Útok na zakázaný ostrov. Trump zasáhl místo, bez kterého Írán nemůže přežít

Malý ostrov uprostřed Perského zálivu obhání mohutné ploty se strážními věžemi. Za ploty se rozléhá nedotčená krajina. Na íránskou pevninu to je odsud 25 kilometrů. Íránský šáh Rezá Šáh Pahlaví, který byl íránským panovníkem v letech 1925 až 1941, kdysi odlehlosti místa využil a na ostrov Kharg posílal politické vězně.

Dnes už zde vězni nejsou. Přesto je ostrov, který měří osm kilometrů na délku a šířku má maximálně necelých pět kilometrů, přísně hlídaným místem. Místní mu přezdívají „zakázaný ostrov“. Hlídají ho Islámské revoluční gardy a vstoupit na něj mohou jen ti, co mají speciální povolení.

Má to své opodstatnění. Ostrov je klíčovou součástí íránské ekonomiky. Právě tady se zpracovává 90 procent íránského exportu ropy. Kromě vojenské infrastruktury se zde nachází mohutné sklady, které podle odhadů pojmou na 30 milionů barelů ropy. Agentura Reuters uvádí, že podle služby Kpler, která sleduje tankery, odsud Írán letos vyváží denně přes 1,5 milionu barelů ropy. Velká část míří do Číny.

Ostrovu se americké a izraelské útoky dosud vyhýbaly. Americká armáda ale oznámila, že v pátek na Khargu zasáhla více než 90 vojenských cílů. Prezident Donald Trump nařídil bombardování kvůli íránské blokádě Hormuzského průlivu, který je hlavní tepnou mezinárodního obchodu. Před vypuknutím války tudy proplouvalo až 76 tankerů denně.

Páteční americké útoky však Trump označil za projev dobré vůle. Íránu pohrozil, že příště by už mohl zasáhnout ropnou infrastrukturu. „Z důvodů slušnosti jsem se rozhodl nezničit ropnou infrastrukturu na ostrově. Pokud by však Írán nebo kdokoli jiný udělal cokoli, co by narušilo volný a bezpečný průjezd lodí Hormuzským průlivem, okamžitě toto rozhodnutí přehodnotím,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.

Zatím vývoz ropy z ostrova - i po pátečním americkém útoku - dále pokračuje, což potvrzuje, že americký útok se ropným zařízením vyhýbal.

Izraelský opoziční vůdce Jair Lapido na síti X uvedl, že zasažení terminálů na ostrově by ochromilo íránskou ekonomiku, což by vedlo k pádu režimu. Írán už v sobotu prohlásil, že jakýkoliv útok na ropnou a energetickou infrastrukturu povede k odvetným útokům na infrastrukturu ropných společností spolupracujících v regionu se Spojenými státy.

Analytik Patrick De Haan, který pracuje pro společnost sledující cenu paliv GasBuddy, se obává, že situace se tímto eskaluje. „Když je Írán zahnán do kouta, má velkou odvahu jednat,“ řekl agentuře Reuters.

I podle bývalého amerického brigádního generála Marka Kimmita je jasné, že pokud se ropné zařízení na ostrově stanou cílem útoků, Írán útok oplatí. „Zmizelo to pouhé ‚zničme armádu, zničme režim‘. Tímto bychom potenciálně zničili ekonomickou životní sílu této země,“ prohlásil pro CNN.

Případný útok na ropnou infrastrukturu na ostrově a očekávatelná íránská reakce by výrazně zvýšila napětí na trzích. Už nyní Mezinárodní energetická agentura uvedla, že uzavření Hormuzského průlivu způsobilo největší narušení globálních trhů s ropou v historii.