Článek
Švédský parlament ve středu schválil dodatek ústavy, který umožní odebrat občanství lidem, kteří jsou zároveň občany jiné země a spáchali zločin či švédské občanství získali podvodem. Aby bylo možné zavést změnu do praxe, musí vláda navrhnout zvláštní zákon, napsala agentura AFP.
Poslanci schválili ústavní dodatek velkou většinou 292 hlasů, proti bylo 51 zákonodárců. S návrhem přišla dosavadní středopravicová vláda premiéra Ulfa Kristerssona, jehož při hlasování podpořili krajně pravicoví Švédští demokraté. Podle švédských zákonů vyžadují změny ústavy dvojí hlasování, které od sebe dělí parlamentní volby. Středeční hlasování bylo již druhým. Kristerssonova koalice však v zářijových volbách nezískala parlamentní většinu a šanci sestavit vládu dostala vůdkyně levicové opozice Magdalena Anderssonová.
Pokud se jí to podaří, bude na její vládě, aby přišla s návrhem podrobných zákonných pravidel pro fungování ústavního dodatku. Musí například vymezit, které zločiny mohou vést k odebrání občanství.
Švédsko, kam během migrační krize okolo roku 2015 přišlo mnoho uprchlíků, má podle AFP problémy s integrací cizinců, z nichž mnozí se neučí švédsky a žijí ve znevýhodněných lokalitách s vysokou mírou kriminality a nezaměstnanosti. Kristerssonova vláda již letos navrhla zpřísnění pravidel, podle kterých cizinci žijící ve Švédsku získávají občanství.
Ve středu schválenou ústavní změnu kritizují obhájci lidských práv, podle nichž zpochybňuje princip rovnosti před zákonem. „Tento návrh v praxi vytvoří dva druhy švédského občanství: jedno solidní a druhé slabé a podmíněné. To přináší vážné otázky týkající se rovnosti před zákonem,“ uvedla Aida Samaniová, právnička nevládní organizace Civil Rights Defenders.
