O novém vůdci Íránu je už prý jasno, režim se to ale bojí oznámit

Modžtaba Chameneí se doposud držel převážně mimo pozornost veřejnosti. O 56letém mladším synovi zabitého íránského vůdce ajatolláha Alího Chameneího se psalo jako o uzavřeném člověku, který má ale silný zákulisní vliv.

Během sobotních americko-izraelských náletů přišli o život kromě jeho otce i matka, manželka a syn.

Sám Modžtaba v době útoku podle informací agentury Reuters nebyl v Teheránu. A teď je, zdá se, favoritem volby nového nejvyššího vůdce Íránu.

S informací o jeho výběru přišel například exilový server Iran International. Podle zdrojů amerického deníku The New York Times (NYT) už dokonce íránští klerici chtěli oznámit Modžtabovo jmenování, ale obávali se, že by z něj okamžitě udělali terč.

Ostatně Izrael otevřeně přiznal, že nový vůdce bude jeho cílem.

Volba Modžtaby Chameneího do čela země ovšem může vyvolat spory.

Když předloni o budoucím lídrovi debatovalo Shromáždění znalců, které nejvyššího vůdce volí, ozval se sám Alí Chameneí a řekl, že jeho syn by neměl být kandidátem.

Do základů islámské republiky totiž patří odpor vůči dědičné vládě. Stávající režim v Íránu nahradil monarchii dynastie Pahlaví a dodnes se vůči ní vymezuje.

Na volbu Modžtaby Chameneího podle zpravodaje serveru Iran International tlačily mocné Revoluční gardy.

Jak nedávno upozornila analytička Suzanne Maloneyová z amerického think-tanku Rada pro mezinárodní vztahy, proti Modžtabovi ale hraje jeho nedostatečná teologická kvalifikace – není vysoce postaveným duchovním. A také nedostatek formálních zkušeností z vlády – nikdy neměl žádnou funkci.

Přesto byl vždycky vnímán jako důležitý hráč íránské politiky. Měl zřejmě výrazný podíl na správě majetku svého otce. Jak zjistila agentura Bloomberg, Chameneí vlastní přes skryté společnosti například luxusní nemovitosti v Británii, ale majetek má také v Dubaji, Frankfurtu nebo na účtech ve švýcarských bankách.

Významný vliv si Modžtaba Chameneí drží také u státní správy a právě u zmíněných Revolučních gard, což je jedna z nejdůležitějších organizací v zemi, a to nejen vojensky, ale i politicky a ekonomicky.

Sám v gardách působil už po střední škole. Nastoupil k nim v roce 1987 a sloužil v závěrečné fázi irácko-íránské války. Jeho otec byl tehdy íránským prezidentem, nejvyšším vůdcem se stal v roce 1989 po smrti vůdce islámské revoluce Ruholláha Chomejního.

Modžtaba Chameneí pak pokračoval studiem prestižní náboženské školy ve městě Kóm. Následně vedl náboženské semináře, a udržoval tak kontakt s předními duchovními.

V roce 2005 podle íránských reformistů zákulisně prosazoval prezidentskou kandidaturu Mahmúda Ahmadínežáda. Tento konzervativec později nechvalně proslul na Západě jako popírač holokaustu, který i na íránské poměry vystupoval ostře proti Izraeli. Zároveň se stal hlavní tváří rozvoje íránského jaderného programu.

To vysvětluje, proč analytici případnou volbu Modžtaby Chameneího vnímají jako vítězství zastánců tvrdé linie. Pod jeho vedením se očekává žádná nebo jen pomalá změna krutého režimu.

Mladší Chameneí podle izraelského listu Ynet veřejně podpořil tvrdý postup vůči jeho vnějším nepřátelům i pronásledování domácích oponentů režimu. Ostatně v roce 2009 údajně dohlížel na brutální potlačení protestů proti výsledkům prezidentských voleb.

Je tak otázkou, nakolik může Modžtaba Chameneí naplnit přání amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby se moci nad Íránem ujal někdo, kdo bude otevřenější vůči Spojeným státům.

Šéf Bílého domu zmínil venezuelský model, kde po lednovém svržení diktátora Nicoláse Madura vládne dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová. Trump dal několikrát najevo spokojenost s tím, jak se mu s novou hlavou Venezuely spolupracuje.

Trump ale zároveň připustil, že v případě Íránu se tento scénář nemusí naplnit. „Nejhorším případem myslím může být, že to uděláme (vojenský zásah, pozn. red.) a nastoupí někdo, kdo je stejně špatný jako ta předchozí osoba,“ poznamenal.