Článek
Evropské akcie v pondělí dopoledne zpevňují a podle svého hlavního indexu se dostaly nejvýše za čtyři měsíce. Trhy reagují na oznámenou obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která pomohla odvrátit hrozbu širší obchodní války. Nejvíce se radují automobilky a farmaceutické firmy, které se vyhnuly tvrdším bariérám a vyšším nákladům.
Kolem podrobností dohody ale panují nejasnosti a některé detaily mají být ještě upřesněny, než cla začnou platit.
Panevropský index STOXX Europe 600 po zahájení obchodování přidával asi 0,8 procenta. Krátce po desáté hodině pak vykazoval růst o 0,7 procenta. Posiluje také většina regionálních trhů. Index londýnské burzy FTSE 100 si po zahájení obchodování připisoval 0,3 procenta, německý DAX přibližně 0,7 procenta, zatímco francouzský CAC 40 měl k dobru asi 1,1 procenta.
Obchodní dohoda stanovuje 15procentní clo na dovoz většiny zboží z EU do Spojených států. Jde tak o mírnější sazbu oproti původně oznámeným 30 procentům, kterými USA hrozily před několika týdny. Přesto je to stále o pět procentních bodů více než stávajících deset procent.
Součástí dohody je i snížení cla na dovoz aut z USA do Evropské unie na 2,5 procenta (z dosavadních deseti procent), uvedla agentura Reuters s odkazem na nejmenovaného unijního úředníka. Avšak zachovají vyšší 50procentní clo na ocel a hliník, které zůstává předmětem sporů.
Pro automobilky je však tato dohoda dobrou zprávou, protože jejich clo bude naopak sníženo ze stávajících 27,5 procenta na 15 procent. Dohoda zároveň zavazuje Unii k investicím zhruba za 600 miliard dolarů (12,6 bilionu korun) v USA. Sazby na dovoz lihovin zůstávají předmětem dalších jednání.
Od doby, kdy Trump v dubnu zavedl cla, automobilky varovaly před miliardovými náklady navíc a komplikacemi v dodavatelských řetězcích, přičemž některé z nich snížily své finanční výhledy pro letošní rok. „Je to nejlepší výsledek z toho, co vypadalo jako špatná situace,“ uvedl podle agentury Bloomberg automobilový analytik Matthias Schmidt.
„Myslím, že generální ředitelé německých a švédských automobilek budou spát klidněji než v posledních týdnech.“
Prostor k růstu
„Pro evropské akciové trhy je to pozitivní signál,“ říká také Jakub Rochlitz, investiční analytik eToro pro Českou republiku. Podle něj investoři do cen akcií promítali riziko vyšších cel, které nyní zmizelo.
„Tím se uvolňuje prostor pro růst, zejména v sektorech, kterým hrozil největší zásah ze strany amerických cel. Patří sem například automobilky, výrobci strojů, oděvní průmysl, ale i farmaceutické firmy. Jasnější výhled umožní lepší plánování, vyšší ocenění a větší důvěru investorů,“ doplňuje Rochlitz.
Téměř dvouprocentní růst vykazovaly po zahájení obchodování akcie automobilek Porsche a Volkswagen. Automobilky Mercedes-Benz, Stellantis a Volvo Cars, které kvůli nejistým obchodním vztahům se Spojenými státy zrušily finanční výhled, si připisovaly zisky v rozmezí 1,6 procenta až tři procenta.
„Snaha podržet právě tento sektor (ze strany Německa) byla asi hlavním motivem dohody s USA, jinak se celkově zdá, že pro EU tato dohoda úplná výhra není, resp. je to spíše ‚nevýhra,“ komentuje situaci Pavel Hadroušek, makléř Fio banky.
Rozdílné dopady
Daří se také farmaceutickým společnostem, na které se také bude vztahovat nově stanovená sazba. V případě farmaceutických produktů Donald Trump přitom dříve vyhrožoval cly až ve výši 200 procent, takže současný stav posiluje úlevu investorů z dosažené dohody. Například akcie Novo Nordisk a Roche po zahájení obchodování přidávaly více než 1,5 procenta.
Podle Jana Bureše, hlavního ekonoma Patria Finance, má ale dohoda velmi rozdílné dopady na jednotlivé regiony Evropy.
Bureš upozorňuje, že největší riziko v případě farmaceutického průmyslu dopadá na západní Evropu. „Výrazně by byla zasažena zejména Belgie a Nizozemí, jejichž farmaceutické exporty jsou na americkém trhu velmi závislé,“ říká. Středoevropské země jsou podle něj v tomto segmentu méně zranitelné, i když například Maďarsko má k farmaceutickému průmyslu významnou vazbu.
Situace je naopak opačná u automobilového sektoru, kde se střední Evropa – v čele se Slovenskem a Maďarskem – potýká s vyšší expozicí na americký trh než západní Evropa. „Země Beneluxu jsou cly na automobilový sektor prakticky nedotčeny a relativně nízkou expozici mají i jihoevropské ekonomiky, například Itálie a Španělsko,“ vysvětluje Bureš.
Hodně zranitelné je podle něj Německo, které je klíčovým hráčem v obou těchto odvětvích. „Právě proto pravděpodobně Německo tlačilo na úlevy pro automotive i farmaceutický sektor. Výsledná dohoda pro EU není důvodem k velkým oslavám, ale je lepší než hrozící scénář vysokých sektorových cel,“ dodává.
Bureš také připomíná, že ekonomické dopady mohou být v souhrnu lehce pozitivní. V některých zemích, zejména ve střední Evropě, by dokonce mohlo dojít k menšímu zlepšení. „Důležitější než samotná změna cel je snížení nejistoty, která v posledních měsících brzdila investice v klíčových odvětvích,“ uzavírá Bureš.
Očekávání, že Spojené státy uzavřou obchodní dohody i s dalšími partnery před 1. srpnem, tedy před termínem stanoveným pro zavedení cel, podpořilo růst evropských akcií. Index STOXX Europe 600 je díky tomu nyní 1,8 procenta pod svým rekordem ze 4. března. Od dubnového propadu si připsal už 19,5 procenta.
