Írán má nového vůdce. Výběr je „velkým ponížením pro USA“

Modžtaba Chameneí se doposud držel převážně mimo pozornost veřejnosti. O 56letém mladším synovi zabitého íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího se psalo jako o uzavřeném člověku, který má ale silný zákulisní vliv.

Během americko-izraelských náletů před více než týdnem přišli o život kromě jeho otce i matka, manželka a syn. Sám Modžtaba v době útoku podle informací agentury Reuters nebyl v Teheránu.

Už začátkem minulého týdne se v několika médiích objevily informace, že se íránští duchovní shodli na jeho povýšení do pozice nejvyššího vůdce. Podle zdrojů amerického deníku The New York Times (NYT) se ale obávali, že by z něj okamžitě udělali terč.

Ostatně Izrael opakovaně otevřeně přiznal, že nový vůdce bude jeho cílem.

Až v neděli večer - osm dní po zabití jeho otce - státní média oznámila zvolení Modžtaby Chameneího nejvyšším vůdcem Íránu. Novému lídrovi už vyjádřili věrnost mimo jiné vlivné Revoluční gardy, armáda i předseda parlamentu.

Nejvyšší vůdce je v Íránu hlavním autorem zahraniční i domácí politiky, řídí prezidenta i premiéra. Má konečné slovo i v otázce jaderného programu, kvůli kterému Spojené státy a Izrael na Írán zaútočily.

Volba Modžtaby Chameneího do čela země se může ukázat jako sporná.

Když předloni o budoucím lídrovi debatovalo Shromáždění znalců, které nejvyššího vůdce volí, ozval se podle jednoho z kleriků sám Alí Chameneí a řekl, že jeho syn by neměl být kandidátem.

Do základů islámské republiky totiž patří odpor vůči dědičné vládě. Stávající režim v Íránu nahradil monarchii dynastie Pahlaví a dodnes se vůči ní vymezuje.

Na volbu Modžtaby Chameneího podle zpravodaje exilového serveru Iran International tlačily mocné Revoluční gardy.

Jak nedávno upozornila analytička Suzanne Maloneyová z amerického think tanku Rada pro mezinárodní vztahy, proti Modžtabovi ale hraje jeho nedostatečná teologická kvalifikace – není vysoce postaveným duchovním.

Až donedávna se ve spojení s jeho jménem nepoužíval ani titul ajatolláh, což je označení pro důležitého klerika. Britská stanice BBC si všímá, že až v posledních dnech začala některá média a část íránských představitelů titul ve spojení s Modžtabovým jménem užívat. Ostatně i jeho otec se ajatolláhem stal až po nástupu do úřadu nejvyššího vůdce.

Modžtaba Chameneí neměl nikdy ani formální funkci ve vládě – nikdy neměl žádnou funkci, působil jen v aparátu svého otce.

Přesto byl vždycky vnímán jako důležitý hráč íránské politiky. Měl zřejmě výrazný podíl na správě majetku svého otce. Jak zjistila agentura Bloomberg, Chameneí vlastní přes skryté společnosti například luxusní nemovitosti v Británii, ale majetek má také v Dubaji, Frankfurtu nebo na účtech ve švýcarských bankách.

Významný vliv si Modžtaba Chameneí drží také u státní správy a právě u zmíněných Revolučních gard, což je jedna z nejdůležitějších organizací v zemi, a to nejen vojensky, ale i politicky a ekonomicky.

Sám v gardách působil už po střední škole. Nastoupil k nim v roce 1987, tedy v 18 letech, a sloužil v závěrečné fázi irácko-íránské války. Jeho otec byl tehdy íránským prezidentem, nejvyšším vůdcem se stal v roce 1989 po smrti vůdce islámské revoluce Ruholláha Chomejního.

Modžtaba Chameneí pak pokračoval studiem prestižní náboženské školy ve městě Kóm. Následně vedl náboženské semináře a udržoval tak kontakt s předními duchovními.

V roce 2005 podle íránských reformistů zákulisně prosazoval prezidentskou kandidaturu Mahmúda Ahmadínežáda. Tento konzervativec později nechvalně proslul na Západě jako popírač holokaustu, který i na íránské poměry vystupoval ostře proti Izraeli. Zároveň se stal hlavní tváří rozvoje íránského jaderného programu.

To vysvětluje, proč analytici případnou volbu Modžtaby Chameneího vnímají jako vítězství zastánců tvrdé linie. Pod jeho vedením se očekává žádná nebo jen pomalá změna krutého režimu.

Mladší Chameneí podle izraelského listu Ynet veřejně podpořil tvrdý postup vůči jeho vnějším nepřátelům i pronásledování domácích oponentů režimu. Ostatně v roce 2009 údajně dohlížel na brutální potlačení protestů proti výsledkům prezidentských voleb.

„Světu se bude stýskat po éře jeho otce,“ poznamenal po oznámení jména nového vůdce pro agenturu Reuters regionální představitel blízký Teheránu. „Modžtaba nebude mít jinou volbu než ukázat železnou pěst… I v případě, že válka skončí, přijdou velké vnitřní represe,“ dodal.

„Modžtaba je dokonce horší a radikálnější než jeho otec,“ hodnotí volbu bývalý americký diplomat a specialista na Írán Alan Eyre. Očekává, že nový vůdce bude usilovat o odvetu.

Je tak otázkou, nakolik může Modžtaba Chameneí naplnit přání amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se moci nad Íránem ujal někdo, kdo bude otevřenější vůči Spojeným státům.

Šéf Bílého domu zmínil venezuelský model, kde po lednovém svržení diktátora Nicoláse Madura vládne dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová. Trump dal několikrát najevo spokojenost s tím, jak se mu s novou hlavou Venezuely spolupracuje.

Trump ale zároveň připustil, že v případě Íránu se tento scénář nemusí naplnit. „Nejhorším případem myslím může být, že to uděláme (vojenský zásah, pozn. red.) a nastoupí někdo, kdo je stejně špatný jako ta předchozí osoba,“ poznamenal minulý týden.

Později se otevřeně vyjádřil proti Modžtabovi Chameneímu, jeho volbu označil za „nepřijatelnou“.

„Je to velké ponížení pro Spojené státy, že provedou operaci takového rozsahu, tolik riskují, zabijí šestaosmdesátiletého muže, jen aby ho nahradil jeho syn, zastánce tvrdého přístupu,“ poznamenal pro agenturu Reuters analytik Alex Vatanka z washingtonského think tanku Middle East Institute.

Vzhledem k těžké situaci, které režim čelí, nebude mít Modžtaba Chameneí zřejmě motivaci k ústupkům vůči USA. „Nikdo, kdo teď přijde, nebude schopný kompromisu,“ domnívá se Paul Salem ze stejné organizace.

Článek jsme aktualizovali a znovu publikovali po oficiálním potvrzení nástupu Modžtaby Chameneího do funkce nejvyššího vůdce.