Jak vám nové povolenky zdraží topení. Čím špinavější, tím hůř pro vás

Od ledna 2027 zatíží vytápění domácností nové emisní povolenky. Tento systém platí jen pro některé zdroje, konkrétně uhlí a zemní plyn, které byla doposud zvýhodněny oproti elektřině. Spotřebitelé s elektrokotlem či tepelným čerpadlem totiž za povolenku platí už v ceně elektřiny, stejně jako odběratelé tepla z tepláren.

Plynem přitom topí zhruba třetina českých domácností, uhlím zhruba 300 tisíc. Zatím není jasné, za kolik eur se povolenky začnou obchodovat a jak se bude jejich cena vyvíjet.

Povolenky na vytápění budov se budou týkat těch domácností, které mají vyšší spotřebu. „Spotřebitelé si budou muset koupit na každých pět MWh spotřebovaného plynu jednu povolenku,“ popisuje předseda Plynárenského svazu Josef Kotrba. Platit budou ale samozřejmě firmy, které budou plyn a uhlí dodávat, ne samotné domácnosti. A právě dodavatelé pak koupenou povolenku promítnou do ceny.

Dopad povolenek na ceny se dá zatím odhadovat pouze na základě ceny, která je Evropskou komisí stanovena na 45 eur za povolenku (tunu CO2) v cenách z roku 2020.

Podle Jiřího Pšenčíka ze společnosti dodávající energie SPP se v případě ceny 45 eur může cena MWh plynu navýšit o cca 225 až 230 Kč. „U koncových spotřebitelů se k této částce přičte ještě DPH. Jelikož obchodování probíhá v eurech, tak zde výslednou cenu ovlivňuje i kurz koruny k evropské měně. Pokud se na danou problematiku podíváme v procentech, tak při aktuálních cenách jde o navýšení ceny o cca 40 procent,“ říká Pšenčík.

Cenu 45 eur za povolenku chce Komise v prvních třech letech po startu systému udržet tak, že bude na trh uvolňovat další povolenky, aby jejich cena nestoupala.

Tento mechanismus, však nemusí stoprocentně zafungovat. Podle evropské legislativy bude v případě překročení 45eurové hranice uvolněn jen omezený počet 20 milionů povolenek z rezervy tržní stability. Navíc tak může učinit jen jednou ročně, takže i když by po „vypuštění“ nových povolen na trh došlo k uklidnění, cena může limit opět překročit. Nové povolenky bude možné přidat jen do roku 2029 a v dalších letech by se měly z trhu naopak stahovat, což bude logicky tlačit ceny vzhůru.

„Těch 20 milionů povolenek samozřejmě nic neřeší, protože to jsou cca dvě procenta ročního objemu, který bude potřeba,“ říká specialista pro legislativu Teplárenského sdružení České republiky Martin Hájek.

Jakýkoli cenový růst se následně projeví i v koncové ceně plynu. „Při ceně 50 eur za povolenku by tak dodatečný náklad na jednu MWh činil okolo 250 Kč,“ předpokládá Kotrba.

S povolenkami se od června na některý evropských burzách už obchoduje a dodavatel si je může nakoupit dopředu. Na tyto obchody však nelze aplikovat brzdný mechanismus, a tak se cena povolenek pohybuje násobně výš než 45 eur. „Aktuální tržní hodnota povolenek ETS 2 se pohybuje mezi 80 a 90 eury, takže dvojnásobek cílové hodnoty,“ popisuje Pšenčík.

Průměrná spotřeba plynu za rok u domácnosti žijící v rodinném domě činí cca devět MWh. Při ceně povolenky 45 eur by za vytápění zaplatila o více než 2000 korun za rok navíc.

Tuzemští dodavatelé však stále neví, kdy a za kolik budou moct povolenky nakoupit na běžném trhu, což jim také znemožňuje vytvořit cenu plynu pro zákazníky na rok 2027 a dál. Na toto období už přitom plyn nakupují. To je také důvodem, proč z nabídky dodavatelů mizí produkty s fixací ceny plynu na tři roky.

Zatím Česká republika ani legislativně neupravila to, jak by měl systém vlastně v reálu fungovat. „Vzhledem k tomu, že v České republice zatím není zakotvený mechanismus povolenek do tuzemského právního řádu, je pro nás složité komentovat dopady do koncových ceníků zákazníků. Klíčové z našeho pohledu je, aby došlo k přijetí právní úpravy, která by jasně stanovila pravidla promítání nákladů na EU ETS 2 do koncových cen tak, abychom se mohli připravit na budoucnost,“ popisuje mluvčí E.ON Roman Šperňák.

Trh s plynem se nyní zdá být stabilní. „Prozatím na trzích panuje před zimou pozitivní nálada a zatím nemáme zprávy o možném obratu,“ říká Pšenčík. Ceny tak zatím stagnují, ale zahýbat s nimi může letošní zima a stále je určuje hlavně geopolitická situace.

„Ve výhledu následujících tří let jsou zvýšené produkční kapacity v USA, Kanadě a Kataru, ze kterých vzroste nabídka na evropském trhu, což bude mít dopad na cenu, která by tak mohla ještě klesnout oproti aktuálním cenám. V případě studené zimy ale tento pokles může být nejméně o rok zpoždění,“ popisuje Pšenčík.

Ještě více bude za povolenky platit nejšpinavější zdroj vytápění, tedy uhlí. Jeho spalováním se totiž vyprodukuje největší množství emisí CO2. Spálením jedné tuny hnědého uhlí vznikne 1,665 tuny CO2. Proto se při ceně povolenky 45 eur cena spálené tuny uhlí dostane na 75 eur (1912 Kč).

Domácnost za rok průměrně protopí čtyři tuny uhlí. Minulou zimu i přes zdražení patřilo právě uhlí spolu s dřevem mezi nejlevnější zdroje vytápění. Cena hnědého uhlí pro běžné kotle se pohybovala okolo 6000 Kč za tunu, což znamenalo roční náklad 24 000 Kč. Po zavedení povolenek by se však při této cena náklady roční zvýšily na 32 000 Kč, tedy o 30 procent.

„Je nutné si uvědomit, že náklady na povolenky budou u typického rodinného domu ve vyšších tisících ročně, zatímco investice do nového tepelného zdroje, případně nových radiátorů či dokonce rozvodů je otázka statisícové investice,“ říká Kotrba.

Smyslem ETS 2 je urychlit přechod od fosilních paliv k čistším zdrojům vytápění. Uhelná paliva už jsou ale několik let na ústupu, ještě v roce 2015 uhlím topilo v Česku zhruba o 200 tisíc lidí víc než nyní. Prodejci kotlů však pozorují už nyní, že zájem o nové uhelné kotle je o desítky procent nižší. Naopak prodeje kotlů na dřevo a pelety rostou.