„Nepochopitelné.“ Proočkovanost proti covidu se dramaticky propadla

Pandemie covidu je naštěstí minulostí, ale virus, který onemocnění způsobuje, nikam nezmizel. Z covidu se stala spíše sezonní nákaza, která ale zůstává značným nebezpečím. Především pro seniory.

„Trendem je klesající proočkovanost proti covidu, a to i u těch nejzranitelnějších. Každý rok klesá o nějakých pět procent. Je to přitom až nepochopitelné. Pokud jde například o polymorbidní chronické pacienty, zejména vyššího věku, tak covid pro ně představuje nadále riziko velmi vážného respiračního onemocnění,“ varuje Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky.

V končící sezoně respiračních onemocnění se nechalo naočkovat jen sedm procent lidí starších 65 let. To je tak nízké číslo, že je dokonce výrazně i pod úrovní proočkovanosti proti chřipce. Už o té přitom odborníci mluví jako o absolutně nedostatečné. U seniorů dosahuje 24 %, přitom ideál by byl 75 %.

Jak navíc popisuje Dušek, ochota k očkování proti covidu se stále propadá. Pro porovnání se můžete podívat na vybraná data ze tří sezon. Zatímco v době pandemie se nechalo očkovat 87 % sedmdesátníků, o tři roky později 14,5 % a v letošní sezoně respiračních nákaz už ani ne osm.

Přitom ochranný efekt očkování je naprosto jasný. Z dat minulé respirační sezony Ústav zdravotnických informací a statistiky vypočítal, že očkovaní senioři mají od 56 do 72 % nižší riziko, že skončí s covidem v nemocnici, než neočkovaní.

„U covidu je ochranný efekt očkování ještě mnohem významnější než u chřipky,“ dodává Dušek.

Ještě výrazněji je to pak vidět u léčby na jednotce intenzivní péče nebo s podporou umělé plicní ventilace. V takovém případě se ochranný efekt očkování pohybuje u lidí starších 65 let mezi 75 a 85 %.

Čili covid nezmizel, naopak zůstává a také pravděpodobně navždy zůstane nemocí, která se bude i v Česku dále šířit, způsobovat vážné komplikace, nebo dokonce v nejhorších případech i smrt. Očkování proti covidu by tedy měli podle doporučení odborníků podobně jako proti chřipce absolvovat starší a chronicky nemocní lidé. Podle vakcinologů je ale problém v motivaci pacientů.

„Na jednu stranu se covid vytratil z veřejného zájmu, na druhou stranu je to ale velmi toxické téma,“ říká předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek.

Covid totiž rozpoutal nejen globální pandemii rozměrů, jakou si nikdo do té doby nedokázal představit, ale stal se také velkým předělem, co se týče důvěry v jeden z největších objevů v dějinách, kterým očkování bezesporu je.

Podle analytičky agentury Ipsos Jany Bryknarové před covidem širší veřejnost nad očkováním příliš nespekulovala. „Nebylo to téma k diskuzi. Lidé chodili k lékařům, kteří jim řekli, jaká očkování jsou povinná a jaká doporučená, a tím to v podstatě končilo,“ vysvětlila Bryknarová v nedávné analýze Seznam Zpráv k postojům české společnosti k očkování.

Odborníci upozorňují na stálý vliv dezinformací a nejrůznějších mýtů, které oslabují důvěru veřejnosti v očkování. V poslední době se především očkování proti chřipce stalo rovněž předmětem politické debaty. Vládní SPD nesouhlasí s jeho podporou v Národní očkovací strategii, proti které má navíc celou řadu dalších výhrad.

Velkou část z nich se snažil na základě faktů a dat rozptýlit ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) během jednání sněmovního zdravotního výboru. Jeho vysvětlení ale největšího kritika z řad poslanců – Jana Sílu z SPD – příliš nepřesvědčila, jak Seznam Zprávy popisovaly v nedávném textu.

Navzdory politickému souboji o podobu očkovací strategie je odpůrců vakcín v české společnosti výrazná menšina - i když dokáže být někdy velmi hlasitá. Negativní postoj k očkování má podle průzkumu agentury Ipsos pro Seznam Zprávy asi 16 % populace, skutečně tvrdých odpůrců je pak jen šest procent.

„Podle mě už ani nemá cenu ztrácet čas s těmi tvrdými odpůrci, protože už bylo předloženo tolik důkazů, že třeba očkování nezpůsobuje autismus… Ale je tady velká skupina váhajících, kteří sbírají informace zprava, zleva, a když najednou slyší i z vládní úrovně, že peníze na očkování jsou špatně vynaložené a mělo by se to přehodnotit, tak se tím mohou nechat ovlivnit,“ uvedl Chlíbek na nedávné debatě 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy o očkování.

Ale zpět k číslům. Z covidu se stalo už spíše pravidelně přicházející onemocnění jako podobné respirační infekce, v posledních dvou uplynulých sezonách funguje jako takový předskokan epidemie chřipky.

„Onemocnění způsobená koronavirem předchází klasickou chřipkovou sezonu. Loni se objevovala už od 38. týdne,“ popsala výsledky končící sezony respiračních chorob Barbora Macková, hlavní hygienička a také ředitelka Státního zdravotního ústavu.

Data si můžete prohlédnout v grafu níže, kde jsou zobrazené nejčastější akutní respirační infekce za dvě uplynulé sezony. Je zde vidět, jak se covid začíná šířit už s koncem letních prázdnin, ale na přelomu roku už naplno dominuje chřipka.

A covid se promítá samozřejmě i do hospitalizací. Od loňského září do konce dubna skončilo v nemocnici s tímto onemocněním skoro 2,8 tisíce seniorů a 147 jich zemřelo. Jak bylo vidět na datech k ochrannému efektu očkování, těžší průběh je dramaticky častější právě u neočkovaných lidí.

Podobně jako u chřipky se ale těžko motivují starší lidé k očkování, když ani zdravotníci vakcinaci nevyužívají. Celkově jsou proti covidu očkovaná jen tři procenta zdravotníků. Zajímavé je, že ani seniory z řad lékařů očkování příliš neoslovuje. Mezi aktivními lékaři ve věku nad 65 let je očkovaných na covid jen pouhých 16 %.