Online: USA plánují oznámit koalici chránící lodě v Hormuzském průlivu

V průběhu nadcházejícího týdne plánuje Trumpova administrativa oznámit, že několik zemí souhlasilo s vytvořením mezinárodní lodní koalice. Ta by měla eskortovat plavidla skrze Íránem blokovaný Hormuzský průliv. S informací přišel deník Wall Street Journal.

O situaci v Hormuzském průlivu telefonicky hovořil britský premiér Keir Starmer s kanadským premiérem Markem Carneym a s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, informují tiskové agentury. V důsledku izraelsko-americké války proti Íránu je bezpečná plavba průlivem značně omezena. V sobotu Trump vyzval země, které průlivem ropu dovážejí, aby se ve spolupráci se Spojenými státy na zabezpečení této vodní cesty podílely.

Starmer s Trumpem jednali o důležitosti znovuotevření Hormuzského průlivu a ukončení narušování námořní dopravy, které vede ke globálnímu růstu cen suroviny. Premiérova mluvčí také uvedla, že Starmer vyjádřil Trumpovi soustrast nad americkými vojáky zabitými v nynějším konfliktu na Blízkém východě.

I s Carneym britský premiér hovořil o dopadech uzavřeného průlivu na mezinárodní lodní dopravu. Oba politici budou o regionálním konfliktu dál jednat na pondělní schůzce, uvedla mluvčí.

Izrael a Libanon plánují v následujících dnech vyjednávat v otázce zajištění klidu zbraní a odzbrojení hnutí Hizballáh. Podle Reuters vyjednávání potvrdili dva představitelé Izraele, přesné datum diplomatických setkání však ještě není ujednáno.

Na jihu Libanonu došlo k útoku na tři různé základny mírových jednotek Organizace spojených národů (OSN). BBC s odvoláním na OSN tvrdí, že za útokem stály „pravděpodobně ozbrojené mimostátní skupiny“, nedošlo však k žádným zraněním.

Nový íránský duchovní vůdce Modžtabá Chámeneí se může nacházet v Moskvě, kde si v jedné z rezidencí ruského prezidenta Vladimira Putina údajně léčí zranění z izraelských a amerických útoků.

S informací přišel kuvajtský server al-Džarída s odvoláním na nejmenovaný zdroj blízký nejvyššímu vůdci. Žádné jiné zdroje informaci nepotvrdily.

Podle serveru utrpěl syn předchozího zemřelého vůdce Alího Chámeneího četná zranění během amerických a izraelských náletů 28. února. Léčba vyžadovala podmínky, které v zemi kvůli bombardování nešlo zajistit. V rámci tajné operace byl proto Chámeneí ruským letadlem přesunut do Ruské federace.

USA utratily na konfliktu s Íránem už 12 miliard dolarů, tedy v přepočtu 257 miliard korun. Americké televizi CBS to v neděli řekl ředitel americké Národní ekonomické rady (NEC) Kevin Hassett. Pentagon už předtím uvedl, že výdaje na válku dosáhly v prvním týdnu sumy 11,3 miliardy dolarů.

Hassett nespecifikoval časový rámec, během kterého výdaje přesáhly 12 miliard, nevyloučil však, že by americký úřad pro správu a rozpočet USA zažádal Kongres o další peníze.

Německý ministr zahraničních věcí Johann Wadephul pochybuje o rozšíření operace Aspides až k Hormuzskému průlivu. Informovala o tom agentura Reuters. Vojenská operace Evropské unie započala v roce 2024 v reakci na útoky jemenských Húthíů na mezinárodní dopravu v Rudém moři. Evropské lodě měly doprovázet plavidla a chránit je před možnými útoky v mezinárodních vodách.

Podle Wadephula však operace nebyla efektivní a on sám si nemyslí, že by expanze mise až k Íránem blokovanému průlivu zajistila bezpečnost plavby v regionu.

Světová zdravotnická organizace (WHO) uvolnila ze svého nouzového fondu dva miliony dolarů na humanitární pomoc v Libanonu, Iráku a Sýrii. Informovala o tom agentura Reuters.

Konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem vyvolal podle WHO masivní přesun obyvatel na Blízkém východě. Jak organizace uvádí, přes sto tisíc Íránců opustilo zemi a dalších sedm set tisíc obyvatel Libanonu přišlo o své domovy.

Finanční pomoc těmto třem zemím je primárně určena na nákup a distribuci zdravotnických potřeb a navýšení monitoringu možných nemocí, uvedla WHO ve svém vyjádření.

Na společnou základnu Spojených států a Itálie nacházející se v Kuvajtu zaútočily v neděli drony. Informoval o tom účet Italských ozbrojených sil na sociální síti X.

„Dnes ráno byla základna Alí Al Sálem v Kuvajtu, která hostí americký a italský personál, terčem útoku dronu, jenž zasáhl kryt uchovávající dálkově řízené letadlo italského letectva. To bylo zničeno,“ uvedl v příspěvku náčelník generálního štábu italské armády Luciano Portolano.

Není jasné, zda drony patřily íránské armádě. Portolano dodal, že při útoku nedošlo k žádným zraněním ani ztrátám na životech.

Už šestnáct dní je íránské obyvatelstvo odpojeno od internetu. Na sociálních sítích to uvádí nezávislá monitorovací služba NetBlocks. Někteří íránci se proto spoléhají na infrastrukturu vesmírných satelitů Starlink, jejichž použití islámský režim trestá.

Kolabuje ale i tamní telekomunikační infrastruktura. Síť AS12880, kterou režim udržoval v chodu pro vlastní potřebu, je nyní téměr zcela offline.

Velká Británie bude hledat způsoby, jak se podílet na zabezpečení přepravní trasy procházející přes Hormuzský průliv. Pro BBC to řekl britský ministr energetiky Ed Miliband. Průliv, přes který se za normálních okolností přepravuje až dvacet procent světové ropy, od začátku amerických a izraelských náletů blokuje íránské námořnictvo.

Miliband ve vysílání řekl, že znovuotevření průlivu je pro něj „prioritou“ a vláda nahlíží na několik různých možností, jak ukončit íránskou blokádu, mimo jiné třeba posíláním dronů na zneškodňování podmořských min.

Milibandův výrok přichází poté, co americký prezident Donald Trump v sobotu Íránu pohrozil, že průliv otevře „tak, či onak“ a naléhal, aby Velká Británie, Čína, Francie a další země poslaly do průlivu své válečné lodě.

Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že očekává ukončení válečného konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem během „několika příštích týdnů“. Následně by podle něj mělo dojít k oživení dodávek ropy a k poklesu cen energií.

„Myslím si, že tento konflikt zcela jistě skončí v horizontu několika příštích týdnů – možná i dříve. Každopádně ale v nejbližších týdnech skončí, načež budeme svědky obnovy dodávek a tlaku na pokles cen,“ uvedl Wright v diskusním pořadu „This Week“ americké televizní stanice ABC.

Izrael se v příštích dnech nechystá vést přímé rozhovory s Libanonem, prohlásil podle deníku Haarec izraelský ministr zahraničí Gideon Saar. Izrael po začátku války s Íránem obnovil útoky v Libanonu, které zdůvodňuje likvidací vojenských kapacit tamního proíránského militantního hnutí Hizballáh. Libanon mezitím vyjadřuje ochotu zahájit s Tel Avivem přímé rozhovory ve snaze válku mezi Hizballáhem a Izraelem ukončit.

Haarec v sobotu s odvoláním na své zdroje napsal, že se v příštích dnech očekává jednání zástupců Izraele a Libanonu. Poznamenal, že rozhovory, do kterých se zapojí i USA, bude hostit Kypr, případně Paříž.

Izrael oznámil novou vlnu rozsáhlých úderů na cíle v západním Íránu. Katarská stanice Al-Džazíra mezitím s odvoláním na agenturu Tasním, která je kontrolována íránskými revolučními gardami, informovala o americko-izraelských útocích na jihoíránský Šíráz, metropoli provincie Fárs. O případných obětech se Al-Džazíra nezmiňuje, uvádí ale rozsáhlé materiální škody.

K novým úderům na západě Íránu uvedl Izrael, že zde ničí infrastrukturu íránského teroristického režimu. Také Teherán používá výraz terorismus, když informuje o USA a Izraeli.

„Sionisticko-americký zločinný režim napadl teroristickým a nehumánním činem rezidenční a sociálně slabou oblast ve městě Šíráz,“ uvedla agentura Tasním. Doplnila, že domy, které byly cílem útoku, byly zcela zničeny.

Stanice Al-Džazíra poznamenala, že Šíráz je nazýván městem vína a že tamní perské zahrady jsou na seznamu světového kulturního dědictví UNESCO.

Jižní Korea chce pečlivě přezkoumat výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se země dovážející ropu Hormuzským průlivem podílely ve spolupráci se Spojenými státy na zabezpečení této důležité vodní cesty.

Trump v sobotu na své sociální síti Truth Social napsal, že státy využívající zmíněnou úžinu se musí postarat o bezpečnost dopravy v ní a že jim v tom USA pomohou. Uvedl, že doufá, že Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Británie své lodě do regionu vypraví.

„V této věci budeme v úzkém spojení s USA a rozhodnutí učiníme po důkladném prověření,“ uvedl úřad jihokorejského prezidenta I Če-mjonga.

Íránské úřady zadržely na severozápadě země 20 lidí, kteří čelí podezřením ze spolupráce s Izraelem. Informovala o tom agentura Reuters. Ta se odvolává na zprávu agentury Tasním, která je kontrolována íránskými revolučními gardami.

Zadržení podle úřadů předávali Izraeli informace o poloze íránských vojenských a bezpečnostních zařízeních. Reuters s odvoláním na své zdroje poznamenal, že Izrael zahájil novou fázi válečných úderů na Írán, kdy se díky tipům od informátorů zaměřuje na kontrolní stanoviště.

Írán je ochoten jednat o příměří v současném konfliktu, řekl v telefonickém rozhovoru se zpravodajskou televizí NBC News americký prezident Donald Trump. Dodal ale, že on zatím není připraven dohodu s Íránem uzavřít. Podmínky navrhované Íránem zatím nejsou dost dobré. Jaké konkrétní podmínky by měla případná dohoda splňovat, však neupřesnil.

Trump v téměř 30minutém rozhovoru uvedl, že součástí dohody by mělo být, aby se Írán úplné vzdal svých jaderných ambicí, podrobnosti však odmítl sdělit. Jeho výroky přicházejí poté, co agentura Reuters uvedla, že Trumpova administrativa odsunula snahy o posun rozhovorů o ukončení války.