Článek
Milan Nedeljković se narodil v někdejší Jugoslávii a do Německa se přestěhoval ještě jako dítě. Vedle německého občanství si drží i srbský pas. Celou svou kariéru spojil s BMW – začínal tam jako stážista a později pracoval v karosárně a lisovně. V posledních letech řídil výrobní divizi koncernu a měl tak na starosti i přechod k elektromobilitě. Nyní se stal šéfem celé firmy.
Pod vedením dosavadního ředitele Olivera Zipseho zvolilo BMW jinou strategii než ostatní německé značky a na výrobu elektromobilů přechází postupně.
Mnichovská automobilka má na rozdíl třeba od Volkswagenu nebo Mercedesu jen několik ryze elektrických modelů. Zákazníkům dává u většiny vozů na výběr, kterému pohonu dají přednost. Podobně vypadající auta tak nabízí buď s čistě spalovacím motorem, v hybridní verzi, či s plně elektrickým pohonem.
BMW
- Koncern BMW Group sídlí v Mnichově a vedle vlajkové značky pod něj spadá i Rolls-Royce a MINI. Skupina je globální jedničkou na trhu s prémiovými vozy. V roce 2025 dodala skoro 2,5 milionu aut, z toho více než 400 tisíc elektromobilů.
- BMW má vedle německých továren i závody v Číně a v USA. Díky areálu ve Spartanburgu, kde vznikají jeho klíčová SUV, je zároveň největším vývozcem aut ze Spojených států.
- Hlavní slovo ve firmě i nadále mají dědici rodiny Quandtů, kteří v BMW drží zhruba 47 % akcií.
BMW i přes svou opatrnou strategii mezi německými prémiovými značkami vede v počtu prodaných elektromobilů. Loni jich dodalo na 442 tisíc – což bylo víc, než kolik jich vyrobili Mercedes-Benz a Audi dohromady. Také bavorský koncern ale čelí řadě výzev.
Jeho nový šéf si bude muset v první řadě poradit s klesající ziskovostí. Marže BMW jsou teď zhruba na pěti procentech za každý prodaný vůz – i to je víc, než kolik mají Mercedes nebo Audi, ale pořád méně, než má s více než osmi procenty Škoda.
Mladoboleslavská automobilka přitom sází na velkoobjemovou výrobu, kde bývají marže obvykle nižší než u prémiových značek.
BMW tak prochází úsporným programem a sází na robotizaci. Ve své továrně v Lipsku letos nasadilo do výroby i humanoidní roboty, využívající umělou inteligenci.
„Digitalizace zvyšuje konkurenceschopnost naší výroby – zde v Evropě i po celém světě. Symbióza technických znalostí a umělé inteligence otevírá zcela nové možnosti ve výrobě,“ uvedl k tomu letos v únoru Nedeljković.
Problémem jsou cla a trh v Číně
Náklady ale táhnou nahoru nejen mzdy v německých továrnách. Část koncernové výroby je například usídlena v Číně. Do Evropy se odtamtud dovážejí některé modely značky Mini, které proto podléhají clům.
Ještě složitější je export aut do USA, které po nástupu Donalda Trumpa zavedly tvrdší celní politiku. Americký prezident přitom nedávno naznačil, že by mohl cla na evropská auta ještě zvýšit. BMW má ale ve Spojených státech i vlastní továrny. A paradoxně je největším vývozcem aut z USA.
Německá automobilka v posledních letech ve velkém investovala do nových modelů, které budou stát na elektrické platformě Neue Klasse.
Jak připomíná deník Handelsblatt – vrchol investic do vývoje byl v roce 2024 a BMW je tak blíž jejich návratnosti než například Mercedes, který měl největší výdaje teprve loni.
Značka už na nové platformě představila dva vozy: po SUV modelu X3 následovala premiéra takzvané řady 3. BMW bude pokračovat v zavedené praxi a vedle její čistě elektrické verze půjdou do prodeje i auta se spalovacími motory či hybridním pohonem.
Všechny německé automobilové koncerny dlouho těžily z prodejů v Číně. Tamní zákazníci se ale od zahraničních a luxusnějších aut odklánějí a dávají přednost domácím elektromobilům. Také BMW tak dlouhodobě klesá odbyt na trhu, který je pro něj klíčový. Zatímco ještě v roce 2022 v Číně prodalo na 800 tisíc aut, loni to bylo 626 tisíc.
Koncern loni dohromady vyrobil zhruba 2,4 milionu vozů. Po celém světě mu ale klesají výnosy z prodeje. Podle analýzy Handelsblattu je to napůl způsobené měnovými výkyvy, ale za zbytkem stojí tvrdá konkurence a s ní spojená cenová válka.
Průměrný zisk z prodávaných BMW tak loni klesl z předloňských 1,24 na 1,16 milionu korun. Podobnému poklesu čelí třeba i Mercedes.
Zástupci BMW ale investorům vzkazují, že firma letos zůstane v kondici. Zájem o elektrický model iX3 prý překonal původní očekávání a továrna v maďarském Debrecínu zavedla dodatečnou směnu, aby uspokojila poptávku v Evropě.
BMW očekává, že letos prodá zhruba stejný počet aut jako loni – a jeho zisk kvůli clům či dopadům ropného šoku meziročně klesne jen mírně. Už jen výsledky za letošní první čtvrtletí byly lepší, než analytici předpokládali.
Slábnoucí prodeje v Číně a v USA nicméně zůstávají jednou z hlavních priorit, na které se nové vedení pod Nedeljkovićem bude muset soustředit.
