Článek
Na smlouvě o výstavbě nového jaderného zdroje se dvěma bloky v Dukovanech přibyly čtyři podpisy - generálního ředitele Elektrárny Dukovany II (EDU II) Petra Závodského, místopředsedy představenstva EDU II Zbyňka Mrázka, generálního ředitele jihokorejské KHNP Jooho Whanga a viceprezidenta KHNP In-Sik Parka.
Namísto velkých oslav došlo k podpisu smlouvy nakonec jen digitálně, protože se hrálo o čas. Kontrakt byl podepsán ve 13:10 nedlouho poté, co to umožnil soud.
Vláda často nazývá stavbu Dukovan projektem století nebo největší zakázkou v novodobé historii Česka. Tyto příměry odrážejí nejen strategickou významnost projektu pro tuzemskou výrobu elektřiny a energetickou bezpečnost, ale i částku, kterou stát do stavby investuje. Každý z bloků bude mít instalovaný výkon přes 1000 MW a vyjde na více než 200 miliard korun.
Za jakých okolností Elektrárna Dukovany II podepsala smlouvu s KHNP?
Společnost Elektrárna Dukovany II (80 procent vlastní stát prostřednictvím Ministerstva financí, 20 procent zůstává skupině ČEZ) využila prostor, kdy podpisu smlouvy s KHNP nic nebránilo, jinými slovy již neexistovalo soudem vydané předběžné opatření, které podpis zakazovalo.
„Využití této situace k okamžitému podpisu proto bylo nejen právně možné, ale dalo se i vzhledem k okolnostem očekávat. Při velikosti a důležitosti celé zakázky by bylo spíše překvapivé, kdyby tomu bylo jinak,“ popisuje Lucie Máchová, advokátka v advokátní kanceláři Mavericks.
Podpis smlouvy byl zablokovaný de facto od loňského roku až do letošního dubna, kdy platilo předběžné opatření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), vydané kvůli stížnosti francouzské společnosti EDF, která v tendru na výstavbu jaderných bloků neuspěla. Následovala dvoutýdenní odmlka, v níž podpisu nikdo nebránil, následně rozhodl o novém předběžném opatření Krajský soud v Brně.
Jak Nejvyšší správní soud odůvodnil zrušení předběžného opatření?
Podle verdiktu Nejvyššího správního soudu bylo ale toto předběžné opatření nezákonné a zčásti nepřezkoumatelné. „Krajský soud v Brně jednak nezákonně posoudil předběžnou důvodnost žaloby, jednak nepřezkoumatelně hodnotil otázku poměření všech v úvahu přicházejících zájmů,“ uvedl NSS. Žalobu EDF napadající rozhodnutí antimonopolního úřadu, který zamítl její stížnost proti jadernému výběrovému řízení, považuje NSS za nedůvodnou. Krajský soud v Brně ji předtím posoudil jako předběžně důvodnou, a proto i vydal předběžné opatření.
„Rozsudek NSS o předběžném opatření obsahuje závazný právní názor, kterým by se měl krajský soud řídit i v dalším rozhodování o samotné žalobě proti rozhodnutí předsedy ÚOHS. Je tedy pravděpodobné, že žaloba společnosti Électricité de France bude následně meritorně též zamítnuta a rozhodnutí předsedy ÚOHS bude potvrzeno,“ uvedl Jan Slezák, poradce advokátní kanceláře KGS legal a místopředseda Asociace pro veřejné zakázky.
NSS také uvedl, že ÚOHS postupoval správně, když zamítl stížnosti EDF na průběh tendru z důvodu, že tendr vypsal ČEZ ve spolupráci s vládou na základě tzv. bezpečnostní výjimky ze zákona o zadávání veřejných zakázek. Tento úřad podle NSS nemá v kompetenci přezkoumávat průběh soutěže a hodnocení nabídek, na což si stěžovala EDF.
Jaký bude další postup Krajského soudu v Brně?
Řízení u Krajského soudu v Brně stále běží, zrušeno bylo jen předběžné opatření zakazující podpis smlouvy. „Soud bude nyní znovu rozhodovat o původním návrhu na nařízení předběžného opatření. Přitom je vázán rozsudkem Nejvyššího správního soudu. Současně soud činí veškeré úkony nezbytné k tomu, aby bylo o žalobě rozhodnuto urychleně. Dosud však soud o žalobě nerozhodl, a proto nemůže další postup v řízení jakkoliv komentovat,“ uvedla asistentka soudce a zástupkyně tiskové mluvčí Krajského soudu v Brně Martina Charvátová.
Co Česko podepsalo?
Ve středu EDU II a KHNP podepsaly tzv. EPC kontrakt, tedy smlouvu o inženýringových, dodavatelských a stavebních pracích. Společnosti také uzavřely smlouvu na dodávky jaderného paliva na deset let.
„Kontrakt je velice dobrý, ale není jednostranný, který by byl jen v náš prospěch. Je vyvážený, kde jsem přesvědčen, že se podle něj dá elektrárna postavit v daný čas a v daném rozpočtu,“ uvedl generální ředitel EDU II Petr Závodský.
Detaily však nejsou známé, protože smlouvy jsou zatím neveřejné. V registru smluv by měly být k nahlédnutí do měsíce.
Proč Paříž chce, aby tendr zkoumala Evropská komise?
Francouzská EDF, která také předložila nabídku na dostavbu Dukovan, tendr napadla také u Evropské komise. Ta s Českem podle vlády nevede žádné formální řízení, ale neformální dialog, ve kterém je stát součinný. Komise nyní podle ministrů může zkoumat jen jednu věc, a to, jestli KHNP nezískala nedovolenou podporu.
Podle vlády v každém případě už nikdo projekt překazit nemůže. „Případný rozpor je v nedovolené státní podpoře a my ji tam nevidíme,“ uvedl Vlček.
Jak se budou na stavbě podílet české firmy?
Které části jaderné elektrárny budou Češi stavět, zatím není zcela jasné a ukáže se to až v příštích letech. „To, že dnes nejsou nasmlouvané žádné české firmy, není o ničem jiném, než že není co nasmlouvávat. Když chcete koupit dům, musíte dát výkresy domu a někdo vám to nacení,“ vysvětlil dříve ředitel divize Nová energetika ČEZ Tomáš Pleskač.
Již nyní je 30 procent celé zakázky rozděleno mezi české dodavatele díky smlouvám o smlouvách budoucích, které s českými firmami uzavřela v květnu KHNP. Mezi nimi jsou mimo jiné Doosan Škoda Power, Škoda JS, ZAT, ÚJV Řež či Metrostav. Cíl do budoucna je však vyšší. „Můžeme zodpovědně říci, že bude dosaženo plánu 60 procent,“ říká ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) o cíli podílu českých dodavatelů na zakázce.
Že může projekt pokračovat bez dalších odkladů, je proto podle Svazu průmyslu a dopravy ČR dobrá zpráva i pro český průmysl. „Jedná se o podstatný krok nejen pro energetický sektor, ale i pro celé české hospodářství. Nyní je klíčové zaměřit se na plynulý průběh výstavby a na co největší zapojení českých firem, výzkumných institucí a vysokých škol,“ řekl Jan Rafaj, prezident SPČR.
Firmy, které se chtějí podílet na dostavbě Dukovan, musejí mít všechny potřebné licence. Budou se účastnit výběrových řízení, v nichž budou soutěžit o zakázky nejen při samotné stavbě, ale na příštích zhruba 100 let, protože se mají podílet i na servisu různých zařízení.
Na stavbě v Dukovanech se bude jako subdodavatel podílet také americká společnost Westinghouse, která z tendru předčasně vypadla, protože nepodala závaznou nabídku.
Proč EDF dala tendr k soudu?
Francouzské společnosti podle Krajského soudu v Brně vadilo, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže se odmítl zabývat jejími výhradami proti postupu ČEZ. Předseda úřadu Petr Mlsna sice v napadeném rozhodnutí uznal, že zadavatel zakázky, tedy ČEZ, měl povinnost dodržet alespoň základní zásady zadávání veřejných zakázek a že jeho postup by měl podléhat nějaké formě kontroly, ale dovodil, že jeho úřadu tato kontrola nepřísluší.
Krajský soud námitky Francouzů vyhodnotil jako „relevantní a poměrně silné“, proto předběžné opatření vydal.
Francouzská společnost se proti průběhu tendru ohradila krátce poté, co vláda oznámila, že jako preferovaného dodavatele investor vybral společnost z Jižní Koreje. V průběhu tendru přitom nic nenamítala, a to ani k využití bezpečnostní výjimky, s jejímž použitím mohla do 15 dnů nesouhlasit. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže proto konstatoval, že EDF v době, kdy tendr napadla, už nemohla proti tomuto postupu podávat námitky.
Námitky na postup tendru EDF podala k Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který rozhodl, že veřejná zakázka proběhla správně. Poté, co úřad zamítnul i odvolání EDF, společnost využila poslední možnou cestu a podala žalobu ke Krajskému soudu v Brně.
EDF má také podezření, že u KHNP došlo k porušení evropské směrnice o zahraničních subvencích, která popisuje omezení vstupu na evropský trh pro společnosti, které jsou v zemích mimo EU podporovány lokálními vládami.
Proč ČEZ vybral KHNP?
Největší váhu ČEZ při rozhodování o vítězi tendru podle slov svých manažerů přikládal tomu, jak se jednotliví uchazeči stavěli k požadavkům zadavatele a jak moc je respektovali.
„Hledali jsme takového partnera, který naplní naše očekávání, které jsme formulovali v poptávkové dokumentaci, a to především očekávání závazného a platného harmonogramu a závazné ceny,“ uvedl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Den po vydání předběžného opatření soudem se Beneš nechal slyšet, že by smlouvu s EDF neuzavřel. „Ty nabídky znám. Ten kontrakt, co nám nabídli, bych v životě nepodepsal,“ řekl Beneš. Dále uvedl, že Francouzům jde o to, aby v Česku žádná elektrárna nevznikla.
Jak se budou nové bloky financovat?
Česko zatím čeká na notifikaci dvou nových bloků u Evropské komise. Zatím má schváleno financování jen pro první blok, to ale na dvojblok neplatí a je třeba schválení získat znovu.
V Evropské unii obecně platí zákaz poskytování veřejné podpory. Výjimku ohledně veřejné podpory může schválit jen Evropská komise, tzv. notifikací.
Nový blok má být financován návratnou finanční výpomocí, kterou poskytne stát a Elektrárna Dukovany II ji bude 30 let splácet. Investice ve výši 407 miliard korun za dva bloky je příliš vysoká i pro firmu velikosti ČEZ. Pokud by ji měla firma financovat sama, znamenalo by to nadměrné zadlužení.
