Článek
Nový americký humanoidní robot je vysoký 1,8 metru, váží 80 kilogramů, dalších 40 kilogramů unese a chodí o něco málo rychleji než člověk. I přesto jde ale o stroj, který by měl vedle průmyslu zamířit také do války.
Informace a záběry si můžete poslechnout i prohlédnout v úvodní videoreportáži.
Tento válečný android nese jméno Phantom a vyvinul jej americký startup Foundation Future Industries, který vznikl teprve v roce 2024. První model MK-1 firma odhalila už po devíti měsících práce loni v únoru, a přestože nejdříve měl kola, na posledních dostupných videích už má nohy, i když jeho pohyb ještě teď jistí lana. Dva prototypy tento pátek dorazily na Ukrajinu, aby je tamní armáda otestovala jako podporu jejích průzkumných jednotek. Hlavním zákazníkem jsou ale USA.
„Právě teď stavíme druhou generaci robota, kterou pravděpodobně odhalíme někdy v dubnu. A tu jsme z větší části postavili už pro masovou výrobu. Vzali jsme našeho robota, významně jsme snížili počet drátů, co potřebuje, výrobní procesy a všechno další. Vypuštění MK-2 je teď pro nás ten poslední milník předtím, než budeme moct zvýšit výrobu na tisíce robotů. A dokážeme to právě s ním, protože je mnohem lehčí ho vyrobit,“ říká v úvodní videoreportáži Sankaet Pathak, spoluzakladatel firmy.
S armádou už jedná, v plánu je roboty vyzbrojit
Americký startup chce do konce roku 2027 vyrobit až 50 tisíc humanoidních robotů, již také uzavřel výzkumné kontrakty s armádou, námořnictvem i letectvem USA v součtu za 24 milionů dolarů, tedy zhruba půl miliardy korun.
Dnes Phantom podle Foundation zvládne plně autonomní pohyb a základní logistiku. „Dostali jsme se přes stovky tisíc řádek kódu, velice přímočaře, a díky tomu je plně autonomní. Teď ho můžete instruovat, ať jde rovně, zvedne ruce, udělá řadu věcí, co jsou docela i vyšší rozkazy, a on je poslechne a udělá tak, že nespadne, do ničeho nevrazí a tak,“ dodává Pathak.
„Druhá velká část je world model, tedy dokázat identifikovat úkol a plně autonomně jej provést. To je věc, na které teď aktivně pracujeme. Cílem je, aby všechny ty úkoly robot dělal plně autonomně ve stylu ChatGPT. Jen mu je popíšete, a když bude mít otázky, zeptá se na potvrzení a pak je autonomně provede. Výjimky pro takové věci by eventuálně byly u případů zahrnujících vyzbrojení,“ doplňuje šéf Foundation.
Mezi požadavky armády ale patří i autonomní zaměřování a sledování cílů nebo zadání amerického námořnictva, aby pomáhal vojákům bezpečněji proniknout, kam bude potřeba, což například zahrnuje i umisťování výbušnin na dveře. Pathak dodává, že použití zbraně bude muset robotovi povolit člověk.
O zabití nerozhodnou
Právě to, že by roboti měli sami rozhodovat o použití donucovacích prostředků nebo i smrtící síly, patří mezi jeden z argumentů kritiky jejich využití ve zbrojním průmyslu i válce.
„Zrovna teď nepracujeme na zaměřování cílů. Nakonec ale ano, chceme, aby roboti byli schopni identifikovat cíle a poté i použít zbraně. Nepředpokládáme ale scénář, ve kterém by obcházeli rozhodování lidí, což je velice podobné tomu, jak to je u všech robotů, kteří se začleňují do obrany,“ vysvětluje CEO startupu Foundation Future Industries.
Mezi argumenty proti nasazení robotů patří, že jsou těžcí, mohou spadnout – i na člověka - nebo se rozbít, jsou drazí a potřebují se dobíjet. Například obratný humanoid G1 od Unitree z Číny ale váží 35 kilogramů, je odolný vůči pádům a základní model se už i v Česku prodává za bezmála 440 tisíc korun. A jiná čínská společnost UBTech Robotics loni v srpnu ukázala, že si roboti mohou sami vyměňovat baterie.
Humanoid už v rukou zbraně měl. Diktatury nečekají
Je však otázka, zda právě Foundation dokáže svých cílů dosáhnout.
Kromě výzkumných kontraktů s Pentagonem za 24 milionů dolarů měl startup jednat i o dvou kolech investic ve výši 100 a 500 milionů dolarů. Ty se ale ještě nepotvrdily. Navíc spoluzakladatel i ředitel startupu Sankaet Pathak má za sebou neúspěšnou podnikatelskou minulost. Jeho fintechová firma Synapse byla jednou ze 100 nejrychleji rostoucích společností v oblasti finančních služeb v USA, předloni ale zbankrotovala.
Známější americké firmy, které také vyvíjí humanoidy, jako Boston Dynamics, Tesla či Figure, však zájem o armádní nasazení jejich robotů neprojevily. Právě Čína, která v robotice ukazuje stále větší pokrok, ani Rusko ale podle Foundation čekat nebudou. Čínské firmy jako Unitree nebo AgiBot dosáhly nebývalé obratnosti strojů a Fedor od ruského podniku Android Technics se už jednou se zbraněmi v rukou i ukázal.
„Podle mě humanoidi budou poslední frontou umělé inteligence, protože umožní AI se naučit, v jakém světě žijeme, a pak jí dají možnost se ještě sama zlepšit. Myslím, že do tohoto vlaku jsme už nastoupili, protože z definice je to ta největší singularita, že budete mít inteligenci, která se vyvíjí nezávisle na člověku a jeho přínosech a je lepší a lepší. A největší risk je, zda nám pak vylepšení bude sloužit, nebo ne. A myslím, že už jsme blízko k tomu, aby to bylo na stole a báli jsme se toho,“ dodává Sankaet Pathak.
Drony přitom nejsou jedinými roboty, kteří se už v armádní technice a válce používají. Čína už na přehlídkách vedle svých vozidel ukazuje i robotické psy. Robotizace za pomoci AI však obecně probíhá už na úrovni existujících strojů, které se vylepšují, aby mohly samy jezdit a létat, a dokonce i přebírat iniciativu.
Známá je například americká firma Anduril, která vyrábí autonomní drony a zbraňové systémy, nebo Scout AI, což je startup, který vyvíjí AI pro už existující armádní vozy, aby společně mohly autonomně hledat cíle a také koordinovat útoky, což už se mu při testu v únoru povedlo. V současnosti jedná o kontraktech za čtvrt miliardy dolarů také s Pentagonem.
