Článek
Politické změny ve vedení Jižní Koreje mají silnou vazbu i na problém jaderné energetiky. Vítězná liberální Demokratická strana nově zvoleného prezidenta I Če-mjanga totiž byla dříve kritická vůči zapojení společnosti KHNP do dostavby jaderné elektrárny v Dukovanech.
V únoru naopak české delegaci přislíbila, že bude tento projekt podporovat. „My sami jsme si ověřili v únoru v Koreji, kdy jsme jednali se zástupci tehdejší koalice a opozice. Politické role se určitým způsobem změnily. V jednáních budeme pokračovat,“ uvedl ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN).
Z korejské Demokratické strany pocházel i předminulý prezident Mun-če In, který v roce 2017 rozhodl o tom, že se zastaví vývoj jádra a postupně se v Jižní Koreji odstaví všechny jaderné elektrárny. Předchozí vláda prezidenta Jun Sok-jola byla naopak zastáncem jaderné energetiky.
„Protijaderný postoj korejských politiků je podle mě v médiích poněkud zveličován. Je sice pravda, že politické strany v progresivnější části korejského politického spektra, kam patří i strana současného vítěze voleb, se v minulosti vezly na globální ‚zelené‘, či ‚obnovitelné‘ vlně, ale dřívější spíše protijaderná rétorika výrazně ochabla,“ popisuje koreanista Tomáš Horák z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Vše důležité o Dukovanech na Seznamu
Už loni korejská opozice volala po změnách ve vládě a část svých politických výroků směřovala nejen proti vládní straně, ale i KHNP a jejímu projektu v Česku. KHNP má totiž podobné postavení jako ČEZ v Česku a jde o polostátní firmu.
Jihokorejští opoziční poslanci loni v říjnu grilovali šéfa KHNP, který musel vysvětlovat případné nevýhody zakázky. Mimo jiné naráželi na cenu cca 200 miliard korun za jeden blok v Dukovanech a ekonomický přínos projektu pro Koreu. Stejně tak řešili finanční situaci společnosti KEPCO, matky KHNP, a tehdejší spory s americkou firmou Westinghouse, které však podniky urovnaly. Naopak vládní strana Občanské síly se tehdy postavila za KHNP.
Korejská média následně po zatčení bývalého projaderného prezidenta Jun Sok-jola, který se pokusil o státní převrat, psala, že je český projekt v nejistotě. „Ověřili jsme si, že to, co mnohdy zaznívá ve veřejném prostoru, že tento projekt nemá podporu jihokorejské politické sféry, tak tomu tak není,“ uvedl Vlček.
Stát má však na KHNP vliv, neboť jde o společnost z více než poloviny vlastněnou korejskou rozvojovou bankou a tamní vládou. „Vzhledem k tomu, že je KHNP de facto státní firmou, tak samozřejmě vláda vedená prezidentem svůj vliv uplatnit může,“ popisuje Horák.
Korea je však průmyslová země s ekonomikou silně orientovanou na export. „Je velmi nepravděpodobné, že by se nová vláda snažila úspěšné zahraniční projekty s velkým potenciálem budoucího rozvoje a růstu jakkoliv komplikovat či rovnou mařit,“ říká Horák.
Poukazování na nevýhodnost projektu pro Koreu bylo podle Horáka spíš součástí opozičních útoků, které byly směřovány na tehdejší vládu.
„Uvidíme, jak se postoj změní s převzetím vládní zodpovědnosti. Pokud jde o výhodnost projektu, tak tím, že je KHNP víceméně státní firmou, není nucená ke generování maximálních krátkodobých zisků a může uvažovat v dlouhodobější strategické perspektivě,“ popisuje Horák.
Podle něj bude dostavba Dukovan pro Korejce výhodná, i kdyby jim nepřinesla vysoký zisk. „Jednak projekt umožňuje udržovat stávající jaderný ekosystém v Koreji se spoustou kvalifikovaných odborníků, výrobních kapacit atd. Úspěch projektu v náročném evropském regulatorním prostředí může navíc zvýšit důvěryhodnost KHNP na globální jaderném trhu atd.,“ popisuje Horák.
