Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Celní dohoda podle oslovených expertů způsobí v příštím roce zpomalení tuzemské ekonomiky. Odborníci rovněž kritizují závazky na odběr ropy a plynu z USA a k investicím na americkém trhu.
Zastánci postupu Bruselu připomínají, že 15procentní cla jsou úspěch ve srovnání s třicetiprocentními tarify, které měly začít platit v pátek 1. srpna. Unie tak sice dosáhla podle expertů maxima možného, ale o žádný úspěch podle odborníků rozhodně nejde. Například Británie dokázala vyjednat desetiprocentní cla. Na druhou stranu s Británií mají Američané obchodní přebytek na rozdíl od obchodu s Unií.
USA měly totiž s Unií v minulém roce obchodní schodek ve výši 235 miliard dolarů (v přepočtu cca 4,9 bilionu korun). To znamená, že hodnota vyvezeného zboží z EU do USA převýšila o tuto sumu dovoz amerického zboží do Unie. Redakce SZ Byznys přináší základní otázky a odpovědi k celní dohodě, její hodnocení experty a dopad na tuzemsko.
Co dohoda mezi EU a USA znamená?
Na vývoz většiny evropského zboží do USA včetně automobilů, polovodičů a léčiv bude platit clo ve výši 15 procent. V rámci dohody se Evropská unie rovněž zavázala, že od USA odebere energie a zbraně a bude na americkém trhu investovat. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa Unie souhlasí s nákupem energií za 750 miliard dolarů (v přepočtu cca 15,7 bilionu korun). Unie se rovněž zavázala k investicím v USA ve výši 600 miliard dolarů a k nákupům značného množství amerických zbraní. Cla na ocel a hliník zůstanou na 50 procentech.
Jaká jsou úskalí dohody?
Výsledek jednání s EU sice označil americký prezident Donald Trump za „největší ze všech dealů“, ale detaily zůstávají nejasné. Investice Unie v USA má jít totiž z kapes soukromých investorů, což ale vedení EU, jak samo přiznává, nemůže zaručit. Peníze by totiž měly proudit čistě ze soukromého sektoru, nad kterým nemá Brusel moc, sdělili serveru Politico dva evropští úředníci. Navíc tak obří investice by pak chyběly na evropském trhu, což už vyvolává kritiku.
Podobně je to i s odběrem plynu. „Evropa bude mít trošku problém naplnit požadavek na plyn, protože každá země si ho nakupuje sama,“ upozorňuje hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Jaké jsou vzájemné obchodní vztahy mezi Českou republikou a USA?
Spojené státy byly loni desátým nejdůležitějším exportním partnerem České republiky. Obchodní výměna mezi Českou republikou a USA je prakticky vyrovnaná. V minulém roce vyvezly české firmy na americký trh podle dat Českého statistického úřadu zboží v hodnotě okolo 133,5 miliardy korun, opačným směrem přišlo zboží za 129,3 miliardy korun.
Jen pro srovnání: Se zeměmi Evropské unie má Česká republika přebytek ve výši přes 859 miliard korun. Polovinu vývozu pak představují stroje a dopravní prostředky, a to zejména stroje a zařízení k výrobě energie, pro stavebnictví, automatické zpracovávání dat nebo čerpadla.
Jak dohoda ovlivní tuzemskou ekonomiku?
Zvýšení cel na vývoz evropského zboží zpomalí růst tuzemského hospodářství. „Evropskou unii to může bolet, když odepíše okolo půl procenta růstu hrubého domácího produktu (HDP). U nás to bude mírně víc, přijdeme o 0,7 až 0,8 procentního bodu HDP. Nebude to ale okamžitá rána,“ uvádí hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Podobně se vyjadřují i další ekonomové. „Ekonomika poroste pomaleji, ale je to lepší než to, co hrozilo. Ubere nám to možná čtyři desetiny procenta HDP v příštím roce,“ říká Dufek s tím, že letos už se vyšší cla české ekonomiky nedotknou kvůli předzásobení dovozců. Před zavedením cel totiž evropské firmy mohutně vyvážely do USA a americké naopak nakupovaly, aby se vyhnuly zvýšeným nákladům. Vyšší cla se proto projeví až se zpožděním.
Naopak minimální dopad očekává hlavní ekonom Datarun Petr Bartoň. „V souhrnu to nebude výrazný dopad, bude to méně než 0,1 procentního bodu HDP,“ souhlasí s ním hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Které sektory budou cly zasaženy nejvíce?
Cla podle expertů nejvíce zasáhnou strojírenství a dodavatele autodílů. „Pro nás je nejdůležitější strojírenství, plasty a pryžové výrobky do aut. Náš autosektor nebude zasažený, protože auta se zde na export do USA nedělají,“ dodává Hradil. Podle Dufka je ze hry vývoz ocelářů do USA. Ocel a výrobky z ní jsou totiž zatíženy padesátiprocentním clem.
Dopad tak bude podle něj na strojírenské výrobky, farmacii a elektroniku, jako jsou například montované počítače. Čeští dodavatelé autodílů například z plastu budou podle Dufka zasaženi nepřímo. Dodávají totiž automobilkám do Německa a Slovenska, kterým se zhorší vývoz na americký trh, což následně pocítí i tuzemské firmy.
Na americký trh ale míří také farmaceutické výrobky. „Jsme silní ve vývozu farmaceutik. Vazby má na to i chemický průmysl,“ dodává Hradil. Právě oblast léčiv zatím spadá do 15procentní sazby, což se však může změnit.
„Je na rozhodnutí amerického prezidenta, jak naložit s léčivy v celosvětovém měřítku. Ale to je jiná kapitola,“ prohlásila šéfka EK Ursula von der Leyenová. USA totiž nyní šetří oblast výroby léků, ale cla pro EU zůstanou na 15 procentech, sdělili nejmenovaní američtí představitelé agentuře Bloomberg.
Jsou však i společnosti, kterých se cla vůbec nedotknou. „Výjimka má být na letadlové díly, což je náš největší export do USA,“ upozorňuje Bartoň.
Co budou znamenat cla pro domácnosti?
Českých domácností se zvýšení cel příliš nedotkne. Mírné zpomalení českého hospodářství by totiž nemělo způsobit růst nezaměstnanosti. „Máme nejnižší nezaměstnanost na světě. Lidé najdou práci jinde,“ dodává Bartoň. Nepatrný růst nezaměstnanosti pak očekává Hradil. Ekonomové se shodnou, že cla na evropské výrobky neovlivní růst cen zboží a služeb v Česku. „Nebudou se zdražovat americké výrobky,“ říká Hradil.
Trumpova výhra
Jak hodnotí experti dohodu Unie s USA?
Experti z dosaženého výsledku nadšeni příliš nejsou. „Je to špatný výsledek, ale vyjednávání neselhala. Vstupovali jsem do těch jednání neuvěřitelně slabí. Závisíme na Američanech v bezpečnostní oblasti, v energiích a obchod s nimi je pro nás důležitější než pro ně,“ zdůrazňuje Hradil a dodává: „Deal, který nám nakonec nabídli, byl jen marginálně lepší oproti tomu, odejít z jednací místnosti a nechat si napařit cla ve výši 30 procent, ale neuvazovat se k odběru energetických surovin, investicím a nákupům zbraní.“
Podle Dufka získala Evropská unie maximum možného. „Evropa těžila několik desítek let ze zvýhodněného přístupu na americký trh. Teď naopak přijde čas, kdy bude znevýhodněna,“ popisuje Dufek. Vzájemný obchod mezi Evropou a USA ale bude oproti minulosti výrazně zasažen. „Efektivní celní sazba je nejvyšší za více než sto let,“ upozorňuje Bartoň.
Dohodu ale nevítají ani evropští politici. Francouzský ministr pro Evropu Benjamin Haddad uvedl, že dohoda sice přinese „dočasnou stabilitu“ některým odvětvím, ale celkově je „nevyvážená“. Další zlepšení vzájemného obchodu by uvítal i německý kancléř Friedrich Merz.
„Dohoda je nevyvážená. USA se vyhnou podstatnému zvýšení cel na dovoz z EU a navíc si zajistily další ústupky ze strany Unie,“ sdělil CNBC hlavní ekonom Berenberg Holger Schmieding s tím, že Trump může dohodu prohlásit za svou výhru. S tím souhlasí portfolio manažer společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler: „Je to velká výhra pro Trumpa.“
