo 78,3 % voličů. Tento výsledek naznačovaly i předvolební průzkumy. Při volební účasti 43 % nezískalo opatření většinu v žádném z kantonů, píše agentura Bloomberg.
„Voliči jasně odmítli riskantní experiment ve fiskální politice,“ prohlásila ministryně financí Karin Keller-Sutterová. „Taková daň by vyvedla náš daňový systém z rovnováhy a poškodila by atraktivitu Švýcarska.“
Návrh iniciovala levicová skupina Mladí socialisté jako způsob, jak získat prostředky na boj proti klimatickým změnám. Daň by se vztahovala na veškerý majetek přesahující 50 milionů franků (1,3 miliardy korun), který jednotlivec odkáže nebo daruje. To by se ve Švýcarsku dotklo zhruba 2500 lidí – tedy nejbohatších 0,03 % populace.
Plán narazil na tvrdý odpor vlády i všech politických stran s výjimkou levice. Oponenti argumentovali tím, že daň může vyvolat odliv bohatých lidí, což by vymazalo jakékoli výnosy z ní a státní pokladna by na tom ve výsledku byla hůře.
Peter Spuhler, hlavní akcionář společnosti Stadler Rail, patří k zámožným podnikatelům, kteří avizovali, že v případě schválení opatření emigrují. Místním médiím sdělil, že daň by si v případě jeho úmrtí vynutila prodej jeho firmy.
Výhody pro bohaté cizince
Švýcarsko – které již majetkové daně uplatňuje – má podle studie banky UBS více než devět miliardářů na milion obyvatel, což je pětinásobek západoevropského průměru. Země má rovněž zavedena zvláštní ustanovení pro zámožné cizince, která jim umožňují platit daně, aniž by museli plně odkrývat výši svého majetku. Fiskální přínosy plynoucí z přítomnosti těchto milionářů pravděpodobně ovlivnily rozhodování voličů v nedělním hlasování.
Keller-Sutterová v neděli uvedla, že když se o návrhu dědické daně začalo poprvé veřejně diskutovat, obdržela varování od „řady“ místních představitelů, zejména z centrálního Švýcarska, že bohatí obyvatelé zvažují stěhování. Tato oblast v okolí Lucernského jezera je považována za baštu boháčů.
Odmítnutí návrhu zmírňuje obavy, že postavení země jako jedné z předních světových destinací pro bohaté slábne. Tato pověst – živená zaměřením bankovního sektoru na vysoce bonitní klientelu a daňovou politikou některých kantonů – je vystavena zkoušce v podobě konkurence z jiných zemí v Asii a na Blízkém východě.
Na straně byznysu
Švýcarští občané – kteří v rámci pravidel přímé demokracie hlasují v referendech až čtyřikrát ročně – se opakovaně staví na stranu podnikatelských zájmů. V minulých letech odmítli opatření týkající se přísnějších emisních limitů, prodloužení zákonné dovolené či zavedení celostátní minimální mzdy.
Tento trend v neděli následovali i voliči v kantonu Fribourg, kde 53,5 % z nich odmítlo plán na zavedení povinné hodinové mzdy ve výši alespoň 23 franků (596 korun).
V samostatném celostátním hlasování voliči rozhodli, že služba ve švýcarské armádě zůstane povinná pouze pro muže.
Návrh středolevicové koalice měl za cíl rozšířit tuto povinnost i na ženy a zároveň umožnit komukoli splnit závazek formou civilní služby, například péčí o seniory nebo prací v oblasti životního prostředí. Plán získal podporu pouhých 15,9 % voličů.
