Online: Írán dnes čekají nejintenzivnější údery, oznámil Hegseth

Spojené státy v posledních hodinách zcela zničily deset neaktivních minonosných lodí, napsal americký prezident Donald Trump. Oznámení přišlo po zprávách médií, že Írán začal klást miny v Hormuzském průlivu.

„Pokud Írán položil nějaké miny v Hormuzském průlivu a my o tom nevíme, požadujeme jejich okamžité odstranění. Pokud byly miny z jakéhokoli důvodu položeny a nebudou ihned odstraněny, vojenské důsledky budou pro Írán takové, jaké svět ještě neviděl,“ uvedl Trump v jednom z příspěvků na své sociální síti Truth Social.

Při izraelsko-amerických úderech v Íránu dosud zahynulo více než 1300 civilistů, uvedl íránský velvyslanec při OSN Amír Saíd Íravání. Při těchto útocích bylo podle něj zničeno 9669 civilních objektů, včetně 7943 obytných jednotek a 65 škol a vzdělávacích zařízení.

Armáda Spojených států se nyní v Íránu začne zaměřovat na likvidaci výroby raket, řekla mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová. Na tiskové konferenci také dala najevo přesvědčení, že po dosažení válečných cílů opět rychle klesnou ceny ropy a zemního plynu.

Teheránem večer kolem 20:30 místního času (18 hodin středoevropského času) otřásly tři silné výbuchy, píše agentura AFP s tím, že místa zásahů prozatím nejsou známá. Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán dnes čekají nejintenzivnější údery od začátku americko-izraelské operace. Íránské revoluční gardy mezitím oznámily, že provedly útok balistickými střelami na Tel Aviv a americké objekty na Blízkém východě.

Podle prohlášení gard byly vyslány střely typu Fáteh, Chajbar a Emád. Střela Emád má dolet až 1700 kilometrů. Íránská armáda zároveň oznámila, že vyslala drony na vojenskou základnu v izraelské Haifě.

Kulturní instituce Revájat-e fath spjatá s Íránskými revolučními gardami zveřejnila v íránské státní televizi krátké animované video ve stylu Lego, které zobrazuje odvetu za izraelsko-americký útok. V propagandistickém videu se objevují figurky amerického prezidenta Donalda Trumpa či izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, bojové letouny, balistické střely a zasažené objekty v plamenech. Video nemá žádné dialogy, což podle agentury AFP naznačuje, že jeho tvůrci usilovali o co nejširší mezinárodní dosah.

Dvouminutové video, které se šíří po sociálních sítích, začíná vyobrazením Trumpa a Netanjahua, kteří si v přítomnosti ďábla prohlížejí album fotografií nazvané „Epsteinův spis“. Rozezlený Trump posléze prudce stiskne červené tlačítko, čímž vypustí balistickou střelu, která zasáhne dívčí školu v Íránu.

Ukrajinští vojenští experti jsou tento týden očekáváni v Kataru, Spojených arabských emirátech a Saúdské Arábii, aby tam sdíleli své zkušenosti s ničením dronů íránské konstrukce. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na cestě do Perského zálivu je kromě ukrajinských vojáků i Zelenského hlavní vyjednávač, bývalý ministr obrany Rustem Umerov, uvedl později prezident v pravidelném večerním projevu na sociálních sítích.

„První tři země, kam jsme je v souladu s našimi dohodami vyslali, jsou Katar, Spojené arabské emiráty a Saúdská Arábie,“ uvedl o ukrajinských vojácích Zelenskyj v hlasové zprávě zaslané novinářům, napsala agentura AFP.

„Náš tým – jak vojáci, tak Rustem Umerov – je nyní na cestě do oblasti Perského zálivu, kde naši chlapci mohou pomoci chránit životy a stabilizovat situaci,“ řekl prezident ve večerním vystoupení. „Nikdo na světě zatím nemůže říct, jak dlouho to bude trvat, ale je důležité, aby ochrana životů skutečně fungovala co nejdříve. I my potřebujeme stabilitu,“ dodal. Umerov má podle něj připravit konkrétní dohody se státy žádajícími o ukrajinskou pomoc.

Americký ministr obrany Pete Hegseth uvedl, že Írán dnes čekají nejintenzivnější údery od začátku americko-izraelské operace. Podle něj bude nad Íránem nejvíce stíhacích letounů a bombardérů od začátku konfliktu 28. února.

Podle Hegsetha Írán v posledních 24 hodinách odpálil nejméně střel od začátku konfliktu. Ministr také poznamenal, že Teherán udělal velkou chybu tím, že se rozhodl útočit i na arabské země v Perském zálivu. Hegseth pohrozil, že pokud Írán udělá cokoliv, co by zastavilo tok ropy Hormuzským průlivem, bude čelit zničujícím úderům.

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru se stanicí Fox News nevyloučil, že by byl ochoten jednat s Íránem, ale záleželo by podle něj na podmínkách. Fox News o tom informovala dnes. Írán přitom v pondělí uvedl, že na jednání o příměří není prostor, dokud útoky USA a Izraele pokračují. Mluvčí íránské diplomacie v této souvislosti poznamenal, že Írán tuto válku nezačal.

Americký prezident v pondělí večer na otázku, zda by jednal s Íránem, odpověděl, že slyšel, že Teherán má o rozhovory velký zájem. Šéf Bílého domu také zopakoval, že je nespokojený s volbou nového duchovního vůdce Íránu Modžtaby Chameneího. Ten převzal funkci po svém otci, jenž byl zabit v první den americko-izraelských úderů na Írán 28. února.

Trump také na pondělní tiskové konferenci Fox News řekl, že americká operace v Íránu „velmi předčila očekávání“, a vyjádřil překvapení z toho, že Teherán provedl raketové a dronové útoky na arabské země Perského zálivu.

Vysoce postavený íránský bezpečnostní činitel Alí Larídžání pohrozil americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby si dával pozor a nebyl nakonec sám eliminován. Informuje o tom agentura AP.

Larídžání se takto vyjádřil na síti X poté, co americký prezident uvedl, že USA na Írán zaútočí dvacetkrát tvrději, pokud Teherán zastaví tok ropy Hormuzským průlivem.

„Obětavý národ Íránu se vašich prázdných hrozeb nebojí. Ani ti, kdo jsou větší než vy, nedokázali Írán zničit. Dávejte si pozor, abyste sám nebyl eliminován,“ uvedl Larídžání.

Írán již v minulosti čelil obviněním z pokusů provést atentát na Trumpa, připomněla agentura AP.

Podpora útoků Spojených států na Írán je mezi Američany mnohem nižší, než tomu bylo v případě amerického zapojení do válek v zahraničí v minulosti, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na průzkumy.

Podpora konfliktu s Íránem se pohybuje v rozmezí od 27 procent podle průzkumu Reuters/Ipsos po 50 procent podle průzkumu konzervativní stanice Fox News. Rozdíl podle NYT naznačuje, že veřejné mínění se ještě formuje, zatímco se Američané dozvídají více o úderech a jejich dopadu. I průzkumy ukazující nejvyšší podporu pro válku s Íránem ale nedosahují takových čísel, jako tomu bylo v případě amerického zapojení do druhé světové války, korejské války či války v Iráku, poznamenal NYT.

Ve dnech po japonském útoku na námořní základnu Pearl Harbor na Havajských ostrovech v roce 1941, po němž USA vyhlásily válku Japonsku, krok USA podle průzkumu společnosti Gallup podporovalo 97 procent Američanů. Ve dnech po rozhodnutí prezidenta George W. Bushe vyslat vojáky do Afghánistánu v roce 2001 tento krok podle průzkumu společnosti Gallup podporovalo 92 procent americké veřejnosti. Ačkoli válka v Iráku nakonec byla velmi nepopulární, 76 procent Američanů v průzkumu provedeném den po americké invazi do Iráku v roce 2003 rozhodnutí schvalovalo, napsal NYT.

V zemích, které zasáhl nynější konflikt na Blízkém východě, zůstávalo podle cestovatelského systému dobrovolných registrací Drozd k dnešnímu ránu 2532 Čechů. Je to zhruba o 500 méně než v pondělí. Nejvíc, konkrétně 1333, se nachází ve Spojených arabských emirátech. Na dotaz ČTK to dnes uvedl mluvčí Ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő. Počet lidí zaregistrovaných v zemích v regionu nadále klesá. Na začátku března, krátce po začátku americko-izraelských útoků na Írán, bylo v oblasti asi 6700 českých občanů. Ministerstvo nyní řeší, zda na Blízký východ vyšle ještě další repatriační letadlo.

Pro lidi, které se kvůli ochromení letecké dopravy v oblasti nemohli dostat domů, vyslala česká vláda zatím 11 repatriačních letů. Zatím poslední letadlo se vrátilo do Prahy dnes brzo ráno. Na vojenském letišti v Kbelích přistál armádní airbus, který přivezl cestovatele z egyptského Šarm aš-Šajchu, informovalo ministerstvo na síti X. Předchozích deset letů dopravilo do Česka více než 1500 českých občanů, kteří kvůli konfliktu uvázli na Blízkém východě. Další tisícovky se vrátily komerčními linkami soukromých aerolinek.

V Íránu už přes 240 hodin trvá vládou nařízený výpadek internetu, uvedla nevládní organizace NetBlocks. Označila ho za jeden z nejvážnějších v historii. Poslední velké omezení internetu v zemi nařídila íránská vláda při masových protestech na začátku tohoto roku.

Podle NetBlocks pokračuje vládní omezení přístupu k internetu už 11 den. „Íránský výpadek internetu je nyní jeden z nejzávažnějších vládou nařízených omezení v historii a zároveň druhý nejdelší v Íránu po lednových protestech,“ napsala organizace na síti X. Doplnila, že Íránci byli zatím bez připojení k internetu třetinu roku 2026.

Podle agentury AP Írán hned na začátku války omezil internet, aby zabránil šíření informací o tom, které cíle se podařilo americkým a izraelským silám zasáhnout. Organizace NetBlocks dříve uvedla, že státem nařízený výpadek „umlčel a odřízl od světa přibližně 90 milionů Íránců“.

Izrael od začátku války s Íránem hospitalizoval 2339 lidí, v současné době je jich v nemocnicích přibližně sto. Za poslední den ošetřily izraelské nemocnice 191 zraněných, mezi nimi jsou vojáci i civilisté. Podle deníku The Times of Israel (ToI) o tom informovalo izraelské ministerstvo zdravotnictví.

Z osob, které Izrael od začátku války hospitalizoval, je jedna v kritickém stavu, 11 ve vážném stavu a dalších 11 zraněných ve středně závažném stavu, 69 lidí je podle lékařů v dobrém stavu. Ostatní pacienty nemocnice již propustily. Agentura AP v pondělí informovala, že válka si na straně Izraele vyžádala 11 obětí.

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají, severomořský Brent odepisuje přes osm procent. Reagují tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek ropy na světové trhy.

Brent kolem 9:15 SEČ ztrácel 8,1 procenta na 90,99 dolaru za barel. Cena americké lehké ropy WTI pak vykazovala pokles o 8,2 procenta na 87,05 dolaru za barel. Brent se v pondělí nad ránem přechodně dostal ke 120 dolarům.

Írán je připraven pokračovat v raketových úderech, dokud to bude nutné. V rozhovoru s americkou veřejnoprávní stanicí PBS to prohlásil íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Poznamenal rovněž, že po amerických a izraelských útocích na jeho zemi neočekává žádná další jednání o íránském jaderném programu.

Írán čelí americkým a izraelským útokům, na které reaguje odvetnými údery i na země, které se náletů neúčastní, ale jsou v nich americké základny použité k útokům. „Jsme dobře připraveni pokračovat v útocích našimi raketami tak dlouho, dokud to bude třeba,“ řekl Arakčí.

Ministr zahraničí uvedl, že americké a izraelské údery sice cílí na íránská nukleární střediska, ale jaderný program země zničit nemohou. „Protože je to pokročilá technologie, kterou jsme sami vyvinuli,“ řekl. Dodal, že Američané a Izraelci útočí i na raketová zařízení, odpalování střel ale zabránit nedokážou.

Austrálie vyšle do oblasti Perského zálivu vojenský průzkumný letoun a do Spojených arabských emirátů dodá rakety. Dnes to podle agentury Reuters oznámil australský premiér Anthony Albanese s tím, že cílem podpory je pomoci tamním zemím bránit se před nevyprovokovanými íránskými útoky. Írán čelí americkým a izraelským útokům, na které reaguje odvetnými údery i na země, které se náletů neúčastní, ale jsou v nich americké základny použité k útokům.

„Naše zapojení je čistě obranné,“ řekl Albanese. „A je to na obranu Australanů, kteří jsou v oblasti, a také na obranu našich přátel ve Spojených arabských emirátech,“ uvedl. Australský premiér zdůraznil, že země nevyšle žádné vojáky, kteří by se v Íránu zúčastnili případné intervence. Rovněž dodal, že Austrálie není účastníkem války.

Letoun, který Austrálie nasadí na ochranu vzdušného prostoru států v regionu, bude Boeing E-7A Wedgetail. Tento stroj, který slouží jako systém včasné výstrahy, bude sloužit v oblasti prozatím čtyři týdny. Spojené arabské emiráty pak budou moci využívat pokročilé střely středního doletu vzduch-vzduch.

Americký prezident Donald Trump v noci na úterý SEČ pohrozil Íránu výrazně tvrdšími údery než nyní, pokud se pokusí zastavit dopravu ropy Hormuzským průlivem. „Pokud Írán učiní cokoli, co zastaví tok ropy Hormuzským průlivem, Spojené státy je zasáhnou dvacetkrát tvrději, než je tomu nyní,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social. Poznamenal, že USA se v takovém případě zaměří na cíle, jejichž zničení znemožní znovuvybudování Íránu jako země. „To je dar Spojených států Číně a všem zemím, které hojně využívají Hormuzský průliv,“ dodal.

Pokud evropské či arabské země vyhostí ze svého území velvyslance Spojených států a Izraele, budou moci svobodně proplouvat Hormuzským průlivem. Oznámily to Íránské revoluční gardy, uvedla v noci na dnešek agentura Reuters. Írán čelí americkým a izraelským útokům a podniká protiútoky a rovněž napadá americké základny a další cíle v oblasti Perského zálivu. Kvůli válce nyní Hormuzským průlivem neproplouvají téměř žádné tankery.

Americký prezident Donald Trump v pondělí na tiskové konferenci na Floridě naznačil, že americké námořnictvo by mohlo tankery přes úžinu eskortovat. Zároveň řekl, že válka brzy skončí a že Spojené státy plní válečné cíle výrazně rychleji, než předpokládal plán.

Íránské revoluční gardy v noci na úterý uvedly, že to naopak ony rozhodnou o konci války a že nedovolí transport jediného litru ropy průlivem, pokud americké a izraelské útoky budou pokračovat.

Ománský sultán Hajsám bin Tárik Saíd poblahopřál ajatolláhu Modžtabovi Chameneímu ke zvolení novým nejvyšším vůdcem Íránu. Podle ománské tiskové agentury ONA mu popřál hodně úspěchů při převzetí s funkcí spojených povinností. Chameneímu dnes ke zvolení na síti X poblahopřál také irácký premiér Muhammad Súdání, který zároveň zdůraznil podporu Iráku ve všech snahách o ukončení současného konfliktu. Írán v odvetě za izraelské a americké údery, které začaly 28. února, útočí také na řadu států v regionu včetně Ománu a Iráku.

Omán je americkým spojencem, který má ale s Íránem dlouhodobě blízké vztahy. V únoru zprostředkovával nepřímé rozhovory mezi Teheránem a Washingtonem, které byly primárně zaměřeny na íránský jaderný program. V Iráku, kde většinu obyvatelstva tvoří šíitští muslimové, se dlouhodobě střetávají zájmy USA a Íránu, přičemž každá irácká vláda musí podle AFP přístup k nim neustále vyvažovat. Spojené státy provedly v roce 2003 invazi do Iráku, při níž svrhly režim Saddáma Husajna, a poté zemi do roku 2011 okupovaly.

„Myslím, že válka je v podstatě u konce. Nemají námořnictvo, nemají komunikační prostředky, nemají letectvo,“ řekl CBS News americký prezident Donald Trump.

Trump od začátku války postupně předkládá rozličné cíle války a plány trvání konfliktu, poznamenala agentura Reuters. CBS News dnes řekl, že Spojené státy jsou „velmi daleko“ napřed oproti jeho původnímu odhadu, že válka potrvá čtyři až pět týdnů.

Ke zvolení Modžtaby Chameneího, druhorozeného syna zabitého ajatolláha Chameneího, novým duchovním vůdcem Íránu Trump řekl, že „nemá, co by mu vzkázal“. Dodal, že má na jeho místo někoho vytipovaného, jméno však neuvedl.