Hladík: Vybojovali jsme emisní povolenky, ať Havlíček blbě nežvaní

Česko podle ministra životního prostředí v Bruselu uspělo. Petr Hladík (KDU-ČSL) „přivezl“ z jednání Rady ministrů životního prostředí návrh Evropské komise, který mění systém emisních povolenek.

Jejich cenu zastropuje na 45 eurech. Podle Hladíka tím padá hlavní obava, že se kvůli novému systému ETS2 zvednou lidem účty za energie a pohonné hmoty. Návrh, který vyšel z České republiky, podpořilo devatenáct členských států EU.

Český ministr tvrdí, že nový mechanismus přináší stabilitu a předvídatelnost, jaká evropskému trhu s emisemi dosud chyběla. Do systému se bude automaticky uvolňovat víc povolenek, když cena stoupne. Zamezí se i jejich umělému stahování. Spekulanti, kteří dřív na výkyvech cen vydělávali, mají podle něj smůlu – povolenky budou moci kupovat jen firmy, které je skutečně potřebují. Obchody s povolenkami by se měly rozběhnout v příštím roce.

Hladík vnímá výsledek jednání i návrh Komise jako obrovský úspěch pro Českou republiku. Poslanec hnutí ANO Karel Havlíček však výsledek označil za „debakl“. Hladík ho v rozhovoru pro SZ Byznys vyzývá, ať zkusí v Bruselu vyjednat něco lepšího.

V rozhovoru pro SZ Byznys ministr vysvětluje, jak se mu podařilo přesvědčit komisaře i kolegy z velkých zemí a proč má obavy, že nový kabinet může ztratit důvěryhodnost Česka v EU.

Jak bude nový systém ETS2 fungovat a co přesně znamená zastropování ceny?

Cílem je, aby se cena emisních povolenek neutrhla a zůstala předvídatelná. Chceme tím ochránit lidi, malé podnikatele i firmy před náhlým zdražením energií. Evropská komise přijala náš návrh a ten obsahuje pět mechanismů. Když cena povolenky vystoupá nad 45 eur, automaticky se na trh uvolní víc povolenek, aby cena zase spadla dolů. Celkový počet uvolněných povolenek bude čtyřikrát vyšší.

Zároveň jsme prosadili, že se povolenky nebudou z trhu uměle stahovat, což dřív cenu naopak zvyšovalo. Celý systém má být stabilní až do roku 2032, takže se trh nebude chovat jako houpačka – podniky budou vědět, s jakými náklady mají počítat, a obyčejní lidé nebudou platit za výkyvy.

Co se změní pro firmy nebo banky?

Doteď se s povolenkami často obchodovalo přes banky a různé finanční produkty – takzvané futures, které umožňovaly sázet na to, kam se cena pohne. To teď končí. Evropská komise jasně řekla, že nechce, aby z povolenek byla finanční hračka pro spekulanty.

A ještě jedna novinka, Evropská investiční banka nabídne státům možnost předfinancování ekologických projektů, třeba zateplování domů nebo modernizaci veřejné dopravy. Díky tomu mohou země začít s úpravami už dřív, než systém ETS2 oficiálně vstoupí v platnost.

Cenový strop nových povolenek je tedy 45 eur. Jde o pevnou částku, nebo se přepočítává podle inflace?

Je to nominální cena, tedy částka platná v daném čase. Není to fixováno k roku 2020 ani nijak přepočítáváno. Hranice je nezávislá na inflaci.

Co se stane po roce 2032?

To se teprve bude vyjednávat. V roce 2027 začne další kolo rozhovorů o tom, jak bude vypadat nová dekáda po 2032. Zatím je klíčové, že teď máme jasný rámec pro příštích šest let, který dává jistotu trhům, státům i občanům.

Karel Havlíček označil výsledek jednání za „debakl“. Co na to říkáte?

Že jde o politický žvást. Pan Havlíček by si měl nejdřív přečíst, co jsme skutečně vyjednali. Česká republika dosáhla obrovského úspěchu – zajistili jsme stabilní cenu a ochranu lidí před nečekanými zdraženími. Pokud si myslí, že to zvládne lépe, tak ho vyzývám, ať jede do Bruselu, sežene většinu členských států a vyjedná něco lepšího. Já jsem na tom dělal tři čtvrtě roku. V Evropě prostě musíte mít většinu, jinak neprosadíte nic. Takže ať pan Havlíček blbě nežvaní, přijede do Bruselu a zkusí vyjednat něco lepšího.

Zabrání nový návrh spekulacím s povolen­kami?

Ano, to je jedna z největších změn. Povolenky budou moct nakupovat jen firmy, které je opravdu potřebují – například dodavatelé plynu, pohonných hmot nebo uhlí. V Česku jde asi o tři sta podniků. Tím padá možnost, že by s povolenkami obchodovaly banky nebo spekulanti přes tzv. futures produkty. Cílem je, aby systém sloužil reálnému snižování emisí, ne finančním hrám.

Jak se vám podařilo přesvědčit komisaře Hoekstru a získat podporu mezi ostatními státy?

Byla to dlouhá diplomatická práce. Když jsem s komisařem mluvil poprvé, skoro se mi smál – tvrdil, že o náš návrh nemá nikdo zájem. Následovaly desítky schůzek s ministry z Francie, Německa, Itálie nebo Polska, online i osobně. Hledali jsme kompromis, který dokáže spojit velké i menší země. Podpořily nás i ekonomické studie renomovaných evropských institucí, které potvrdily, že náš návrh naplňuje klimatické cíle, ale zároveň chrání domácnosti. Nakonec jsme dokázali přesvědčit i skeptiky.

Zatím známe návrh Evropské komise, ale Evropský parlament ho ještě neschválil. Nemáte obavu, že neprojde?

Nemám. Ten návrh má podporu devatenácti členských států. Nedokážu si představit, že by neprošel parlamentem.

Jak se promění česká pozice s novým kabinetem?

Už teď se mě kolegové i komisaři ptají, co se u nás děje. Když slyší výroky některých politiků o rušení evropských dohod, ztrácí důvěru v Česko. V Bruselu se to sleduje pozorně. Nový kabinet si možná ani neuvědomuje, že tím oslabuje naši pozici. Dnes máme kredit, jsme schopní vyjednávat a vytvářet koalice. Pokud tohle ztratíme, budeme jen přihlížet, co rozhodnou ostatní.