Detektivka Dukovany: Francie vytasila v bitvě o české jádro ostré lokty

Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.

Před očima Evropy se odehrává politicko-byznysová bitva mezi Českem a Francií. Jaderná velmoc dala v případě Dukovan skrze státního giganta EDF najevo, že pro udržení svého postavení dokáže použít všechny dostupné prostředky.

„Podezřelých“ je kolem Dukovan z hlediska postupu EDF, Francie a i tamního místopředsedy Evropské komise řada momentů. Ty naznačují, že představy o solidaritě EU mohou být v případě jádra podřízené národním zájmům členského státu.

Otázku, nakolik je jaderná soutěž v Unii férová, vyvolalo nejprve poštovní varování ze strany eurokomisaře francouzské národnosti Stéphané Séjourného směrem k české vládě. Z hlediska férovosti soutěže je však problematických víc věcí. Například zákon o zahraničních subvencích neboli FSR (Foreign subsidies regulation), skrze nějž eurokomisař „pohrozil“ české vládě hloubkovým šetřením tendru na dostavbu Dukovan.

„Cílem nařízení o zahraničních subvencích je chránit Evropu před nekalou konkurencí mimoevropských hráčů nebo firem. To je na první pohled záslužná věc. Jenže v případě jádra máte v Evropě jediného dodavatele této technologie, francouzskou EDF. V tomto sektoru lze tedy nařízení zneužít k tomu, aby bylo nástrojem k udržení jejich jaderného monopolu. Vyvstává pak otázka, jestli v případě tohoto odvětví slouží FSR svému účelu,“ říká pro SZ Byznys zdroj blízký Evropské komisi.

„FSR se vztahuje obecně na jakýkoli sektor, včetně jaderné energetiky. Skutečnost, že EDF je téměř monopolním evropským hráčem, může vést k obavám, že tento nástroj bude sloužit i k ochraně národních šampionů, byť v rámci evropského trhu. Právně ale platí, že Komise musí jednat nestranně a v souladu s principy proporcionality a rovného zacházení. Jinou otázkou je, jak tyto zásady uplatňuje v praxi,“ komentuje nařízení expert na evropské právo Jan Exner.

Připomeňme si krátce, co se od loňského léta odehrálo. EDF vadilo, že v tendru na dostavbu Dukovan neuspěla a dva jaderné bloky dodá jihokorejská KHNP. Francouzská firma, která předchozí zakázky získala bez tendru, se snažila výsledek různými cestami zvrátit. Když neuspěla u antimonopolního úřadu, obrátila se na soud i na Evropskou komisi. Po ní EDF žádala přezkoumání, zda KHNP čerpá státní subvence, což evropské právo zakazuje.

Místopředseda EK Stéphane Séjourné také odeslal dopis českému ministrovi obchodu a průmyslu Lukáši Vlčkovi, v němž doporučil kontrakt nepodepisovat. List dorazil 2. května 2025. Ve stejný den EDF požádala soud o prošetření celé záležitosti. Nestandardní je v tomto ohledu komisařova proaktivita, sladěné načasování žaloby s dopisem, i fakt, že francouzský velvyslanec dostal další verzi dopisu adresovanou Vlčkovi dříve než on.

„Stéphane Séjourné svým jednáním podpořil přední francouzskou státní energetickou společnost EDF. Zásah eurokomisaře do tendru je neobvyklý z více důvodů. V době zaslání dopisu útvary Komise prováděly teprve předběžné prošetření tvrzení společnosti EDF, takže se jednalo o velmi ranou fázi právního procesu. List Séjourného také nebyl součástí právního procesu, jak potvrdila Komise. To je problém, protože Séjourného zásah do celé kauzy působí, že proběhl ve prospěch firmy z jeho vlastní země,“ říká pro SZ Byznys hlavní korespondentka webu Politico pro hospodářskou soutěž Francesca Micheletti.

Širší kontext celého problému podle ní spočívá v tom, že Séjourné jako komisař oficiálně prosazuje myšlenku „kupujte evropské výrobky“ a snaží se i v tomto ohledu změnit pravidla pro zadávání veřejných zakázek. Francie má zároveň silnou projadernou agendu, kterou však nesdílejí všechny členské státy.

Klíčovou politickou otázkou pak podle publicistky sledující hospodářské soutěže v EU je, zda jsou členské státy na stejné vlně, pokud jde o veřejné zakázky a energetiku.

Objektivitu Séjourného zásahu vylučuje rovněž zdroj SZ Byznys blízký Evropské komisi. „Séjourné jednal v zájmu Francie. Pokud komisní útvar bude chtít víc informací o detailech tendru a zahraničních subvencích, tak to typicky píše někdo níže postavený než eurokomisař. Jenže co uděláte, když chcete něčemu dát velký význam, nebo na někoho zatlačit? Necháte dopis podepsat nejvyšší možnou šarži. Tím je efekt vaší páky silnější,“ vysvětluje člověk, který redakci v minulosti plné znění dopisu poskytl. Jeho úplný překlad Seznam Zprávy publikovaly zde.

Právník Exner ale podezření vůči Séjournému mírní. „Komise je oprávněna sledovat dodržování pravidel vnitřního trhu, včetně nového nařízení o zahraničních subvencích. Pokud eurokomisař avizoval možnost prošetření zakázky podle tohoto nástroje, formálně nevybočil z rámce svých pravomocí. Problém by mohl nastat, pokud by bylo prokázáno, že tak činil z národních, nikoli unijních motivů, nebo překročil meze svých pravomocí,“ říká.

Redakce s dotazy na motivaci k zaslání dopisu oslovila i Séjourného kancelář. Ta se do publikace textu nevyjádřila.

Linka vedoucí politický rozměr Dukovan od Francie k Séjournému vyplývá také z toho, že země má poměrně velký manévrovací prostor ve společnosti EDF, jelikož je od roku 2023 jejím jediným akcionářem. Podle vlády prezidenta Emmanuela Macrona měl odkup akcií EDF ulehčit rozhodování ve firmě – mimo jiné ohledně výstavby dalších jaderných zdrojů.

Eurokomisař Séjourné má s prezidentem Francie také blízké vztahy. Působil jako jeden z poradců v Macronově kampani a není tajemstvím, že je k šéfovi Elysejského paláce loajální.

Při bližším zkoumání může být z hlediska hospodářské soutěže problematická i současná verze legislativy.

„Ten zákon se nevymezuje pouze na státní zakázky. Stejným způsobem by tak Francouzi mohli napadnout v podstatě jakoukoliv ekonomickou aktivitu, kterou subjekt z mimoevropské země v EU vykonává,“ přibližuje sílu nařízení zdroj blízký EK.

V kontextu jaderné reality Unie je také důležité připomenout si, za jakých okolností unijní instituce FSR schválily. K tomu totiž došlo 30. 6. 2022, tedy v poslední den francouzského předsednictví v Radě EU. O pouhý den později přebírala předsednictví Česká republika.

„Když tehdy probíhal trialog mezi Radou, Parlamentem a Komisí, Francie tlačila na to, aby FSR ještě dojednala ona, což se taky stalo. Na Česko zbylo doladit technické parametry. Velký kompromis toho, co v zákoně bude, či nebude, si ale pohlídala Francie,“ popisuje proces schválení zákona zdroj blízký EK.

Celá kauza v posledních týdnech dostala odstín politické bitvy mezi Českem a Francií.

Někteří čeští ministři například obdrželi seznam osob, které si podle tajných služeb měla EDF v Česku platit za šíření názoru, že podpis tendru s jihokorejskou KHNP je chyba. Tento seznam má redakce SZ k dispozici.

Jak potvrdil člověk blízký EK, nejsou tyto praktiky u obřích zakázek ničím výjimečným.

„Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby si EDF platila lidi na lobbing, ale stejně tak předpokládám, že totéž dělala KHNP. To je u obchodů za stovky miliard běžné. Účastníci v tendrech jsou ochotní udělat pro úspěch cokoliv a za lobbování zaplatí oproti možnému zisku drobné. Vnímání toho, co je už za hranou, a co není, se u takto velkých tendrů v praxi rozšiřuje,“ říká.

Podpisem tendru mezi společností Elektrárna Dukovany II a KHNP to na první pohled může vypadat, že bitva o Dukovany skončila. Jenže EDF nic nepodepsalo a Francie tak možná ještě nezamávala bílou vlajkou. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) doufá, že další komplikace nenastanou.

„Věřím, že vztahy s Francií nejsou nijak výrazně narušeny. Spolupracujeme v mnoha dalších průmyslových a jiných oblastech. Každopádně by další snahy o blokování českého jaderného tendru ze strany francouzským státem vlastněné EDF rozhodně nebyly pro náš vztah prospěšné,“ odpověděl Vlček na dotaz o diplomatické rozepři redakci SZ Byznys.

Kauza podle něj svým významem může mít na Česko vliv i z hlediska reputace u ostatních evropských zemí. „Samozřejmě, že ostatní evropské státy sledují dění v Česku, a budou se rozhodovat u svých projektů, jak své tendry nastavit a jaké partnery do nich přizvat,“ dodává.